Říkat, že jsem zapomnětlivá, to nechci, protože to má jakýsi přídech nedbalosti, dokonce nespolehlivosti. Kdežto být sklerotická? To zní jako nemoc a za nemoc většinou člověk nemůže, léčí se to a především - lidi vás, chudáka nemocného - ještě litují... Postupem času se tahle moje "choroba" stala víceméně chronickou, ba co dím, dostala se do dalšího levelu, abych mluvila současným jazykem.

      Ne, není to se mnou ještě takové, abych chodila v noční košili po domě každý týden (i když to nebyla skleroza, že jsem si pořádně nezkontrolovala, jaké to klíče si beru ke vchodovým dveřím a tímpádem se ocitla v nepatřičném oděvu v nepatřičnou dobu na nepatřičném místě). Ne, teď už si dávám pozor a raději chodím doma v něčem, co má kapsy.  Stejně nechápu odvážlivost, s jakou chodíval za mlada otec mých dětí do sklepa jen ve spodkách a pantoflích... Je pravda, že to bývalo většinou kolem půlnoci a já čekala ve dveřích. Ale stejně, přávala jsem mu, pacholkovi, aby tam potkal nějakou tu babu domovnickou a pěkně to od ní schytal. To byly pradávné doby, bydleli jsme tu první zimu a ještě neměli lednici. Takže za úschovnu basiček s pivem sloužil jinak prázdný sklep...  (Na balkóně by pivko zmrzlo.)

      Kupříkladu kafe... to je přímo neuvěřitelné, jaké s ním mám  zážitky. Je-li venku mizerný tlak (já osobně zas mám nízký),  tak si někdy vařím jedno kafíčko za druhým. Nedělám ho moc silné, zato častěji.

• když už si natočím vodu do konvice, připravím kafe do hrnku - občas ho zapomenu zalejt. Dost často se mi to povede až vodou několikráte převařovanou;

• mj. stalo se vám někomu, že jste elektrickou konvici s vodou postavili na sporák a zapli plyn?

• povede-li se mi kafe řádně uvařenou vodu zalejt, nechám hrnek ještě chvilku na lince, protože vařící - to není to moje pravé ořechové. A tak velice často tam opuštěně vystydne. A já si - klimbající u počítače - smutně říkám, že už ani to kafe mi nezabírá. Takže tu studenou žbrundu  z hrnku přeleju do skleněného hrnečku a strčím do mikrovlnky. Ale - i tam jsem ho kolikrát objevila až druhý den....

     Samostatnou kapitolou jsou seznamy, které si píšu pro nákupní akci. To mi např. synek slíbí, že mne vezme na velkonákup, ať si to připravím. Jezdíváme většinou v noci, protože jednak je tam velmi málo lidí, druhak on stejně jindy čas nemá. A tak poctivě celý den sepisuji. Pak konečně přisviští, já fofr do auta, a už mne vyklopí u nějakého toho hyper-super; když stroze oznámí, že "ale šíleně spěchá, tak tam nebuď hodinu", vřítím se rychle mezi regály - a zjistím, přímo v duchu vidím!, jak můj pečlivě vypracovaný seznam leží doma...

     Ostatně, veškeré seznamy, poznámky atd., které si na jakékoliv cesty, případně vyřizování na úřadech připravuji, jsou většinou v jiné kabelce, v jiné kapse, někde doma, připadně někde, kde je v danou a hlavně potřebnou chvíli rozhodně nenajdu. Ale tohle snad ani není skleróza, to bude nějaké zlé kouzlo, protože jak jinak bych si měla vysvětlovat, že lístek, který jsem si strčila do kapsy bundy, kterou si beru na nákup, tam v obchodě absolutně není, kdežto když doma bundu svlékám, tak mi z kapsy vypadne?

     Za co ale opravdu nemůžu, je moje totální neschopnost si pamatovat obličeje a jména mých známých. Pokud na to musí být něco v buňkách, chromozomech nebo v genech, tak já jsem přímo aušus. Co já za život zažila nejrůznějších zmatků a trapasů, když jsem buď lidi nepoznávala, případně si je pletla? A to si představte, že jsem se živila podstatnou část svého pracovního vypětí jako redaktorka. Lidé mne znali, já neznala je. Hrůza...  Těch zážitků, kdy mne někdo na ulici oslovil, jednoznačně to byl podle jeho jednání někdo známý a podle toho i na mne mluvil. Kdežto já jen všelijak bloudila, pokoušela se nějak "nenápadně" zjistit, o koho že to jde... Jindy jsem zas velice vstřícně oslovila někoho, o kom jsem byla stopro přesvědčená, že je to dlouholetý kámoš, jen jsem si ho zrovna nedovedla zařadit - a ejhle, já ho znala z televize.

