Když člověk spí, jeho mozek odpočívá stejným systémem jako počítač. Zatímco po obrazovce počítače pobíhají nejrůznější spořiče - naším spořičem jsou sny. Nezdají se pořád, jen v některých fázích spánku - a nebo taky ne, ale to my si většinou nepamatujeme.
Obvykle po probuzení zapomeneme i to, co se nám před chvílí zdálo. Kolikrát jsou to skutečně nejrůznější blbosti, ale někdy je to něco, co si pamatujeme léta. Bohužel, mně se nikdy nezdály věštecké sny, abych třeba mohla někoho varovat, nebo čísla, která pak vyjdou ve sportce - čehož tedy skutečně lituji, neboť i to je jeden důvod, proč jsem pořád chudá. A někdy se mi zdají skutečné voloviny, které si napak pamatuju hodně dlouho. Třeba o kolegovi, kterého jsem velmi neměla ráda, se mi zdálo, že jezdil na kolotoči a blil... Děsný, co? Ale před několika dny se mi zdálo něco docela veselého. Byla to titulní stránka nějakého časopisu, na které byla fotka, na níž moje hlava leží na stole - ne... nebojte se, byla jsem celá. Ale hlavu jsem po způsobu opilců měla položenou na stole a a měla zavřené oči. O ten stůl se naproti mně předními packami opíral pes stojící na zadních, a naprosto vyjeveně na mě čuměl. A ta fotka měla název: "Strážce noci": No, já se pak při vzpomínce na tohle probuzení chechtala ještě dva dny. Byl to opravdu velmi živý sen. Tak nevím, nemělo to snad něco znamenat? Teda krom toho, že jsem asi už zralá pro Bohnice. x x x Ještě jedno: tenhle klip mi nedávno přišel - a já neodolala. Tak vám posílám malý návod, jak je zahnat (ty zlé a nepříjemné sny), věřím, že snad nejlepší je k někomu se přitulit. Hned je jednomu lépe, když cítí, že není sám... Přeji vám všem klidnou a dobrou každou noc.
![](http://files.mspecky.webnode.cz/200023590-8eb9d8f5b6/berusky.gif)
PUNTÍKATÁ
|