Večer jsme uspořádali výstavku prvohor­ních živočichů. Odborná porota je ocenila a vybrala vítězný nález (který si již bohužel nepamatuji, ale Kule má určitě všechno řádně zdokumentováno a zaprotokolová­no a na některém filmovém festivalu to snad uvidíme).

     Pak jsme hráli hru „Zařvi přísloví“. (Malá technická: soutěžní skupina si vymyslí přísloví, jeho slova si mezi sebou rozdělí a pak je najednou zařvou.) Celkem všechna přísloví byla dekódována, kromě jednoho o táhnoucích karavanách. Následná hádka, jestli je to přísloví nebo úsloví, pak byla napínavější a trvala mnohem déle než vlastní hra.

     Pondělí plynulo ve znamení blížícího se odjezdu. To znamená, že jsme uváděli faru do obyvatelného stavu. Na vlak jsme tentokrát vyrazili do Všeradic. Cesta byla pěkná, podzimní příroda barevná, počasí vlídné. Akci hodnotím vysokou známkou za provedení i umělecký dojem.

Můůůůra

Oprava:

     Jeden bod musím strhnout za krabici plnou dávných živočichů, která od této výpravy přibyla v klučičím pokoji pod postelí. Naštěstí asi polovinu z nich pak odtáhli do školy a kamarádsky se rozdělili se svými spolužáky. Naše rodina musí být u ostatních rodičů velmi oblíbená.

Komentáře (14)

