Právě to hledám na netu: je vhodné cvičit, nechat se masírovat, případně plavat či se "vířit" těsně po jidle? Zatím se ale nalezené odkazy shodují v jednom: „... že s plným břichem se cvičí velmi špatně. Pohyb s plným žaludkem znemožňuje správné trávení potravy. Takže pravidlo číslo jedna zní, nikdy nechoďte cvičit ihned po jídle."

     Časové rozmezí by prý mělo být alespoň jedna hodina, ideální jsou dvě. Svíčková s knedlíkem a další obdobné varianty klasické české kuchyně, jsou přímo nevhodné. Trávení takového jídla trvá 6-8 hodin, což je velmi dlouhá doba nato, abychom ten den mohli jít ještě cvičit. Všude se shodují: minimálně skončit čtvrt hodiny před jídlem; začít  minimálně hodinu po jídle. Tolik moudří lidé z internetu. Tady v lázních ale razí odlišný způsob: v podstatě bez jakéhokoliv časového odstupu se jede v jednom kole: cvičení, jídlo, cvičení...

      Přiznávám, že varianta „klus z oběda na masáž" , případně na cvičení ve vodě či na míčích nebo na půlhodinovou lázeň mezi bublinami - mi nedělá zrovna dobře; je toho prostě na jednoho netrénovaného obstarožního a případně nemocí souženého člobrdu najednou moc. A není to jen můj osobní kverulantský názor. Jinak - masáže jsou tu opravdu super. Už jsem zažila třetího maséra (resp. dvě masérky a jednoho maséra), a mohu říct, že je to fajn.

     Jen - jak už jsem napsala - všeho moc dobrého najednou... Jen považte, každý den masáž... Připadám si po tom týdnu jak přejetá buldozérem a to hned několikrát tam i zpátky. O ostatních procedurách ani nemluvě. Až přijedu, budu mít nejspíš mezi prsty plovací blány... Rozhodně, abych jen neremcala, musím prohlásit, že jsem o hodně pohyblivější (což se mi velice hodilo při včerejším časně nočním bezhlavém úprku z oslav keltského svátku).