Milá "bíbí", předem se omlouvám, ale... tohle je tak fajn, že to nemohu nechat jen jako komentář! Ano, následující text napsala bíbí pod první část vánočně vzpomínkového povídání, kde se mj. trošku i "zasmutilo". Nu, ale protože napsala o opravdu překrásných Vánocích, dávám to sem, pro přečtení všem... Takže:

     Daní, on to Krakonoš asi nemyslí tak, že tady se jen nadává, ale obecně, že se na Vánoce spíš nadává - než těší, a kdo se těší, ten aby se hnedle styděl to projevit. Mám stejný pocit jako on, slýchám to od některých známých a divím se jim -  protože - jak napsal Krakonoš: jaký si to kdo udělá, takový to má.

     U nás je průběh velmi podobný tomu Krakonošovic, akorát nemáme bramborovou kaši, jen dva druhy salátů, polévku rybí a druhou, tzv. falešnou rybí, dělanou ze zeleniny - letos se povedla k nerozeznání od rybí, asi proto, že ta rybí byla málo rybí :-); k tomu pro nemasáky letos sýrovo houbová jehla v trojobalu, a maso pro nás - kapří řízky, kuřecí řízky, kapra přírodního nějak na pánvi nebo v troubě (letos v troubě, pečené závitky s cibulí, slaninou a hořčicí).

     Ryby živé už pár let nemíváme, hurá, buď dostaneme vykuchané půlky a hlavy, nebo jako letos koupím v rybárně už stažené vykostěné filety a pak nestaženého kapříka na polévku. Vánočku jsem dostala, štrůdly jsem upekla den předem. Cukroví jsem napekla 16 druhů, většinu opět na rozdání; tady se jí jen vosí hnízda, vanilkové rohlíčky, kokosky a šípkové hečepeče. Perníčky slouží jen jako dekorace mísy :-)  - neb jsem nenašla Můřin recept a upekla podle tradičního receptu, který počítá s měsíčním rozležením. Jenže já pekla až po Mikuláši.

      Pekla jsem sama, protože dcera si naplánovala většinu zkoušek před Vánoci, aby si pak užívala dlouhého volna. Zato si v listopadu vzala na starost podzimní úklid, okna a tak. Dárky taky přes net, většinu, pár drobnůstek na vánočních trzích, to už je taková tradice. Taky společně na koncert do kostela a na večeři do oblíbené hospody, to je taky tradice. O adventních týdnech už jen zdobíme dům venku i uvnitř,  balíme dárky a já pořád ještě posílám papírová přání k Vánocům a Novému roku. A františky - tak já je mít musím, protože u nás doma je pálíval děda a pak táta a patří k vůni mých Vánoc. Dcera je neutrál. Pro ostatní vytvářím františkem z domova opiové doupě. Provokativně vytahují papírové roušky a ptají se, jakým signálem se vyhlašuje chemický poplach. Prostě vánoční necitové, no :-))