Úterý, 10 duben 2007 |
Jednou takhle odpoledne se má dcera drahá prvorozená ocitla v rozpoložení, že by bylo vhodné se osamostatnit a být definitivně plně svéprávná (tzn. uklízet, jíst, přicházet – všechno tak, jak a kdy jen ona chce. Prostě nemuset respektovat žádná trapná rodinná pravidla).
|
|
Úterý, 10 duben 2007 |
Sedím v pokoji a koukám na knížku, kterou jsem si před časem koupila. Španělsky za 24 dní, stojí na obalu. Dala jsem za ni 400 korun a teď je mi na nic. Kolikrát už jsem si říkala: "Každý den si dám půl hodinku španělštiny." A nic. Prostě jsem se k tomu nikdy nedokopala…
|
|
Neděle, 08 duben 2007 |
Na pionýrském táboře jsem nikdy nebyla. Ale měla jsem to štěstí, že v období kolem Pražského jara jsem se dostala do skautského oddílu. Bylo mi tehdy 13 let a netušila jsem, že za pár let naše činnost zase skončí. Skauting mě naučil mnohému: sebeovládání, respektování druhých, úctě a lásce k přírodě, indiánské moudrosti, schopnost přežít v nepohodlí...
|
|
Čtvrtek, 05 duben 2007 |
Ahoj lidi, tak jsem otvírala šuplíky - hluboko přehluboko zapadlé v paměti, neboť je to opravdu již pár desetiletí. Jaké to bylo, když jsem jezdila na tábory… A jak jsem je začala otevírat, začalo se to samo nořit na povrch jako duchové dávných dob minulých…
|
|
Pondělí, 02 duben 2007 |
Někdy ve třetí třídě ZŠ jsme jeli na týdenní školní výlet. Jako dozor náš třídní učitel s přezdívkou Kalous a češtinářka, které nikdo neřekl jinak, než Luzna. Což byla zkratka její přesné charakteristiky „Luzná Buzna“. Ti se na výletě natolik sblížili, že se Kalous později rozvedl a pojal za manželku svou atraktivní kolegyni.
|
|
Sobota, 31 březen 2007 |
Vzpomínám si na jednu táborovou příhodu z mého pohnutého života pionýrské vedoucí: Jednou jsme se na táboře rozhodli udělat starším dětem noční bojovku. Několik večerů jsme vymýšleli, čím ty lumpy postrašit, aby to brali vážně. Nakonec jsme vymysleli, že za soumraku půjdou děti v malých skupinkách po dvou až třech „Strašidelným lesem“.
|
|
Čtvrtek, 29 březen 2007 |
Jednou jsem zase potřebovala „něco nového“ a schrastila si pana truhláře. Byl šikovný a milý, dokonce i hovorný. Mezi stolkem pod šicí stroj a velkou policí do kuchyně jsem mu uvařila kafe. Tedy v prostoře časové, nikoliv nábytkové. Vyptávala jsem se a dozvídala. A tak my vyprávěl, jak mu onehdá zavolal docela příjemný ženský hlas a vyslovil přání nechat si vyrobit několik nových bytových doplňků.
|
|
Středa, 28 březen 2007 |
Když člověk chtěl za totáče vyjet přes hranice, mohl většinou jen na východ. Na západ jen do NDR. Proto, když přišel muž s tím, že jejich skupina VTS (vědecko-technická společnost – ani nevím, zda to ještě existuje), připravila pracovní výlet do Budapešti a Vídně, byla to událost roku.
|
|
Středa, 28 březen 2007 |
Na mysl mi přišla doba před více jak desíti léty, kdy jsem jako čerstvě rozvedená, s dvěma malýma cácorkama, pomáhala v nově založeném oddílu. Bylo to velice prima, sešla se tam tlupa dětiček přibližně ve věku starší dcerky – okolo 10 let. Tenhle oddíl založil jeden ztřeštěný nadšenec s manželkou.
|
|
|
|
<< Začátek < Předchozí 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 Následující > Konec >>
|
Výsledky 1678 - 1689 z 1689 |