Z motorky byl šrot, tu jsme odepsali.  On měl neuvěřitelné štěstí, dva zlomené dráty z kola ho napíchly jak na rožeň, jeden mu roztrhl koutek úst (na několik stehů) a propíchl tvář, druhý se mu vzadu zapíchl do krku. Jenom maso, žádné kosti, ani zuby. Neuvěřitelná klika, na památku mu zůstala jenom ta malá jizva u rtu.

     Karel dlouho pěšky ale nechodil, koupili jsme další motorku, zase starší, zase Jawu 350, tentokrát se sajdkou. S tou už jsme jezdili na víkendy i na dovolenou oba.      

         O motorkářích se říká, že jsou dobrovolnými dárci orgánů a Karel, ten nebyl jiný. Naštěstí z motorky víc jak sto kiláků v hodině nevyždímal, i když se snažil sebevíc. A že se snažil, jedeme a prý, že motorka mu málo táhne a musí se seřídit... než jsem se stačila nedechnout k protestu, měl rozebraný karburátor.

      Nějaká součástka mu upadla na zem. Prý motýlek, tak se ho ptám, jestli to je takový mosazný čtvereček, co leží pod motorkou, ne upadl mu motýlek. Zůstal u rozebrané motorky a mne vyslal do obchodu, abych koupila  nový náhradní díl. Koupím a je to ten mosazný čtvereček, co se tam válel pod motorkou.

        Konečně zase jedeme, ale Karlovi vadí, že nás předjel náklaďák se šotolinou. Náklaďák jede z kopce jak blázen a na nás odletuje šotolina, jenže vlevo je souvislý bílý pruh. Ale Karel za tím cvokem přece nepojede, předjíždí a najednou v protisměru auto, tak strhne řidítka vlevo dolů do příkopu,  sjedeme stráňku... 

        Jsme tak tři metry pod úrovní silnice, výjezd nikde a ani ve dvou motorku se sajdkou plnou krámů nedokážeme vytlačit na silnici. Sekyrkou tedy do hliněné stráně vysekáváme schody a hodinu jí po vrstevnici poponášíme  na silnici. Pokračujeme v cestě, ale ztratili jsme se a já Karlovi říkám: “Až někoho uvidíš, zastav, já se zeptám na cestu!“ 

       Konečně vidíme, jak po silnici, proti nám jde babka s kosou. Karel brzdí, já sestupuji, on přidá plyn. Ještěže jsem měla helmu, ale i tak to byla šlupka, jakou jsem to vzala o silnici a  babka mně ještě vynadala, jak se lekla. Ale ať, byla to jenom babka , co byla  s kosou na  trávě a ne zubatá. A Karel tvrdí,že  mne neslyšel. “Tak proč jsi ksakru brzdil, když jsi  neslyšel, že chci zastavit?“ a on na to: “Já jenom zpomaloval, byl tam rygol.“