O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...
Kontakty
Napište nám |
Poradna Kudlanky |
Právní poradna |
Související články
Přihlášení
Anketa
GROSSGLOCKNER - JO, STÁLO TO ZA TO... - II. |
![]() |
![]() |
![]() |
Úterý, 26 říjen 2010 | ||||||||
Strana 4 z 4
Dáváme poslední pivo, dobalíme batohy a míříme dolů. Ahoj, Herzog hütte, bylo to moc fajn. Následující víkend už má chata zavřeno... Sestup na Stüdlhütte jde ráz naráz. Ponecháváme si mačky, sněhem dolů je to tak o dost jednodušší. Vytváříme s Kildou první družstvo a jdeme bez sedáku. Cestou si povídáme o Kildových zážitcích z jeho dobývání 7summits, především pak o vrcholech Aconcaqua a Mt. McKinley.
Na Stüdlhütte se loučíme a rozdělujeme. Já s Ivčou míříme dolů k autu a ještě večer do Prahy, ostatní nikam nespěchají, plánují přespat ještě další noc, relaxovat a v klidu během úterka dorazit do Vyškova. My jsme dole docela rychle, ale docela mě ze sestupu bolí stehna. Dávám teda ještě regenerační sprchu na Lucknerhaus a v 18:03 odrážíme směr Praha. Volíme cestu kolem Mnichova. Ta je pohodová, míjí nás v naší 160 km/h zleva audiny a bavoráky, nikoho to ale nevzrušuje, jsou na to zvyklí. Jak vidno, zde v Německu, to jde. Hranice Prahy dosahujeme cca 0:20, v pelechu jsme před jednou ranní, Ivčin vlak do Brna v 0:37 jsme o fous nestihli.
Sláva nazdar výletu!
Byla to vynikající akce, poznal jsem fajn lidi a strávil s nimi super prodloužený víkend. Vrchol jsme nakonec taky dobyli. Co víc si přát? Víc takových.
dexx
|
< Předch. | Další > |
---|