O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...
Kontakty
Napište nám |
Poradna Kudlanky |
Právní poradna |
Přihlášení
Anketa
LÉTA ŠEDESÁTÁ A DALŠÍ - 3 |
![]() |
![]() |
![]() |
Pondělí, 04 březen 2013 | ||||
Strana 1 z 2
Toto oznámení, rovnající se v té době asi tak smutečnímu (aspoň pro mne), přišlo někdy v polovině července. Přestože se můj otec snažil seč mohl – ten poloslepý, senilní, sveřepý a hlavně "uvědomělý" soudruh referent nepovolil. A novou přihlášku nám prostě nedal. Takže začalo vyjednávání, jaké zaměstnání, lépe řečeno učební obor, bych si v té firmě mohl vybrat. Nakonec to dopadlo tak, že jsem prvního září nastoupil, ale zařazení nebylo vůbec jasné. Prý se snad má otevřít nějaká nová “vývojová” dílna, specializovaná na “prototypy” a “vynálezy”. Ona se nakonec otevřela, k mému velkému úžasu i spokojenosti. Jenže, než k tomuto došlo, byl jsem pořád jen poskok, strkali mě tam či onam, jako tu pověstnou horkou bramboru.
Musím se taky přiznat, že jsem mohl jednou přijít i o život, když jsem se na soustruhu pokoušel “ošmirglovat” ocelovou tyč, asi 1,5 cm v průměru, kterou jsem upnul do sklíčidla soustruhu a její větší část, která ještě asi 1,5 metru vyčuhovala ze zadní části, jsem se pokoušel “ojet” smirkovým papírem. Jakmile jsem malinko víc přitlačil, tak se tyč vychýlila ze středu a vlivem odstředivé síly a rotace se ohnula - ale pořád rotovala, i v tom ohnutém stavu. Nejspíš asi úlekem, když se ta ohnutá tyčka okamžitě zabořila do zdi, ze které vytloukla nejen omítku, ale i kus cihly, jsem instinktivně rychle uhnul, a vyhnul se tak zásahu většímu – onou ohnutou tyčí přímo do hlavy.
Odnesly to jenom moje montérky a košile a menší šrám na prsou.
|
< Předch. | Další > |
---|