Nejvíc jsme my děti milovaly léto, prázdniny. Začínaly poutě v okolí, kam jsme my děti  většinou zavítaly v nově ušitých šatech a lačně pátraly po pohlednicích s filmovými hrdiny z indiánských filmů. Milovaly jsme eskyma, solamylová mejdlíčka, lékořicové hady a jiné cukrovinky. Milovaly jsme lezení po skalách v blízkosti vesnice, lesy plné borůvek. Jinak jsme spoustu času trávily pasením zvířat, na pastvě jsme si i vařily.

     U velkého rybníka přes léto stanovala spousta rekreantů z různých koutů republiky a vznikala tak krásná přátelství dospělých i dětí. Tehdy totiž byla ještě možnost volného stanování v přírodě, žádné soustředění v kempech.

      Vesnice tehdy žila jako jedna rodina, co trápilo jednoho, bylo starostí i druhého. Lidé si hodně pomáhali, bylo běžné, že když dítě přišlo do nějaké rodiny, dostalo oběd, vdolek, hrušku... Děda jedné holčiny nás pravidelně brával na nízký vůz a jezdili jsme do sousední vesnice ke kováři měnit podkovy kobylám, brával nás na družstevní obracečku a jezdil s námi po louce. 

      Když bylo ošklivě, většinou jsem sáhla do skromné zásoby knížek a četla Pohádky od Boženy Němcové, sbírku Pohádek a povídek pro malé čtenáře, milovala jsem knížku O Lidušce, malířce pokojů. Oprášila jsem svůj kroj, ve kterém jsem pravidelně účinkovala na slavnostních Májích. 

      Bylo toho mnoho, na co ráda vzpomínám, ale jelikož nechci připravit rodinu o nedělní oběd, je nejvyšší čas jít vařit.

      Zase si ráda někdy vzpomenu na sedmdesátá a osmdesátá léta...

tak, a teď už se těším i já

na vyprávění dalšího z vás

MIA

Komentáře (21)

