Dostávám se do pohody a vůbec mi nevadí, že jediný kalhoty se mi suší nad kamny a já musím mít kolem pasu jen poslední suchou věc - fleece bundu.

      17:04 dosahuje chaty celá větší část naší výpravy.

     Očividně jsou všichni v mnohem větší pohodě než jsem byl já, když jsem dorazil. Naštěstí jsem to dorovnal prozatímním pobytem na chatě. Všichni dali sušit, vybalili, dali jsme si čaje, radlery, polévky, špagety, a pak taky čaje, radlery, piva, schiwassery, kalvádosy, čokolády, salámky, sýry a strávili super večer v družné zábavě na Erz-Herzog Johan's hütte. Pohodu mi vylepšil hovor s ředitelem, že to v práci nějak zvládneme (ono - teď už bych to na pondělí stíhal opravdu těžko). Z kuchyně se linul zvuk folkové kytary... Zalehli jsme všichni kolem desáté.

x x x

      Nevím jak ostatní, já jsem spal i přes nadmořskou výšku celkem vydatně. Probudil nás krom budíku taky rozbřesk slunce, který vešel bez vyzvání francouzským oknem balkonu. Začala fotografická honička za nejhezčím záběrem, které jsem se nezúčastnil, neb jsem s sebou neměl aparát, ale je dobře, že ostatní se zúčastnili :-))).

     Fotky stojí za to a jsem rád, že aspoň tohle mi zůstane na památku. Nikam jsme tentokrát nespěchali, posnídali, čaj na cestu uvařili, nejmenovaní nešikové rozlili... No, na jednu termosku mi zbylo. Na lehko, my kluci batohy s nejnutnějším, holky bez, sedáky navlečený, mačky na nohou jsme vyrazili někdy mezi 9:00 a 10:00 AM směr vrchol.

     Obloha vymetená, slunce pálilo, široko daleko rozhled na vrcholy Alp.

     Idylka.