Jedna škola, střední ekonomická z Litomyšle, se potýkala s velmi unikátním problémem. Mnoho dívek začalo s neobvyklým rituálem - chodily si malovat ústa na WC. Což by bylo v pořádku, ale po nanesení rtěnky přitiskávaly svá ústa na zrcadla, nechávajíce tak na nich desítky otisků rtů...
Ředitelka školy, paní ing. J. N., se proto odhodlala s tím něco udělat. Svolala postupně všechny dívky na dotyčné školní záchodky. Hovořila tam s nimi spolu s panem školníkem a uklízečkou. Vysvětlila děvčatům, že jejich rtěnkové otisky způsobují při uklízení velké trápení, neboť se zrcadla musí každý večer zbytečně čistit. Aby názorně demonstrovala, jak NÁROČNÉ je ono čištění, požádala pana školníka, aby s asistencí paní uklizečky jedno zrcadlo umyli tak, jak to dělají každý večer... Školník proto vzal stěrku na dlouhé násadě, namočil ji v záchodové míse a setřel s ní zrcadlo... Od té doby se na zrcadle neobjevil jediný otisk rtu. Ano, mnozí učitelé učí, ale jen někdo je opravdu učitel... z internetu, zaslala WENDY
|