Zobrazit/Skrýt komentáře ... : deeres Výzvu jsem dostala, začala jsem psát a je to nad moje síly. Událo se toho tolik, že už z prvních třech let šedesátých mně vznikla epopej. Tak to asi vydám jako román. únor 26, 2013 08:47 supeeeeeeer!!!! : d@niela už se moc těším - tak to joo! únor 26, 2013 08:59 Mio, díky za tvé vzpomínky. : Myška Dani, výzvu jsem nezazdila, začala jsem psát, ale zatím nedopsala, prosím o trpělivost. únor 26, 2013 09:28 Termín : Josef Kouba Termín hoří, mrsknu sebou. Napíši to holt co nejkratší. Těším se na vaše povídání. únor 26, 2013 11:26 Mio, : Iris to je krásné povídání, co k tomu dodat? Já se v tom nacházím, jenom jsem nežila v podhorské vesničce ale v menším městě. Ale i z mého domova bylo velmi blízko do přírody, sníh ležel i u nás, stráně, nyní poseté paneláky, dříve sloužily k úžasnému sáňkování. Zima? Červené tváře, nudle u nosu, promáčené rukavice, šílený hlad a těšení se na Vánoce.Poutě nás bohužel minuly, na ty chodím až teď, před důchodem. A jsou bez mejdlíček a ostatních dobrot. Do lesů jsem chodila na fialky,ale borůvky tam také byly i kousek za městem. Nádhera. Také můžu zavzpomína a psát, ale je i velmi příjemné tyhle vzpomínky číst, hned mi naskakují vlastní obrázky. Fotky budou asi Tvoje? Kdepak jsi Mio? únor 26, 2013 13:01 Fotky jsou ilustrační, : d@niela ale snažila jsem se :-). Nu, pokud vy ostatní něco ze svých fotek přihodíte, bude to jen a jen fajn... Jsem moc ráda, že se téma ujalo, myslím, že to pro nás všechny bude báječné pohlazení na duši. Nebylo to zrovna v té době fajn, ale když je člověk dítě, mladý, zamilovaný... tak je svět hned hezčí. To mi kdysi říkala babička: že lidé se milovali vždy a za každých podmínek. Jak jinak by nás bylo stále víc :-))) únor 26, 2013 13:20 fotkami : mia I bohužel sloužit nemohu. Já žádné z útlého dětství do nějakých třinácti let nemám. Resp. mám jednu maličkou, která by ale snad ani naskenovat nešla. Pak jsem měla od fotografa jednu, dvě se sestrou a jednu pěknou fotku v kroji, ale ty se ztratily nevím kam. Ale Daniele se povedlo dát pěkné. Samozřejmě, když jsem příspěvek odeslala , napadlo mi ještě pár dalších věcí ze šedesátých let, ale nevadí. Budu se těšit na vaše příspěvky a pak zas přidám něco k dobru ze sedmdesátých a osmdesátých let mých. Jinak jsem ráda, že se vzpomínky snad líbily, snažila jsem se tam dát to pozitivní , kamarády, sepětí s přírodou a možná tam chybí víc povídání o domově, rodině. Jenže ti stálí čtenáři ví, že v tomhle směru nemám zrovna dobré vzpomínky, tak to jen na dovysvětlenou. únor 26, 2013 13:57 Mio, : Iris ono by se dalo v podstatě podrobně psát o každém z Tvých odstavců, kdyby došlo k debatě "pamětníků". Třeba o tom stanování na břehu rybníka - také pamatuji, měli jsme chatu č. 4 v jedné takové oblasti u dvou rybníků. Rákosí, doutníky, na břehu pár stanů. Dnes je tam těch chatek kolem 300, možná víc, rybník je uzavřen závorou s pokladní, místo stanů jsou kolem dokola chatky - jenom tu vodu nějak není vidět, jakoby se zmenšila. Také se Ti zdá, že ty obrovské rybníky, které byly tajuplné a nesmíííírně hluboké jsou dnes takové divně malé špinavé loužičky? No u vás na jihu asi ne. Zrovna tak lesy - to byly strašidelné temné lesy, bála jsem se vlků už na kraji, teď ten lesík proběhnu křížem krážem po úhlopříčkách za pár minut a on ani neztemní, ze všech míst je vidět střechy těch stovek chat - mluvím stále o té oblasti, kde jsme měli na břehu rybníka u lesa kdysi tu malou chatku č.4 bez elektřiny. Nějak mi to naběhlo - ale kdybych psala já, tak asi o mých horách, co mám za barákem, ty byly panečku tajuplné, i když časem pomalu devastované. únor 26, 2013 14:32 Iris.... napíšeš? : d@niela prosím, prosím :-))) únor 26, 2013 14:52 Irisko : mia I na ty rekreanty vzpomínám ráda. My bydleli přímo u toho velkého zmiňovaného rybníka 77 ha a jezdili fakt lidi z celé republiky. Už každý rok se vraceli vesměs ti samí dospělí a zrovna tak třeba až z Jablonce nad Nisou dívčí stanový tábor, s děvčaty jsme si pak psali. Dnes jsou všechny polní cesty kolem rybníka zarostlé, když člověk přijede do rodné vsi, rád by si to tam prošel a ouvej, nejde se dostat. Je fakt, že lidé tenkrát byli čistotní, nikdy nebyl sebemenší problém, že by zůstal po někom nepořádek, předseda MNV to chodil po jejich odjezdu kontrolovat a bez problémů. Dnes by to asi vypadalo všelijak nechat lidi volně tábořit. Kemp je hned vedle o kilometr dál u dalšího velkého rybníka, ale romantika se nějak vytratila. únor 