O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

LÉTA ŠEDESÁTÁ A DALŠÍ - 5 PDF Tisk E-mail
Čtvrtek, 14 březen 2013

Když jsem byl ve druhém ročníku na technice v Brně, dostal jsem sice koleje, ale bydlet jsem musel v takovém doslova papírovém přízemním domku, který před tím sloužil asi jako zařízení staveniště. Vedle se stavěly bloky kolejí na Purkyňkách, kde byla  už tehdy naštěstí v provozu menza, ale z neznámého důvodu byly studentům poskytnuty pokoje jenom v horní polovině prvního věžáku. Asi tak od 7. podlaží do 13.

 

 

 

 

 

 

 

      Na pokoji v tom likusáku jsem bydlel s kolegou, který studoval slaboproud. Jak se jmenoval si už nepamatuji, ale jeho otec v té době byl ředitelem Hutního projektu Místek, kde jsem později pracoval, matka dělala na benzince u nich v dědině na Prajzku a on, protože byl v KSČ, byl v kolejní radě. Že bych ho volil, jsem si nikdy nepamatoval. Jen na okraj poznamenám, že z techniky odešel předčasně a vystudoval tuším fyziku na pajdáku v Ostravě.

 
     V zimě se hrálo MS v hokeji a živě si vybavuji, jak jsme se spolu dohadovali, zda se půjdeme dívat na TV do některé studovny v tom věžáku,  ale nakonec jsme to svorně zavrhli. Nechtělo se nám z tepla pokoje přebíhat přes staveniště. Ke všemu jsme odhadli, že tam bude hlava na hlavě a nebylo vůbec jisté, že bychom něco skutečně viděli. A tak jsme zapli tranzistorák značky Sokol a v klidu vyslechli celou reportáž - z, jak se později mělo ukázat, historického zápasu ČSSR - SSSR. Po radostném konci reportáže jsme zhasli a šli spát.


     Druhý den jsme se sešli na pokoji (po návratu z vyučování) dost pozdě odpoledne a kamarád mi začal líčit, co se ten den po obědě projednávalo na kolejní radě. První jeho věta ale zněla: "Začni si balit věci, všechny nás vyhodí z VUT bez možnosti odvolání se nebo dostudování někde jinde."


     Protože jsem se asi tvářil dost nechápavě, začal mi popisovat, jak oslavovali někteří studenti vítězství nad odvěkým rivalem. Údajně vyhazovali z oken hořící papíry a hlasitě skandovali nějaká hesla do noční tmy. Všechno to prý bylo zdokumentováno na fotografiích StB. Velmi rezolutně o tom rovněž podával svědectví nějaký důchodce, údajně předseda uliční organizace KSČ, a rota záklaďáků ze znojemské jednotky pohraniční stráže, která nás v onen minulý večer pro naše dobro chránila ze všech světových stran.

 

 

  
     Naštěstí nic se nejí tak horké, jak se to uvaří a tak na jednáních kolejní rady v dalších dnech se  postupně začaly požadavky na potrestání - vznášené údajně Městskou organizací KSČ (nikdo přesně nevěděl, kdo to vlastně o potrestání usiluje) - měnit. Tak postupně měli být vyloučeni ze studií jen nájemníci některých pater, snad těch nejviditelnějších.

 

      Nakonec to vyústilo v náš skupinový závazek, že odpracujeme nějaké hodiny na brigádách v rámci "Akce Z" a budeme ještě usilovněji studovat a podporovat tu nejsprávnější linii obrody společnosti a co se tak ještě v těch dobách všeobecně slibovalo.


     Jak  ale plynuly dny, stále více se skládala také mozaika vzpomínek i studentů, kteří byli v onu dobu na inkriminovaném místě. A tak se ukázalo, že po kolejích se pohybovali muži, kteří svým věkem rozhodně nemohli být studenty, posedávali v křeslech na konci chodby u požárního schodiště a nebo vystupovali z výtahu v patrech, která tehdá ještě ani nebyla obývána.

 

      A že zrovna z oken těch spodních pater začaly vypadávat ty hořící papíry ...

 

LEŠEK

 

 

 

Komentáře (4)add feed
jo, tohle, koukám, byly už starý praktiky. : alik puntik
jájsem v létě 89 zažila, jak na Václavák přijely asi tři antony, z nich vyskákali nějaký mladý lidi s baťůžkama, v tu ránu se tam objevily mraky esenbáků, začali stavět zábrany na Můstku a od Muzea dolů a secpávat do houfu lidi, který nic nedělali, akorát měli tu smůlu, že šli v tu dobu z práce, nebo na nákup, nebo na metro. Kam už se nedostali.No - a pak to začalo, voda, slzný plyn a esenbáci s pendrekama. A do toho antony vyřvávající : Občané - rozejděte se! Akorát, že ti opbčané neměli kam se rozejít, všude to bylo obšancovaný...
březen 14, 2013 07:21
jen tak : Jaroslav
http://www.youtube.com/watch?v=LIRX3HSSOyI

Byl jste nekdo u toho kdyz jsme vyhrali nad rusakama ten hokej a odnesl to ten Aeroflot? Zajímave bylo,ze tam kde byl jen asfalt.den pred tim nekdo navezl furu dlazebnich kostek pred ten Aeroflot. Byl jsem tenkrat na Vaclavaku. Najednou nas zacali policajti vytlacovat od muzea dolu smerem na mustek,prave jsme míjeli ten Aeroflot,kdyz nejaci lide v monterkach zacali hazet do vylohy ty dlazebni kostky. Spousta okolnich lidi zacala krice to ne!!! A uz jsem vedel,ze je to fekalni! a bylo az do roku 1989 :-( . Na mustku jsem nastoupil do tramvaje a uz jsem videl jen jak se policajti vrhali po davu s obusky. To bylo vyuzito na odstraneni Dubceka...
březen 15, 2013 21:41
tak u toho jsem byla : alik puntik
bydlela jsem ve Vodičkový a šla jsem domů od kamarádky, která bydlela na Karláku. Dav mě strhl s sebou až na ten Václavák. Ale to byl Aeroflot ještě celej. Na můstku se mi podařilo uhnout a jít domů. Ráno jsem viděla tu rozbitou výlohu, až když když jsem šla do práce. Ty provokace ze strany policie byly běžná věc. Já už teď nevím, jestli bylo prvního, nebo devátého května, ale čekaly se "nepokoje" - tak jsem ráno bafla děti a jeli jsme do Zoo. Večer jsme se vraceli metrem - a na Václaváku metro nestavělo a jenom projíždělo. I tak v tom vagoně začali všichni brečet, protože větrání nasálo do metra slzný plyn z toho Václaváku. Ten slzný plyn oni stříleli z takových bambitek, jako měl Rumcajs.
březen 16, 2013 07:33
Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.


busy
 
< Předch.   Další >
[CNW:Counter]