Příběh tajemné kočičky... hahahaha. To se mi povedlo, fakt. Docela se těším, co z toho vykouzlím. Vypadá, že budu sám překvapen. Celý příběh má na svědomí únor, narozeniny, přítel z Německa a plesová sezona. Snad vše ukočíruji. Když dovolíte, pokusím se vyprávět od začátku
Píše se únor roku pětadevadesát. Kvituji, že už několik pátků mám po operaci páteře. Berle a hůl se válejí v koutě a mám též narozeniny. Jooo a chodím! Docela malý zázrak. Držte se. Doktor mi dokonce doporučil i tanec. Hahaha. Mně, „tancpolenu“. Přijel můj přítel i s manželkou. Jsem rád. Jeho žena je též kamarád. A na ženskou fakt dobrá. Stisk rukou. Poplácání po zádech. Pokec nad sklenkou. Prostě chlapské přivítání. Zato holky. Dělaly,že se neviděly mraky let. Objímání, slzy. Objímání, slzy. Stále dokola. Bali jsme se, aby se holky nerozpustily. Znáte to. Osušily očka.. a.. už.. měly se k světu.
Osušily éčka a ihned plánovaly, co s načatým dnem a všemi večery. Domluvené byly na to tata.. Popadly tašky, hurá do víru města. Přihnaly se s nákupem. Tašky odložily .... a .... tvářily se tajemně. Kluci, ve městě jsou poutače na plesy. Zaujal je jeden. To máme fakt kliku. Ples Podskaláků. Hele, kluci, je to tradice. Vám nic neudělá, když provětráme faldy. Kluci, je to bál. Maškarní bál Podskaláků. Že máte také radost. Bude legrace! Řečí měly, až z toho šla hlava kolem. A bylo rozhodnuto. Byly tak rozdováděné, že jsme dostali od našich zlatíček pusu. Přítel je flegmatik. Můj hlas zanikl. V řehotu a nadšení našich ženušek. Maškarní ples či bál. Není to jedno. Což nestačí společenský oblek a lakýrky. Nestačí! Musíme být... darmo mluvit. Holky září štěstím. Ale co my. Neopouštěj staré známé... znáte to. Vzpomněl jsem na dávnou známou v divadle. Gardobierka. Ta pomůže. Pomoc neodmítla. Z jejich ruček vycházejí podskaláčští měšťané. Pekař a hostinský. Hotovo... jedem. Pusiny mlčí a my též. Tím jsme přistoupili na hru našich berušek. Tečky jsem jim nepočítal. Hahahaha, to byl vtip. Maškarní bál je výroční. Pořádají ho jednou za čtyři roky. Holky jsou v tranzu. Taková klika. S přítelem jdeme raději na dvě decky. Červené uklidňuje. Naše polovičky se vypařily. My též. Žel, neutekli jsme tomu. Přišel večer dne „D“. Taxíkem jedeme naproti vyzdobenému sálu a víru tance. Vítá nás slavobrána „Měšťanská obec Podskalská“. Do sálu vchází podskalští chlapíci ... pekař a hospodský. Vážení to měšťané. Proplouváme tanečním rejem... Nenápadně... nenápadně.. pátráme po povědomých křivkách našich žen. Výsledek. Nula. Nevadí. Jdem na panáka. Atmosféra nás nakonec pohltí. Tančíme. Mému pověstnému bystrému oku učarovaly dvě u stolku sedící kočičky. CizinaMám na to nos. Seděly samy. Okolí je nezajímalo. Spíš to hrály na okolí. Je to výzva. Strčím loktem do přítele. Ukážu na sedící kočičky. Smály se a pokukovaly po nás. Myslel jsem si, že po mne. Nevím, zda se přítel zove puritán, ale cukal se - prý jsme … Opáčím... myslíš ženatí? Odtáhl jsem ho na panáka a vysvětlil, že v maskách si můžem dovolit i trochu lechtivé legrace. Holky přece říkaly - bude legrace, ne? Po dalším panáku jdeme zvednout hozenou rukavici. Kočičky nebyly žádné netykavky. Bez otálení ukázaly na volná místa.V maskách vypadaly úchvatně. Bože, bože to bude merenda. “Smím prosit“ slyším se šeptat do ouška fakt fešné kočičce. A už se k sobě tiskneme na parketu. Hezky tělo na tělo. Musím dodat, že tančila jako víla. Víla a dřevo. Neřeším to. Juknu po příteli. Nestačím se divit. Puritán se na druhou kočičku zubí. Drží ji kolem ramen. Vypadá to, že si docela padli do oka. V tuto chvíli mne ještě nic nedochází. A mělo... sakra, že mělo, ale ... osud to chtěl jinak. Večer gradoval. V rozjaření neregistruji, že je půlnoc. Až nyní. Odbijí půlnoc. Podskalácký rychtář ukončil rej masek. Mohutným hlasem vyzve masky k odmaskování. Doporučil představit se partnerovi na parketě či u stolu. Nemáme se bát. Taneční rej bude pokračovat. Pro mne nikoliv. Má společnice zmizela. Dojdu k druhé dvojici... otázku v očích. Ty vole. Ta kočička byla tvá...tvá.... Jistě uhodl jsi.Věděly o nás od samého začátku. Omlouvám se, ale podlehl jsem. Ani mu nevrazím facku. Pádím domů. Pádím domů jako by mi hořelo u ... Má láska už byla doma. Ovšem zamčená v ložnici. Nechce mne ani vidět. Byl jsem ji nevěrný. Oponuji, že jsem pouze flirtoval, ale s ní. Nebrala to. Prý jsem to nevěděl a mačkal se na cizí holku. Hotovo a konec. Nedalo se nic dělat. Ustlal jsem si na gauči. Usnul jsem jako špalek. Spinkal celou noc. Ráno, ráno bylo moudřejší večera. Ty dva zrádci přišli, jak se viděli, řvali smíchy. Ke všemu se přiznali a měli radost, že jsem si myslel, jaký jsem svůdce žen. Konec dobrý, vše dobré. Dnes už se tomu směji také... Svou neodolatelost již nepokouším.
-doktor-
|