26, 2013 16:17 ježíš - mejdlíčka!!! a žužů!! : alik puntik a šumáky a Tiki a čokoládičky s pohádkami a loupáky plněné mákem a bonbony Fialky a Maliny a Suky....velký kroucený slaný tyčinky za pětadvacet halířů jedna....koktejly z Koruny za korunu třicet, jogurty ve skle a krájený máslo, Karlovarský rohlíky!!!!! Naproti v mlíkárně prodávali kakao v lahvích a ty karlovaráky - litr kakaa stál šest korun a my pro něj s bráchou lítali přes ulici, abychom měli ráno snídani, salám Imitace za 3,80, salám pařížský a gothajský - byla to velká kola - tedy o velkém průměru. Kupoval se vcelku a doma se pak obaloval jaké řízek a smažil se....třešně za tři kačky kilo, dvoubarevné polárkové dorty - a byly KULATÉ!!!!!!! Jo a taky KARAMELKY!!!! Kakaové, kávové, vanilkové, oříškové a černé lékořicové, kterým se říkalo "Donbasky" a Sisinky s ovocnou náplní. Dneska už karamelky - tři kačky deset deka - neseženete - stejně jako ledovky - též za tři kačky a když nebylo kakao, tak se rozvářely v mlíce...ono pořád něšco nebylo a na všecko se stály fronty, ale o to to bylo úžasnější, když se vám povedlo něco "ulovit". Tejden jste měli o čem mluvit.... únor 26, 2013 16:21 to je krasne tema, : Ling II uz se tesim na dalsi a diky Mie za prvni povidani. Pripoina mi to, kdyz vzpominala prababicka. Ona mela tak nadherny dar vypraveni. Dnes uz si lidi neumi tak krasne vypravet, nebo alespon ti, co znam. Moje babicka hlasite nevzpomina a moje maminka jen malokdy, ale krasne. Uz se tesim na dalsi!! únor 26, 2013 17:06 snad to půjde takhle : alik puntik http://www.spoluzaci.cz/fotogalerie/trida/854130 únor 26, 2013 19:43 jo, funguje to : alik puntik a máte srovnání - dříve a nyní. únor 26, 2013 19:45 Danielko, : Iris dlužím to, už jsem toho naslibovala, jéje... Jenom teď musím stvořit takovou jakoby diplomku na takové jakoby univerzitě - na té pro ty starší Mimochodem ona i Univerzita třetího věku by byla fajn téma pro článek - holky tam se užije legrace !! Možná se tu už o tom někdy psalo? To bych si i vyhledala - databázistky nástup prosím únor 26, 2013 19:48 Aleno : Iris nemůžu si vzpomenout, co je, nebo bylo to "Tiki", určitě jsem to znala, jen jsem vedle. Víš ale, co mi strašně teď schází? Pravé karlovarské suchary. Takové ty s příchutí karlovarské vody. Přestaly se vyrábět, pacienti místo toho dostávají takové vyschlé cosi, je to tedy asi dietní a dost suché, ale ty pravé karlovarské měly dobrou chuť, zvláště po namočení do čaje. A navíc - byly léčivé, možná to byl placebo efekt, ale když mi bylo nějak šoufl, dala jsem si dietku, k tomu suchary a měla pocit, že ty suchary mne definitivně vždycky vyléčily. O spoustu těch dobrot, co jsi popsala se teď nějak novodobí výrobci snaží, ale není to ono. Ještě mejdlíčka celkem nějak chutnají, ale fialky jsou úplně jiné. Holt dříve byla i tráva zelenější, že? únor 26, 2013 19:54 Iris, : deeres Tiky byl vlastně namletý šumák. Šumák - dvě kostky, červená a bílá 2x2a0,5cm v jednom obalu, složené nad sebou. Nověji pak Tiky, oranžové barvy, kostky menší, v obalu vedle sebe. Nedoporučovalo se je celé strčit naráz do pusy, pak si měla pěnu v puse i kolem ní. A ta jiná chuť určitě není trávou tehdy zelenější. Prostě se už nezná, nebo zná a nedělá původní technologie. A pamatujete na cukrkandl, to bylo zkažených zubů. Já zase milovala roličku kakaových tabletek, které se prodávaly v mlékárně. Byl to vlastně vápník, v hroznovém cukru a s kakaem a máma mně je nikdy nechtěla koupit, s odůvodněním, že jsou drahé a já stejně zlobím. A nebyly původní karlovarské suchary obalené cukrem a oříšky? To mně moc dietní nepřipadá. únor 27, 2013 07:52 né -to byly : alik puntik Lomnické suchary únor 27, 2013 09:34 ... : deeres No jó, máš pravdu, ty zase chutnaly mně. A přístup do tvé třídy ty samozřejmě na Spolužácích máš, my ne, my jsme s tebou do základky nechodili. únor 27, 2013 11:35 Deeres, : Iris jasně, kostičky, jasně, že rovnou celé do huby, kdo víc vydrží. Díky. Anebo jsme to jen lízali a jazyk byl celý barevný a rozdrásaný a maminky se zlobily.. únor 27, 2013 12:53 A turecký med - : alik puntik byl tvrdý, byly v něšm kousky oříšků a prodavač ho odsekával sekerkou z takovýho celýho kusu. Kousat se nedal, jen ocucávat - ale byla to mana nebeská. Prodával se jen na poutích. Stejně jako cukrová vata, kterou miluju - ale na pouti už jsem nebyla léta. únor 28, 2013 17:52

Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.

Powered by Azrul's Jom Comment

>>Předchozí - Následující