Je tu pondělí večer, tedy pondělí manhattanského času - v Čechách se blíží k páté ranní. Celý den jsem nevěděla, jestli zítra poletím, nebo začnu zase vybalovat. Za okny jsou stále haldy sněhu, ale silnice už jsou docela velmi slušně sjízdné.
Jen mezi vozovkou a chodníky se tyčí bílé sněžné kopce... Zprávy byly různé - od optimistických, až po ty protilehlé - tedy: poletíte, ale asi spadnete... Dobré, co? No, jen pro zajímavost, jestli se chcete kouknout, jak to vypadalo .... tohle je sice kousek odtud, z Brooklynu, ale v podstatě to bylo všude stejné. Tady ve městě, k tomu ještě plném převysokých domů, to stejně nebylo nic moc - tedy v porovnání s tím, jak to vypadalo na "volných pláních". Když jsem sledovala v televizi, jak lidé uvázli ve vlacích, jak celou noc byli v mrazivém autě, zapadaní... Jak už jsem psala jednou - sice to nechápu, ale v Americe prostě musí být všechno nej - když už :-))) Ovšem obdivovala jsem neuvěřitelnou rychlost, s jakou se všichni snažili sněhovou nadílku zbavit té její zrádné nebezpečnosti. V ulicích bylo plno "brigádníků" s lopatami, kdo mohl, tak pomáhal. ![](http://obrazky.kudlanka.cz/ny%20003.JPG)
Tak, a to bude asi poslední obrázek z Ameriky. Jestli to dopadne dobře, tak ve středu před polednem už budu zase sedět u pražského počítače... A do té doby - ahoj!!! d@niela
|