Pak zavolali rangery. Ono totiž na zastřeleni problémového či nebezpečného medvěda nemusí být povolení, ale musí se to stejně hlásit a rangeri si ho pak vezmou. Jinak je povoleno střelit si dva medvědy za sezónu. Olin se pak s rangery domluvil, že jim medvěda stáhne, když nám nechají maso, a tak ho naložili a převezli na náš srub na Rock creek.

     Stažený medvěd vypadá hodně jako člověk ... no, není to pěkný pohled. Bylo zrovna šíleně komárů ... kuchal ho Olin, ale stahovali už všichni tři a porcování nakonec nechali až na ráno. Vzali jsme jen všechny čtyři nohy,  srdce a jazyk. 

 Misha ještě ořezal maso ze hřbetu, nedalo mu to. Marně jsme však hledali žluč, ale ta část byla bohužel zničena kulkou, což nás mrzelo. Medvědí žluč je totiž velice vyhledávaná a draze se prodává. Hlavně Číňani, Japonci ale i Indiáni věří, že se s ní dá léčit rakovina. A člověk nikdy neví, kdo ze známých ji může potřebovat! Jednou jsem ji zkusila i na sobě: usušená žluč se rozemele na prášek a každý den se podává na špičku nože.. Jenže mi po ní začalo být špatně. Dovtípili jsme se, že medvědí žluč především posiluje imunitní systém a jelikož já ho potřebuju naopak potlačovat, medvědí žluč mi škodila; ale spoustě lidí prý opravdu pomáhá.