Příště zas jsme tam takhle jeli ve Fordu Tranzitu, velká akce - asi sedm kluků a já. Celý den se odmontovávalo na vrakáčích a večer se kluci rozhodli projít nočním městem a prozkoumat uličky lásky. Bohužel, můj protestující hlásek neměl žádnou váhu, a tak mi nezbylo než jít s nimi. To jsem netušila, že tohle bude jen začátek. Zděšená jsem se rozhlížela kolem sebe -  s očima půlmetru před sebou, zatímco kluci byli v sedmém nebi. Najednou se objevil bar s nápisem pip-šou, kluci se tam okamžitě vrhli a po cestě mi rychle vykládali, o čem to je. (Bylo to pro mě dost hrozný si představit, že něco takového navštívím.) 

     Kluci čekali frontu u vchodu a než se tam dostali, stačila jsem se ztratit ven. Říkala jsem si: počkám na ně, budu se toulat po ulicích a koukat do obchodů. Jo, ale: neušla jsem ani dvacet metrů a už jsem měla z každé strany zaháklé za paži dva o hlavu vyšší Němce, kteří cosi blekotali a táhli mě pryč, já nerozuměla ani slovo, děs!

     Ale než jsem se nadála (kluci mezitím zjistili, že nejsou v plném  počtu)  dva z našich vylítli od vchodu a než jsem stačila mrknout, oba vetřelce odrazili. No, po rychlém vysvětlení, ať neblbnu a jdu s nimi, nebo že si užiju víc, než by se mi mohlo líbit, jsem se vzdala svého nápadu. A tak jsme navštívili pip-šou v baru, kde jsme si dali něco k pití, byli tam samí chlapi, které obsluhovaly krásné ženy velmi spoře oděné a ve skleněném válci uprostřed další opravdu hezké ženy předváděly všechno co šlo. Byla jsem tam evidentně nevítaným zákazníkem, si myslím.     

     Ale - byli tam i nějací utečení Češi a tak jsme s nimi začali popíjet, oni nám pak objednali něco v malých panáčcích, vypadalo to jako vaječný koňak, ale chutnalo to jako pepermintka a nahoře to mělo kopeček šlehačky. Pilo se to zvláštním způsobem: rukou se na skleničku v zásadě nesahalo, naklonil ses, vzal si ji do zubů, otočil hlavou nahoru a nechal si ten obsah přes šlehačku protéci rovnou do krku. Po řádově několika panáčcích jsem si přestala připouštět jakékoliv události dnešního večera a absolvovala s klukama těch pip-šou ještě několik. 

     Cesta dobře dopadla, jen ráno mě pekelně bolela hlava; vzala jsem si z toho ponaučení a už takový xindly, co neznám nepiju. 

Šimonka

Komentáře (4)

Zobrazit/Skrýt komentáře krásný, : Pavel ale nebezpečný číst v kanceláři - jako chechtat se na celé kolo před monitorem, to není zrovna ok! květen 07, 2007 08:55 jo, super, jen by mě zajímalo, jak se ten blivajz jmenuje :-))) : kiwi květen 07, 2007 09:56 šikovná ženská se nikde neztratí... : dinda ale nedivím se, že je to už tč. "ex" - ono s tímhle typem chlapa se asi dlouho vydržet nedá. Doufám, že dnes už sis vybrala něco odlišného! květen 07, 2007 10:51 jak se to pití jmenuje opravdu nevím, : Šimonka ale on si člověk zvykne na všechno, zas tak špatný to zas nebylo, když tak vzpomínám. Ano opravdu mám teď doma jiného, každý je svým způsobem originál a chce to tak prostě brát. květen 09, 2007 13:39

Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.

Powered by Azrul's Jom Comment

>>Předchozí - Následující