Cestou domů už jsem věděl, že s Frantou do budoucna jezdit nechci, on byl docela fajn jako kamarád, ale pracovat s ním bylo za trest. Jak seděl za volantem, našel si svoji pohodlnou polohu, lehce natočen doprava a opřený o dveře, pravou ruku nataženou na loketní opěrku sousedního sedadla a tak vydržel bez hnutí sedět deset hodin. Jel a přemýšlel si kdoví o čem, sám říkal, že si v duchu promítá filmy.

 

 

 

 

 

     Ty hrozné dálky a nedostatek čehokoli, čemu by se dalo věnovat trochu pozornosti, je hrozný. Třeba Nebraska: Vjedete do ní u Cheyenne ve Wyoming, vlevo je "úchvatná" podívaná na truckstop Antelope.

 

 

 

 

     Potom zase míle a míle ničeho, protože savaně se jinak říct nedá. Ono se to tady vlastně jmenuje desert, přeloženo do češtiny je to poušť. Jenomže když se řekne poušť, každý vidí saharu a tohle přeci jen vypadá jinak. Pak vede dálnice 100 mil rovně, s občasným velmi vzrušujícím exitem...

      Na 102. míli je město Big Springs, jméno je o něco větší než město samo. Zprava se připojí Interstate 76 z Colorada a je tam jeden z těch trochu horších truckstopů, "Kalumet". Dalších 296 mil je rovně až do Lincolnu, mírná zatáčka vlevo a teď už se musí dávat "pozor" na cestu, protože po 30 mílích rovně, na značce 426 znovu vlevo a pak mírně vpravo, ještě čtrnáct mil a jste v Omaze; na hranici do Iowy je to co by kamenem dohodil.