Po vojně, doma, v noci:

     Už jsem měl vlastní koncesi a svůj první vlastnoručně postavený vysílač, spolu se starým vermachťáckým leteckým přijímačem EK10 s konvertorem a poloautomatickým klíčem. Ona byla z Olomóce a měla pěknou značku, vyjadřující její stav „slečna“.

     Tehdy se s ní chtěl bavit každý. Co nocí jsme spolu „prokecali“, co polibků si poslali…,tehdy však „čistě virtuálně“, jen v číselné podobě dvou osmiček. A bylo nám jedno, že „nepřítel“ naslouchá.. (odposlech telekomunikačního úřadu). Bavili jsme se o všem možném. Pak se tam na nás nalepil jeden Dán z ostrova Bornholm, který se prý kvůli ní učil česky a za nějaký pátek jsem zjistil, že ona se odstěhovala do Dánska, pak se vzali a ona že jezdí po světě a prodává sýry.. J

X X X

      Teď přeskočím čas i dobu i tehdejší dobu tzv. BBSek, protože by to bylo moc dlouhé a také byl bych považován za…ehm, ale to už je jedno za co.

Nedávno, před čtrnácti dny na chaloupce:

     Sedíme venku na zahradě a protože jsem očekával zprávu, že přijede dcera, mobil ležel na stole. Najednou píp, píp. Mačkám tlačítka a žena se ke mně naklání, aby viděla také na displej, co holka píše.

     Jenže — číslo bylo neznámé, neměl jsem ho vůbec v seznamu. SMSka zněla stručně: “Zavolej mi!“. Povídám ženě, že se jedná o nějaký omyl, protože to číslo vůbec neznám. Zkoumavě se na mě podívala, ale neříkala nic.

     Za deset minut opět píp, píp. Manželka ještě prohodila: “No, konečně se ozvala“.

     Avšak stejné číslo jako před chvílí a následný text: “Chceš vidět moje prsa?“ Vážně, nekecám, tu SMSku mám ještě v mobilu... 

     Z toho plyne, že kdybych odepsal že ANO, že CHCI, kdoví, jestli byste tu příště nečetli nářek mé ženy, že ten bídák naletěl jakési neznámé ochechuli a na stará kolena se zbláznil.

    Co s ním? Vyhodit, zabít, pověsit do průvanu? Ale — řekněte sami, jestli by se něco podobného mohlo stát v dávných a dávných dobách, kdy se komunikovalo kouřovými signály. No nemohlo!

Za všechno zlo v mileneckých i v manželských vztazích

může jen ta proklatá komunikační technika...

MASTER

Komentáře (6)

Zobrazit/Skrýt komentáře Dávám za pravdu a s láskou vzpomínám : Lotka na jeden z prvních českých chatů - Na zrcadle, kde jsem před 15ti lety poznala svého nynějšího manžela. :-) únor 25, 2013 07:16 to mi povídejte : alik puntik bylo třináctého srpna a já měla svátek. Pípl mobil a na displeji se objevilo :"Všechno nejlepší k svátku přeje máma!". Moje maminka byla v té době už šest let mrtvá. No, klesla mi čelist, ale pak jsem se vzpamatovala a odepsala:"Ahoj, díky zapřání, hezký, že sis vzpomněla. A jsi v nebi nebo v pekle? Jestli v nebi, tak to tam mají ti chudáci peklo."...za chvilku zvonil mobil a vše se vysvětlilo. Nějaká cizí paní chtěla popřát své dceři - též Aleně - ale spletla číslo. únor 25, 2013 07:47 ... : deeres Kdysi jediná telefonní společnost v ČSSR zajišťovala služby pro obyvatele. K jejich službám patřilo i provozování třímístných čísel informací. Mohli jste si poslechnout počasí, program TV, kin, recepty, čas a možná i něco dalšího, už si to nepamatuji. Hovor stál kačku a mohli jste poslouchat do omrzení. Brzy účastnící zjistili, že volající jsou přes tato čísla navzájem propojeni a mohou spolu mluvit. Kolik se přes informační čísla uskutečnilo schůzek, nedokáži odhadnout. únor 25, 2013 08:18 Šmarjá, Danielo, : strejda kde jsi to vyhrabala? Odhaduji, že je to více jak 15 let starý článek. Ale na Marii z Plzně a z ČD si pamatuji jako by to bylo včera. Já ji dokonce i vidím. I ta vojna měla svá kouzla, nezapomenutelné zážitky a srandy ... únor 25, 2013 13:58 No, já se : Sidon snad jenom pokusím říct něco o tom, jak jsem díky tomu "šlendriánu" ostatních, poznal několik dalších, mých známých. Jistě máte taky zkušenost s těmi e-poštami, kde Vám ten odesílající nechá všechny předchozí adresy příjemců, kteří už tu poštu dostali před ním, a taky mnohdy i spoustu dalších adres, u kterých to bylo s několikanásobným přeposláním úplně stejné. Takže díky tomuto "nedopatření", jsem si začal psát s různými lidmi odevšad po světě. Z Kalifornie, Austrálie, na chvíli dokonce i z Afriky, a hlavně taky i z domova. V podstatě mě nejvíc zajímala ta adresa, lépeřečeno ten název, či jméno. Když si někdo dá do e-mailové adresy jméno obrovské hvězdy, nebo jméno nějaké postavy ze Šejkspíra (omlouvám se anglofilům), či z antiky, tak to asi není zcela běžný člověk. Troufnul jsem si na tu, či onu adresu odpovědět a teď už jsme přátelé. Přitom mi to přeposílání mailů, s ponecháním všech předchozích adres, dost vadí. Je to líheň pro "Kořeněnou šunku" - SPAM. Každý by se měl naučit, jak se má posílat email pomocí Bcc - Black (nebo i Blind) carbon copy. Dostanou to všichni, ale nikdo nevidí ty adresy ostatních. Je to ovšem taky někdy trošku problematické, protože při použití Bcc, to někteří adresáti nedostanou, neboť mají na tyto hromadné maily filtr. Jenže, já si nedovedu představit, že bych měl psát třeba přání k Vánocům idividuelně, každému zvlášť, když mám v adresáři asi 600 adres. Ale oni ti adresáti i s tím Spam-filtrem se toho mého přání nakonec dobabrají, protože si můžou tu Spamovou poštu zkontrolovat a přečíst si to, co je zaujme. Hm, ještě bych se mohl zmínit o ICQ, kde jsem měl nepřeberné množství taky i nabídek k sňatku, nebo aspoň jentak, k nějakému "pobavení". Noale, jak vidím, tak ony se některé, i ty "pofidérní" kontakty, přecejen neminuly cíle, jak píše Lotka a i ostatní. Stejně se říká, že - všechno zlé, je i pro něco dobré. únor 25, 2013 23:35 Deeres : Jaroslav Ano, volalo se do toho telefonu: "Haló diktuj" a druhá strana diktovala svoje telefonní číslo.Pak se zavolalo na ten telefon.Nekdy skoncil rychle po par slovech zavěšením,někdy zase pozvaním do kina,cukrárny apod... A vzpomínáte jak se dalo telefonovat z budky zadara? únor 28, 2013 23:44

Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.

Powered by Azrul's Jom Comment

>>Předchozí - Následující