ale, že by chátralo pivo - ať vesele či smutně - sem nevěděl :-) (no, možná sem šťoura)

a ona je ohledně nelogičnostem v textech taky poměrně všímavá :-)

K nelogičnostem v textech...

holt kdo jinému jámu kopá atd.

míval dobrou adresu – Liška, Pod lesem xx. Bylo to na okraji města, pod lesem.

jinak, můra má moje sympatie, nejen kvůli papouškům, ale že je bruneta :-)

Můra je bruneta? To jsou mi věci:-)...no nic to asi není úplně k tématu.
Také něco podobného napíšu o Bohnicích, ony ty periferie mají své kouzlo.

a já už si ty vlasy k ní přiřadil . . . tak zas zpátky na stromy.

Jestli mě paměť nešálí, tak Můra vypadá jako Sněhurka z pohádky...a to také podle mého nebyla bruneta

teď nevím, co si mám zapsat do databázy

jinak staré pražské periferie jsou opravdu kouzelné, když pánbů dá, tak se tam jednou vrátím

a na nich je Sněhurka bruneta jak vyšitá. Naproti tomu blondýna je třeba víla Amálka, Zlatovláska, Pyšná princezna a ještě pár dalších . . .
že to není odbočení od téma, že ne . . . jestli je, tak končím

vidiš to! Ty na nás s kultůrou a tady se rozhořela diskuze o tom, zda jsi nebo nejsi bruneta

A toulavej, ony ty možnosti jsou jen buďto blondýna, nebo bruneta? (víš co, možná na mne moc nedej, protože jsem jediná, kdo si myslí, že katastrální úřad na Praze 8 není zelenej, ale šmoulově modrej:-)
Čímž se omlouvám, protože úhyb od tématu mám na svědomí já

ale vidím, že je nutno vzdělat toulavého
Brunety jsou ty z nás, co mají hnědé vlasy. Většinou maj taky hnědé oči a kůži v létě krásně opálenou, protože maj víc pigmentu, než blondýny.
Naproti tomu Sněhurka je typickou představitelkou úplně jiného typu, tzv. zimního. Má černé vlasy, světle modré oči a zcela bílou pleť, jako z porcelánu. Nutno dodat, že tenhle typ je velmi vzácný.
Tak, a zase jsi moudřejší

přiznávám, že mám omezený rozlišovací schopnosti při rozlišení některých jedinců. Černovlásku i hnědovlásku považuju za brunetu, tedy tmavovlásku. To je rozlišení podle odstínu vlasů. Rozlišovat podle odstínu pleti na tmavší a světlou, do toho se nenechám zatáhnout v dnešní době politické korektnosti, mohl bych si pěkně naběhnout. Poučil mě tenhle článek :-)))
http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/rasismus-v-cesku/romum-se-nelibi-kocour-mikes-lada-pry-byl-rasista_165465.html

hele ty tvoje kostky bych chtěla vidět. Neměls taky jelena větrníka v paruce?

já měla kostky s Popelkou.

jen doplnění pro mia – ty kostky jsou už stejně vetchý, jako ten pivovar, tak to zapadá k tématu. Celý kostky jsou o Sněhurce. Jedna strana – Sněhurka a sedm trpaslíků, druhá Sněhurka ve skleněné rakvi s klečícím princem vedle, další macecha před zrcadlem – kdo je na světě nejkrásnější, pak Sněhurka s košíkem otrávených jablek a tak dál. Kdepak jelen . . .

je mura sediva

pro ericinu databazi: po snehurce jsem krasna a hodna pak jeste mam ty modry voci a bilej xicht. dokud jsem mela vlasy, bejvaly tmave hnedy, takze tady bychom se se snehurkou trosku rozchazely. ze posledne jmenovane 2 geny po mamince nezdedil, je trosku lito nasi zebricce. velmi touzi vypadat jako nekdo, kdo prave vstal z hrobu.

pro toulavyho vzpominky na detstvi: ano, taky jsem mela kostky se snehurkou. pak jeste se budulinkem, cervenou karkulkou a domacima zviratkama. urcite jeste dalsi, byl toho celej suplik, jen si je uz nevypbavuju. dira v databazi. nejradsi jsem mela ty s budulinkem. malovala je marie fisherova-kvechova. myslim, ze i ty s domacima zviratkama.

pro kultuuuru: ten uvodni "historickej" obrazek je peknej, ale docista off topic je to totiz kostelik nanebevzeti panny marie v MODRANECH. ale nevadi, na tamejsim hrbitove lezi velka cast muriny rodiny, takze tak velkej OT to zas neni (vesmes se vsichni pochovani narodili dozili pozehnaneho veku, ne ze by nas ted postihla nejaka epidemie).

prvni pisemna dolozena zminka o kostelu je z roku 1384, ale pravdepodobne tu stal uz drive. cele modrany, kostel nevyjimaje, vypalili roku 1420 husiti. Do dnešní podoby byl opraven v 17. stoleti. pred kostelem stoji ve svahu skola. na oboje byl z modranskeho namesti pekny pohled, dokud nejakeho ****** nenapadlo pred dvema lety na rohu pod skolou postavit bytovky.

tam jsem zabloudil.
Když byl malé Barborce asi měsíc (nebo dva?), jezdíval jsem občas do Braníku (tam dříve dcera bydlela), vzal jsem kočár a vybíral si klidné, vilové čtvrtě bez aut. Ale jednou jsem se začetl do nějakých novin a koukám, ohlížím se a čtu Hodkovičky. Kouknu na hodinky a bylo mi jasné, že nestihnu domluvenou hodinu návratu, protože jsem fakt nevěděl, kde jsem. Naštěstí svítilo sluníčko a tak jsem to zkusil podle slunce. Návrat domů mi sice zabral trochu více času než jsem předpokládal, ale nakonec jsem dojel. Bára v kočáru už pěkně řvala hlady, ale když jsem vyšel na Novodvorské, už jsem měl vyhráno. Tam už jsem to znal. Sjel jsem lesíkem dolů, směrem k pivovaru a za chvíli už se Bára sápala na tu svoji oblíbenou mlékárnu. To bylo radosti...A příště už jsem si dával dobrý pozor kudy to vlastně jdu.

na tamejsim hrbitove lezi velka cast muriny rodiny, ale ne ze by nas ted postihla nejaka epidemie)

a děkuju za vyčerpávající informace o můřím genofondu

jak se to s její barvou má, ale hned mi to nasadilo brouka do hlavy, co jsem vlastně já.
Kostky se Sněhurkou jsem měla a ještě mám, heč, a potvrzuji, že tam, i v pohádkových knihách, je Sněhurka havraních vlasů, sněhobílé pleti a rudých rtů. Kostky s Budulínkem jsem měla taky, Budulínek na liščím chvostu, ale ty zlikvidovaly moje děti.

až na ty zelený voči, že jo :-)

Teď nevím, má ta můra vlasy šedivý, nebo je nemá vůbec . . .