O Homolkových jsem psala minule. Z tábora se odmítali hnout a my se podle toho zařídili. Ti, co bydleli v chatkách na protější stráni, se sestěhovali tak, aby nikdo nezůstal sám, a kontakt s Homolkovými jsme omezili na minimum. Tedy s dospělými Homolkovými. Dětem jsme se začali hromadně vyhýbat až poté, co jsme zjistili, že jejich hlavičky jsou již po několik měsíců množírnou potvor vší.

     V tu ránu všechny přítomné matky podnikly nálet na nedalekou lékárnu a vykoupily všechny možné prostředky proti vším a po večerech si vyměňovaly zkušenosti, jak nejlépe ochránit čupřinu svého potomka před nevítanou návštěvou parazita. Tedy všechny přítomné matky kromě mne (já jsem se rozhodla situaci řešit, až nastane - a naštěstí nenastala, Vája je skoro plešatá a Vojtu jsem pravidelně kontrolovala, ale asi vším nechutnal) a matky Homolkové ( ta už zřejmě po té době chápe tyto hmyzáky jako domácí mazlíčky).

     To byl druhý zážitek, který nám Homolkovi svým pobytem připravil i- ten třetí a poslední ovšem už nebyl v jejich režii.

     Den po onom popsaném incidentu přijela houkačka. Bohužel, s křížkem po funuse - dědu Homolku ráno našli v posteli bez života. Infarkt. Byli jsme z toho trochu zaraženi, protože děda byl jednak sympaťák, druhak jsme si nebyli jisti, jestli celá ta příhoda předchozího dne nějak nesouvisí s jeho náhlým odchodem. Krom toho se začal šířit fáma: někdo zaslechl pana Mrože, provozovatele levného ubytovacího zařízení turistického typu, ke kterému během pár dní přijeli strážci zákona, první pomoc, pohřebáci (a to byl pobyt Homolkových teprve v polovině) jak říká, že se asi oběsí. Přeslechl se a měl za to, že pan Mrož říkal, že se děda Homolka asi oběsil.

     Nicméně ani tato událost neměla rodinku Homolkových k tomu, aby si zkrátili dovolenou. Zvláštní lidé.

     Ale aby to nevypadalo, že jsme na táboře zažili jen samé hrůzy, tak je nutno napsat, že jinak to byl moc pěkný týden - dvakrát jsme se byli podívat na nedaleké farmě, chodili jsme na výlety, učili jsme se německy, děti měli karneval a Mojta s maskou žabáka vyhrál třetí místo. Dokonce i stezka odvahy byla. Vojta se prý vůbec nebál a za odměnu dostal diplom. To že se Mojta nebál, ovšem bylo velmi pravděpodobně způsobeno nedostatečným strašením ze strany vedoucích - to já jsem ho šla tuhle v noci přikrýt, s ručníkovým turbanem omotaným kolem umytých vlasů, Vojta otevřel oči a jak mě uviděl, začal brečet. "Se podívej do zrcadla," říkal mi potom Medvěd, "se mu vůbec nedivím - tohle se nade mnou v noci zjevit, tak se vyděsím taky."

     A tak mám kariéru jasnou - budu jezdit na tábory strašit malé děti, mám na to evidentně talent. :-)

Sandra

Komentáře (6)

Zobrazit/Skrýt komentáře Moc hezký páreček, : Dominika kolikrát zkazí příjemný zážitek jeden jedinýz člověk. Docela by mne zajímalo, jak to nakonec s panem "homolkou" dopadlo. červenec 27, 2009 09:46 ... : ivanka Nechápu, jak můžou být někteří rodičové tak bezohlední (vši) a jak je možný, že je majitel kempu nepošle pryč...nojo, kšeft je kšeft. Vlastně teď mi došlo, že to není dětskej tábor červenec 27, 2009 15:44 tomu říkám fakt vydařená dovolená, : Inka červenec 27, 2009 19:57 si to neviem predstavit : Sipik Sandricka, co to bol za tabor? To u nas na Slovensku nemame..? asi. To je nieco ako westernove mestecko? Aby som si vedela predstavit? červenec 27, 2009 23:28 ... : mia tak tady chyběl už jen svrab a neštovice. Jinak máš Sandro k psaní talent. červenec 28, 2009 07:56 ... : Sandra. Ivanko, ono když někoho ani smrt vlastního otce nepohne k tomu, aby si zkrátil dovolenou, tak těžko bude odjíždět kvůli vším. Provozovatel toho kempu se je snažil přemístit někam jinam, ale oni se nehodlali hnout- a poslat pryč je nemohl, protože měli pobyt zaplacený, policie je z ničeho neobvinila...tak jsme je vyloučili z táborových aktivit kvůli těm vším a potkávali je jen u jídla. Ale bylo mi těch dětí líto- všechny ostatní děti hrály na hřišti vybiku a ony seděly před chatkou a smutně na ně koukaly. A přitom za to nemůžou, že mají takové rodiče... Dominiko, myslím, že pokud psycholog nebude mít podezření, že Homolka zneužívá své děti, tak už je případ uzavřený. Sipiku, to byl tábor pro rodiče s dětmi- dopoledne meli dospělí výuku jazyků a pro děti byl zajištěn program, odpoledne se chodilo na výlety a večer se hrály hry. Bylo to docela fajn, organizátoři to měli dobře připraveno a za Homolkovic rodinu nemůžou. mio, dík:-) červenec 28, 2009 08:22

Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.

Powered by Azrul's Jom Comment