Do školky jsem nechodila, hlídala mě babička s dědečkem. Po obědě jsem měla spát u nich v kuchyni, stála tam postýlka se síťovými postranicemi a já místo spaní strkala nohy do těch ok, houpala si prsty a sledovala, jak babička myje ve škopku nádobí a čas od času na mě houkne.

     Když jsem se hodně nudila, snesl dědeček z půdy ručně dělané houpací kohouty a já se v nich houpala až do maximálního záklonu a předklonu, užívala si chvíli těsně před tím okamžikem, než se převrátí… Když nad tím tak přemýšlím, holdovala jsem tehdy  jistým dávkám adrenalinu... 

      Z toho jsem  vyrostla, zřejmě s narozením svých dětí.

     Pamatuju si taky, jak jsem viděla tátu dvakrát brečet, jednou, když mu umřela jeho babička, která ho vychovávala, když jeho máma musela vydělávat jako zadlužená vdova na živobytí. Podruhé měla jeho maminka infarkt a on mi vysvětloval, co se stalo jejímu srdci. Měla jsem asi čtyři roky a utírala jsem mu dlaněmi slzy… Babička to přežila a já si tenkrát poprvé trochu uvědomila, že táta není obr, co zažene všechno zlé.

      V posteli se mnou spával méďa ze žlutého plyše, sestra mu později ukroutila obě oči. Když jsme vyklízeli pozůstalost po prarodičích, našla jsem ho zaprášeného na půdě. I když byl dost olysalý, vyprala jsem ho, přišila mu místo očí knoflíky a nějaký čas si s ním hrával i můj starší syn.

     Pamatuji se, že u babiččina domu byla malá zahrádka a já si tam sama chodila trhat mrkev. Půda tam byla za generace tak vyhnojená, že když jsem se zapřela jednou rukou o zem a druhou táhla mrkev, ta zapřená ruka mi často zajela až po loket do kypré humusovité hlíny. Co už si nepamatuji, ale co mi vyprávěli,  je, že jsem byla hodně zvědavá a společenská. Šel–li někdo kolem plotu, dávala jsem se s ním hned do řeči, a když se nabídl, že si mě vezme s sebou, ochotně jsem natahovala ruku… A taky jsem prý byla čistotná. Když mě poprvé vzali k máminé sestře do nového panelového bytu, byla jsem uchvácena. Hlavně splachovacím WC, my totiž bydleli v domě bez koupelny. Suchý záchod na dvoře a večer vanička v kuchyni. U tety jsem proto co chvíli chodila kontrolovat tu báječnou místnost.

      Když se po mně pak šla máma podívat, zjistila, že si v tom malém „umyvadélku“ cachtám ručičky.