O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...
Kontakty
Napište nám |
Poradna Kudlanky |
Právní poradna |
Související články
Přihlášení
Anketa
ARCHIV - VÁNOCE TENKRÁT SMUTNÉ |
![]() |
![]() |
![]() |
Středa, 01 prosinec 2010 | |||||||
Na tyhle Vánoce nikdy nezapomenu. Nebyly samy o sobě ničím výjimečné - uklízela jsem postupně celý byt, nakupovala a vymýšlela dárky, zdobila vánočně okna vystříhanými hvězdičkami, pekla cukroví (tenkrát se patřilo mít co nejvíc druhů), s dětmi malovala novoroční přáníčka, zdobila stromeček, a pak nakonec i balila dárky. Protože jsem tenkrát neměla zrovna mělko do kapsy, nebyly to dárky nějaké drahé, ale o to víc jsem se snažila udělat každému radost, vymyslet něco, co by toho obdarovaného potěšilo. A také, jak jinak, hodně dárků bylo i rukodělných. Pro kluka jsem si vymyslela hrací kostky: kousek od nás jsou truhláři, ke kterým občas zajdu na radu či něco si nechat přiříznout. Věděla jsem, že tam mají i plno nejrůznějších zbytků, které vyhazují. A tak mě napadlo nechat si nějaké ty hranolky nebo tyčky ještě víc různě nařezat.
Truhlář, který se ukázal jako prima kámoš, byl mým nápadem docela nadšen, udělal mi těch nejrůznějších kostek, koleček a dalších všemožných tvarů opravdu velkou krabici. A vůbec nic za to nechtěl. Tak jsem mu alespoň přinesla velkou šišku štrůdlu :- )). Doma jsem pak kostky namořila a můžu vám zpětně říct, že si s nimi kluk hrál pár let..
Malé dcerce jsem ušila asi půlmetrovou česací panenku, na ni nějaké to oblečeníčko. Pro manžela jsem měla připraven pletený svetr, šálu a rukavice. Byla jsem na to docela pyšná, opravdu se mi to povedlo. Říkala jsem si, jak mu to bude na lyžích slušet. Samozřejmě, ještě jsem pár drobností nakoupila, jako něco ke čtení a tak.
Už asi měsíc před Vánoci jsem měla opravdu dobrou náladu, protože když jsem před pár dny rovnala prádlo, našla jsem v prádelníku pod složenými cíchami zastrčený balíček.
Ano, přiznávám, otevřela jsem ho a celá nadšená objevila překrásnou noční košilku a ještě taštičku s kosmetikou. Tak jsem byla ráda, že mi manžel udělal takovou radost. Samozřejmě, že jsem opatrně všechno zase dala tak, aby nepoznal, že jsem to viděla...
Přišel Štědrý den, od rána byla doma vánoční nálada a vůně františku. Abych měla ještě trochu volna na poslední přípravy, poslala jsem manžela s dětmi ven. Kupodivu se vůbec nebránil, řekl, že se s nimi ještě staví u rodičů a že přijdou kolem čtvrté. Tak jsem si pak ještě mohla i na chvilku sednout k televizi, všechny dárky jsem už pod stromeček připravila, a jen se těšila, až ti moji přijdou.
Po časné večeři, před níž dal i manžel svou várku dárků pod stromeček, se začalo vybalovat. Děti byly spokojené, bylo tam pro ně i dost dárků od našich obojích rodičů. Ještě jsem počkala, až manžel rozbalí to moje - opravdu mu to sedělo a slušelo - a už jsem se konečně natěšeně natáhla pro ty své dva balíčky, na kterých bylo napsáno manželovým rukopisem moje jméno...
Věříte, že jsem byla nakonec opravdu překvapená? Dostala jsem balíček se třemi mýdly, dvoje punčocháče, Kuchařku zdravé výživy a troje spoďáry (jednoznačně od Vietnamců), které byly ještě navíc o dvě čísla větší. Nakonec jsem tytéž pak viděla i u tchýně... Prostě to vzal šmahem.
Na Štěpána mi řekl, že na Silvestra už doma nebude. A abych se nezlobila, že má jinou, že ji má rád ...
Na jaře nás rozvedli.
Dáša
|
< Předch. | Další > |
---|