Pondělí, 13 květen 2024 |
Jo, je to o dost lepší. Když já jsem taková skuhra, kňučna a bolestín... fakt mi bylo hodně moc ouvej. Pan primář mi jen potvrdil to, co už říkal minule, tedy že když baba jednou chytne tyhlenc bakterie, které se rozlezou v čůracím aparátu, tak má smůlu, protože se vždycky nějaká ta malinká mrcha někde schová, tajně uhnízdí, aby využila případné indispozice a začala se znovu bujně rozmnožovat... A navíc jsou někdy i rezistentní vůči antibiotikům. Od toho nejhoršího mne vlastně uchránil ten můj "Alkajda".
|
|
Pondělí, 13 květen 2024 |
V loňském roce jsem absolvovala 5x ERCP plus operaci žlučníku, která měla být původně laparoskopická, ale protože během operace zjistili, že je zde zánět, tak proběhla klasicky. Tedy: otevřeli si mě jako sardinky. Popsanými úkony jsem získala nárok na lázně. Teoreticky. Protože není jednoduché získat doporučení, zejména když mne ošetřovali ve třech různých nemocnicích a i v té naší pokaždé jiný doktor. Nešla jsem na zákroky na základě výsledků vyšetření z ambulance, ale vždy přes pohotovost a akutní potíže.
|
|
Úterý, 07 květen 2024 |
Česká umělkyně,
videoartistka, performerka, kurátorka a výtvarná pedagožka, jejíž performance se
pohybují na pomezí pornografie, prezentuje pouze svoji vizi, jíž je nahé tělo
nedílnou a základní součástí. Uspokojuje svou uměleckou potřebu a naplňuje
umělecký záměr, do nějž se přihlížející nemusejí, ale mohou různým způsobem
zapojit. Kateřina Olivová je vedoucí
ateliéru Nových médií 2 na Akademii výtvarných umění v Prazea; jako kostým
užívá nahotu a doporučuje každý den hýčkat a objevovat krásu našich těl.
|
|
Čtvrtek, 02 květen 2024 |
Příběhů o emigraci jsem vyslechl mnoho. Povím vám dnes jeden za všechny, který mi u večerního ohně osobně vyprávěl jeden chlápek, který měl přezdívku Kvakin. On a dva slovenští chlapci se tehdy prostříhali úspěšně hraničním plotem, a tohle zdolání státní hranice do západního Německa se okamžitě rozhodli oslavit. Láhev slivovice kolovala a dokonce si i zazpívali. Po krátké době k nim přijel džíp a rozjaření hoši byli překvapeni, že posádka mluví česky.
|
|
Čtvrtek, 02 květen 2024 |
Tak chalupu nebo chatu jsme v blízké rodině nikdy neměli, jen jednou nám vzdálený strýc zapůjčil svou chatu u Vranovské přehrady; jinak jsem jako děcko nechatařila, ani nekempovala. Moje prázdniny na základce spočívaly v pobytu u babičky nebo jiných příbuzných na vesnici. A prázdniny středoškolské či vysokoškolské? Ty byly naplněny jednak povinnou praxí, jednak mojí brigádou, abych si vydělala na parádu.
|
|
Úterý, 30 duben 2024 |
Ahoj kámošky a
kámošové, určitě ste si všimli, že poslední dobou nějak pauzíruju. A – už to
mám černý na bílym. Ne, nejni to Alzheimer, ani demence, ale fakt jsem nemocná - mám setsakra vošklivej
zánět močových cest. Au au, fakt bolavej a nepříjemnej. Bylo mi mizerně už delší dobu, ale minulý týden jsem navštívila svou báječnou paní doktorku, dostala žádanku a ampuli, kterou pak další den i s náplní odevzdala v laboratoři. Následně vyčkala pár dnů, tedy víc než pár, ale každopádně,
výsledek tu je, a já dostala e-recept.
|
|
Neděle, 28 duben 2024 |
Byla jsem s kamarádkou
v Činoherním klubu. Vylezly jsme u koně a ten kousek do divadla jsme šly
zvolna, protože jsme tentokrát přijely včas. Měly jsme tedy možnost se sem tam
i rozhlídnout po Václaváku. No, na jednu stranu jsem docela ráda, že už jsem „mimo
pracovní činnost“, takže tam už denně jezdit nemusím. V sedm večer je
ještě světlo, takže jsme si mohly nenápadně prohlížet kolemstojící či kolemjdoucí.
Ale o těch až později.
|
|
Úterý, 23 duben 2024 |
Omlouvám se za delší pauzu v tomto seriálu vyprávění, aspoň jste si od tématu odpočinuli a snesete tím spíš pokračování. Začnu školou, tedy mou novou příležitostí k jízdě na koni, kterou jsem získala po nástupu na VŠZ v Českých Budějovicích. Hned, jak jsem se rozkoukala, jsem se ji snažila co nejvíce využít. Škola měla svůj školní statek včetně jezdeckých koní ustájených na Vondrově kousek od Hluboké.
|
|
Neděle, 21 duben 2024 |
Jedná
se vlastně o cesty pejskařské, tedy psích pánů a paniček, protože zatímco ti je
poctivě udržují prošlapané, pejskové většinou běží napřed, pobíhají do stran, případně
pročmuchávají všechno možné kolem. Jsou to většinou cestičky neoficiální, které
časem krásných procházek prošlapali nejen pejskaři, běžci, případně maminky na
procházce s dětmi, ale mnohdy i turisté.
|
|
|