Tak jsem udělala radost jednomu zdravotnickému zařízení. Svěřila jsem se jim do péče - pro svou krásu nesmírnou a také pro můj budoucí lepší výhled na monitor - podrobila jsem se operaci dolních víček. To jsou dneska vymoženosti, co ....
Ošetřující lékař byl pohledný muž, hlavně ovšem velice klidný. Když mě uložili na zelené lůžko a přikryli spoustou zelených plachetek, sdělila jsem mu, že když mě před pár lety odebírali bradavici ježibabí, operatér musel sklonit lůžko hlavou dolů a po celou dobu zákroku mi vyprávět vtipy, abych se odreagovala a nechtěla si omdlít. Lékař lehce zneklidněl. "Já se bolesti nebojím", pokračovala jsem hrdinně, ale nedělá mi dobře, když se mi něco odebírá z těla. Ať už to je krev, zub nebo kus kůže. Prostě za ten pocit nemůžu a nedokážu jej ovládnout." "To je v pořádku, to je podvědomí", vysvětluje lékař - "netřeba se tím trápit, s tím nic nenaděláme, ale si poradíme..." A dal se do řezání. "Je mi hrozné vedro", ozvala jsem se zpod roušek. "Omdlíte?" chtěl vědět řezač. "Snad ne, ale to vedro je děsný..." "Sestři, odkryjte paní nohy! Je to lepší? Ne? Led!" A někdo mi vrazil do ruky pod loktušky pytlík s ledem. Bylo to lepší.. i když - "Pane doktrore, můžu si ten pytlík dát na hlavu?" "NE!!!" zařval doktor i sestra zároveň, "Nevytahovat ruce zpod přikrytí!" A řezal dál.
Měla jsem sice zavřené oči, ale najednou vidím, že vidím. Dobře, jedno očko už bude. "Tak co, žijete?" zavtipkoval lékař. "Žiju, ale něco tu trochu smrdí." "Smrdí, jo?" (To mi svařovali víčko.) Asi jsem se ho dotkla (tedy pana doktora, ne víčka) - v jeho sterilní ordinaci - a smrad... chvíli bylo ticho a pak sestra vyprskla: "No, a vám to snad voní, pane doktore?" a to už se šklebili oba dva. Nebudu vás napínat, druhé očko bylo lepší a za necelou hoďku bylo po všem. Ležela jsem dle pokynů se zavřenýma očima a čekala. Pak jsem si na něco vzpomněla a ozvala se: "Jste tu ještě, pane doktore?" Byl. Asi si ledoval hlavu. "Bude to ode asi děsná drzost po tom, co jsem zde předvedla, ale mám pod obočím takovou malou bradavičku..." Statečný lékař mi dal další termín, ujistil mě, že jsou mohem horší případy a že se bude těšit. Takže tak. WENDY
|