Zobrazit/Skrýt komentáře Moc hezký povídání, můro. : mamča My máme chatu v Českém krasu, takže pobočku kamenolomu, vč. nalezených trilobitů, bys u nás taky našla. Hromada šutrů byla jeden čas tak velká, že manžel zamýšlel použít většinu exemplářů do betonu, na podezdívku plotu. Pod touto pohrůžkou byla větší část sbírky odtransportována do školy. březen 04, 2010 08:21 Můro : mia takovýhle povídání já můžu. Dík za náměty na hry pro dospělé, nadnesu je do naší pětky ze střední školy /říkám tomu pořád pětka, i když před vánoci nás bohužel nenávratně o jednu ubylo/.V létě se zas sejdeme, ještě nevíme kde, možná Novohradské hory. V Českým krasu je krásně, byla jsem tam na podzim s příbuznou. Píšeš hezky, s takovou lehkostí, mírně ironicky, pěkný. březen 04, 2010 08:37 mio, pro inspiraci na další slet, : mamča posílám návod na novou společenskou hru : "Do lesa a zase zpátky". Každej si objedná malé pivo. Pokaždý, když upiješ, musíš dolít do míry zelenou. Až bude třetinka dočista zelená... jsi v lese. Z lesa se dostaneš tím, že po každém loku doliješ opět pivo. Poznámka: Z lesa se prý ještě nikdy nikdo nevrátil březen 04, 2010 09:25 mamčo : mia musím utřít monitor /poprskanej/ březen 04, 2010 09:49 Můro, : Ája díky za hezké povídání. Trochu závidím, musí to být fakt pohoda březen 04, 2010 10:03 Chválím podobné akce a tleskám ! : wendy Náš dorost taky jednou bude vzpomínat na stanování a hry a blbnutí víc, než na hodiny u počítače... Hra pro pěkné počasí : Vyčleníme dva lavory nebo kastroly stejné velikosti, naplníme je vodou asi do třetiny, shromáždíme závodníky a vysíláme jej po dvou na trasu - lezou po čtyřech a na zádech mají výše uvedenou vodní nálož. Povzbuzujeme je hlasitými výkřiky a jásáním. mamčo - něco jsi mi připomněla : našim dětičkám jsme v lese připravili v lese stezku odvahy. Moc se nim to líbilo. Na konci pobytu otcům uzmuli poslední flašu slivovice, zakopali ji v tom lese a připravili stezku pro ně...dodnes se slzou v oku vzpomínáme na to, jak otcové rodin skákali v lese jako žabáci, zpívali prostonárodní písně a hledali mraveniště ! březen 04, 2010 10:22 wendy : mamča Hezká hra, kterou jsem vymyslela při příležitosti jedné z Rodinných olympiád, je "Hod vemenem". To se nechají nastoupit závodníci v plavkách na louku, a rozdělí se po dvjicích. Vezmou se latexové operační rukavice, ty se naplní vodou (cca 2 litry) pro děti vlažnou, pro dospělé ledovou. Naplněné vemeno si dvojice přehazuje na počáteční vzdálenost cca 3 metry. Po každém zdařilém přehozu se udělá krok vzad. Když už létá vemeno na hódně velkou vzdálenost, je otázkou náhody, komu praskne a zleje ho od hlavy po patu. Vítězové pak házejí spolu, až do úplného promáčení. Tuto hru doporučuji hrát v parném létě, na sníh je nevhodná. Na sníh se dá zase použít třeba hra "na Meresjeva". březen 04, 2010 11:06 mamčo : mia ty jsi kouzelná! /od rána pořád něco dělám a vždycky sem juknu na net a zasměju se/.Hru na vemeno určitě v létě zahrajeme o mojí padesátce, to nás tu bude na zahradě dostatečný počet závodníků. S tím plazením po čtyřech Wendy už je to v našem věku slabší. Spíš omladina by si mohla střihnout závod. Mamčo co je hra na Meresjeva, to byl nějakej ruskej letec ne? březen 04, 2010 11:15 mio, Meresjev byl hrdina mého ranného dětství. : mamča Byl jako letec sestřelen nad nepřátelským územím, a plazil se s rozdrcenýma nohama...až domů. Když se mnou mlátila puberta, měli jsme knihu "Příběh opravdového člověka" jako povinnou četbu. Tehdy jsem cynicky zkonstatovala, že se Meresjev přes prvních 87 stran pořád jen plazil. Hra na Meresjeva se hraje tak, že se udělá ve sněhových závějích slalomová dráha s několika tunely a překážkami, závodníkům se pevně svážou nohy, a musí se dostat pližmo-plažmo do cíle v co nejkratším čase. Na trati je dobře rozmístit reportéry s šiškou místo mikrofónu, a ti povzbuzují "plazy", a seznamují diváky průběžně s děním na závodní dráze. V cíli se měří časy. Kdo je nejrychlejší, je vyhlášen Meresjevem, a vyceněn při "večerních disciplínách" (ženy, víno, zpěv). březen 04, 2010 11:44 mamčo : mia nám zas vadily ty ruský filmy, to jsme vždycky bědovali, že nás od nich bolí ruce, jak se tam furt jen pracovalo a pracovalo a zase pracovalo. Ten příběh opravdového člověka to si teď vybavuju, když to čtu. Pak jsme se taky učili dopis Taťány Oněginovi.. Ja Vam pišu čevo..atd. březen 04, 2010 11:56 Vemeno dobrý : wendy ale válečné věcí mi nějak odlehčit nejdou. Taky je dobrý dát si ruličku toaleťáku mezi nohy, spoluhráč si tamtéž zase vetkne zvon na čištění odtoku (vše prosím ve vší slušnosti a vestoje) a teď se musí strefit. Bývá z toho dobrý video. Klasika je zapíchnout nějaký pevný klacek do země, hráč se ho chytne, několikrát mnohokrát se otočí kolem něj - a pak se vydá ROVNOU cestou vpřed. Nevydá... březen 04, 2010 12:21 wendy : mamča Děkuji za námět na novou hru. Ještě bych to zpestřila zavázáním očí toho se zvonem a navigací toho s ruličkou. Dobrá je taky rodinná soutěž "O nejdelšího hada". Jasně, že ve vší slušnosti. Rodinné týmy nastoupí nejlépe na louku, svléknou všechen oděv, který jsou ochotni postrádat, a poskládají na co nejdelšího "hada". Naposledy jsme hru hráli, když byla naše dítka předškolního věku. Tehdy Martin zkonstatoval, že "kdyby teta Jana svlíkla podprsenku, tak měli hada až k silnici, a byli bezpečně první". (Podotýkám, že k silnici chybělo ještě 20 metrů...) březen 04, 2010 12:28 Zřejmě je teta Janička : wendy dost dobře vybavená... No nic, už musím běžet, čekají mě jiné hry. březen 04, 2010 13:26 wendy : mamča Jo, teta Jana byla dobře rostlá. Poprsí velikosti FF (fuj, to jsem se lek!) bylo častým námětem srandiček... březen 04, 2010 13:50

Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.

Powered by Azrul's Jom Comment

>>Předchozí - Následující