A že se teda o mne musí starat, protože jsem vlastně jejich vězeň. To je zarazilo a nabídli mi, že mně do toho vězení rádi odvezou. Já na to, že to je fajn, já jen zamknu trak a jsem zpátky, no a z čeho jsem obžalovanej,  protože já to musím zavolat na podnik, aby si přijeli pro trak. Vůbec jim nedošlo, že je to blbost, protože s trakem nemůžu odjet ani já, ani nikdo jiný, když má suspendované povolení.  Místo toho mi zase povolení obnovili a vyhodili mne.

     Přitom se té nálepky na dveřích celou dobu nikdo nedotkl a dotyčný papír byl v deskách v traku. Na to si nikdo nevzpomněl...

      Jednu věc jsem se naučil rychle, totiž používat bezpečnostní pásy. Tou dobou, byla to doba kovbojů za volantem, bylo pokládáno za změkčilost si pás zapnout. Dálnice interstate 80 v Pennsylvanii mne donutila změnit názor. 

     Americké silnice i dálnice jsou pokud jde o kvalitu mnohem horší než evropské a ta v Pensylvanii byla i na místní poměry vyhlášená.

      Díry a lavóry zvící vany, tam byly běžné a po nich jsme skákali.

     No, určitě byly menší, ale mně to tak připadalo. Sedačka v traku je na vzduchovém měchu a ty hrboly mne nadhazovaly tak, že jsem mlátil hlavou do stropu a pak se při pádu zpět snažil strefit zpátky na pedály.

     Jediné, čeho jsem se mohl držet, byl volant a ten zrovna moc opory neskýtá,  jsa uzpůsoben k otáčení. Když jsem se ale o strop praštil do ramene a za krkem mi hlasitě křuplo, ještě rád jsem si pás vzal a pořádně utáh.

     Později, když jsem viděl, jak dálnici staví, nestačil jsem se divit a leccos pochopil – ale o tom zas příště...

MICHAL

Komentáře (0)

Zobrazit/Skrýt komentáře

Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.

Powered by Azrul's Jom Comment

>>Předchozí - Následující