O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

FOTŘÍK - 3 PDF Tisk E-mail
Středa, 12 únor 2014
Přejít na obsah
FOTŘÍK - 3
Strana 2

A jdeme do finále. Teď teprve jde do tuhého. Čajíček z prvního trimestru a pohodička z druhého trimestru jsou za námi a čeká nás řehole trimestru třetího. Příchod malého rabijáta se blíží a je potřeba dotáhnout do konce veškeré detaily. Přípravy byly veliké. Coby netáhlo s volšovýma rukama, které se zraní už při pouhém pohledu na kladivo z uctivé vzdálenosti, jsem se s vervou vrhnul na montování dětské postýlky.

   .
..
.
.
.
.
      Zkušeně jsem si vypůjčil šroubovák, kladívko, jakési kleště, další jakési kleště, které prý slouží k utahování těch prvních kleští, autogen, hever (ten s postýlkou tak úplně nesouvisí a proto jsem si jej vypůjčil z jiných pohnutek), pracovní rukavice, montérky a kolečko.
.
     Byla to velká událost. Ráno jsem vstal, důležitě si navlékl montérky a pracovní rukavice. Kolečko jsem opodál opřel o zeď, abych navodil dostatečně pracovní atmosféru a do ruky jsem si vzal kladívko. Imidž jsem měl tedy doladěnou do posledního detailu a bylo načase se vrhnout do montování. Postýlka se skládá z pěti dílů. Ze čtyř stěn a roštem na malou matraci. V podstatě stačilo ty stěny přišroubovat k sobě již připravenými úchyty a bylo hotovo.
.
      Ač jsem byl vyladěný neskutečně a řemeslník jsem byl jak z učebnice, montoval jsem postýlku půl dne a často jsem u toho krvácel. Ve finále mi opodál o zeď opřené kolečko, které tam bylo úplně k ničemu a jenom jsem jím honil imidž, spadlo na nohu, což byla poslední kapka. Vztekle jsem mrštil rukavicemi neznámým směrem a šel jsem se projít. Mezitím těhotná Nataša postýlku složila, takže všichni byli spokojeni.

     V životě každého muže přijde okamžik, kdy si pojmenuje své dítě a kdy si poprvé nahmatá na varleti znepokojivé cizí těleso. Mě se aktuálně týkal první případ. Jelikož jsme s Natašou velmi kreativní pár, kosmopolitní lidé a máme vybraný vkus, je potřeba toto prezentovat prostřednictvím dítěte. Gynekolog ve frontě v drogerii nám prozradil, že budeme mít kluka, což jsme si posléze nechali potvrdit vyšetřením u našeho gynekologa.
.
     Vybrat jméno pro syna je velká výzva a velký závazek. Z počátku jsme toto pojali nihilisticky a vzduchem létala jména jako Nostradamus, Ježíš, Bůh, Spiderman a podobně. Pokud bychom syna nazvali některým z těchto jmen, jistě by ve škole dostával každý den z plezíru přes držku a v patnácti by nás ve spánku podříznul jak podsvinčata, což jsme vyhodnotili jako nežádoucí. Na přetřes tedy přišla některá z krásných českých jmen typu Roger, Omar, Barack nebo Grzegorz či rovnou Gabrizcz, avšak ani zde jsme se neshodli.
.
      Na pomoc tedy přispěchala klasika s aktuálním trendem. Nagano bylo již pasé, tedy Dominik ani Jaromír nefrčí, Esmeralda je zapomenuta, tedy Jose Armando by byl nepochopen. Jediné, co se ve společnosti v tento okamžik děje, jsou prezidentské volby a dokonce máme termín přesně na inauguraci prezidenta Miloše Zemana. Miloš Zeman však opticky neodpovídá mé představě ideálního vzoru pro dítě neřkuli přímo představě zdravého člověka, tedy syn nebude ani Miloš.
.


 
< Předch.   Další >
[CNW:Counter]