Zabalil jsem to tu hned po snídani, jen co jsem dofouk´ gumu. Mám před sebou dneska ještě kus cesty a na jejím konci mě čeká to pověstný Colterovo peklo - největší caldera spící sopky na světě. Sopka se probouzí průměrně každých 600 tisíc let a když se to stane, začnou se dít věci.

     Popel v atmosféře, nebo i výš, odráží sluneční paprsky, čímž se na zemským povrchu dost podstatně ochladí. Minimálně na několik příštích možná i desítek let. Není v lidských silách tomu nijak zabránit, až se to stane. Ať už se na to zelení plánovači budoucích světlých zítřků lidstva připravují jakkoliv. A poslední takový výbuch byl zhruba před 600 tisíci roky, plus mínus pár tisíc let.

     Takže, každá tvoje návštěva tohohle místa může být vlastně poslední, když na to přijde, ne-li smrtelná. A nedá se vyloučit, že i pro zbytek světa, tedy většinu života na něm...

      Projíždím teď údolím s farmami i zajímavými skalními útvary. Patnáct mil před divočinou národního parku Yellowstone upozorňuje na začátku osady Wapiti nápis u pumpy, že tady je poslední možnost natankovat lacinej gas. Že je tu lacinější, než v parku, o tom nepochybuju.

    Ale, že by byl teď v Idahu nebo v Montaně dražší, než tady v pustině Wyomingu, se mi nechce moc věřit a tak jedu dál. Nádrž mám určitě ještě víc jak do poloviny plnou, na dnešek určitě vystačí. Jak se večer ukázalo, když jsem západním výjezdem z parku vjel do Idaha, abych si mimo park našel flek na spaní, ten nápis měl bohužel pravdu.

      Wyoming je, pokud jde o gas, lacinější než Idaho a Montana a to vždycky a všude...

      Kousek za Wapiti míjím dřevěnou stavbu na návrší. Je už trochu schátralá, ale některý střechy už má částečně zas nový. Lee Smith si tu postavil z klád ohořelých stromů pagodu v padesátých létech minulého století, když tu poblíž bylo dostatek dřeva z mohutných lesních požárů. Ta stavba je rozhodně zajímavá a dneska ji tu opravuje jeho syn na turistickou ubytovnu.