     Díky mé proříznuté puse se mi v 99,9 % podařilo hrozící průšvihy včas zažehnat, ale ty vteřiny hrůzy... když jsem si uvědomila, o koho jde, koho jsem si to s kým zase spletla :-))). Takhle jsem si jednou na ulici dobře potykala s rektorem naší školy...

A co vy?

Také se vám občas něco někam zatoulá?

Popletete si své známé?

Nebo jste v tomhle dokonalí?

d@niela

Komentáře (52)

Zobrazit/Skrýt komentáře Daní, : Ariana já myslím, že je to úplně normální "stařecká roztržitost". Tak to aspoň pojmenovala moje bývalá kolegyně, když jsem nastoupila do své první práce a mně bylo dvacet, jí pětačtyřicet. Měla vždycky ohromnou radost, když jsem na něco zapomněla. Tak teď se zase já potěším, když vidím, že i mladí zapomínají. Jinak právě kvůli své stařecké roztržitosti či skleróze jsem si raději nikdy nepořizovala plynový sporák, a to nejen kvůli tomu, abych jej nezapnula pod varnou konvicí. Nedávno se mi stalo, že jsem na nový sklokeramický sporák dala kastrůlek s máslem a než se mi rozpustí, tak jsem si odběhla podívat, jestli doprala pračka. Jo, když jsem si vzpomněla, že mám v kuchyni rozdělanou práci, tak už nějaká ta chvíle uběhla, protože cestou do koupelny jsem objevila další věci, které potřebovaly uklidit, vyřídit apod. Když jsem tedy vlítla do kuchyně, kastrůlek byl v cca půlmetrových plamenech. Jak jsem stihla vypnout sporák a kastrůlek hodit do dřezu, to už ani nevím, zato vím, jak hrozný to byl pocit a pak ten příšerný smrad po bytě. Seznamy s nákupem zapomínám doma už téměř pravidelně. Ale aspoň si pak cvičím mozek, když pracně vzpomínám, co jsem tam vlastně měla napsané. duben 08, 2009 17:52 Danielko : Iris Mám pořád schovaný sloh mladšího syna - svým dětským dysgrafickým způsobem popsal naší rodinu. Fantastické postřehy. O mně je tam napsáno: ....máma umí připálit každé jídlo....přesně bych to musela najít. Hela Danielo, pokud u jakékoliv činnosti podlehneš volání PC a usedneš k němu, je všemu konec, to je normální!!! Půlhodinu vnímáš jako 5 minut.A to co popisuje Ariana - projdu bytem a v každé místnosti je něco k udělání - na konci už nevím, s čím jsem začínala. No a pokud se u toho vaří - průšvih. Jsem Tvůj člověk, ty nejlepší příhody jsem ovšem zapomněla Pokud si vzpomenu a nezapomenu to napsat, napíšu Pa duben 08, 2009 18:02 Daní, to nic není.... : Los evropský nemoc HoSiP (ho*no) si pamatuju) má snad úplně každej. Já jsem né zas tak moc stará, a pravidelně při nákupech říkám: měli jsme s sebou vzít tu lednici. A ostatní: a próč? Ten seznam jsem totiž nechala na něm... Jinak ale je pravda, že když nějaký svůj zlozvyk podáš jako NEMOC, tak jsou všichni šíleně ohleduplní:-) Dokud jsem říkala, že nejim řízky, protože mi nechutnají, tak se každý nade mnou ofrňoval, jak jsem rozmazlená, takže dnes řeknu že jsem VEGETARIÁN, a hned se každý může ztrhat, omlouvá se, že to nevěděl a nepřipravil mi něco speciálního:-)) duben 08, 2009 18:35 taky nemám ráda vroucí kávu nebo čaj : bb dávám si tedy chladit na okno. Brzy mám chuť na další, říkám si jak jsem děsná, že už zase kafařím, naliju kafáč, otevřu okno a dívám se na zmrzlé kafe. Když se mi to stane mimo mrazivé dny, tak hrnky vyměním, studený ohřeju v mikrovlnce a zaliju ho pak tím čerstvějším. Občas se mi povede nezapomenout a trefit akorát tělesnou teplotu, a to je pak juchů. Jinak, Danielo, to není ani stařecká demence ani nic takového, nedej se ! to je tím, že toho máš hodně. Jsou starší i mladší co z gauče s TV programem v ruce nezapomenou zkontrolovat, že sousedka ze třetího na vánoce neumyla okna, cuchta jedna. Když jsi aktivní, musí mozek informace třídita a mazat, aby se nezahltil :-) Mně se poslední tři roky, taky navršilo víc věcí, každá z jiného soudku a ke každé tuna materiálu - papíry, fotky, brožury, knížky, výstřižky, cédéčka atd. Vršilo se to v šuplíkách, na policích, na mém stole, na jiných stolech, na podlaze u stolu. Prášilo se na to a překáželo a nelíbilo mi. Tak jsem se nestyděla za systém používaný určitě ve stacionářích :-) a koupila 8 blbečků, tj. plastové různobarevné krabice, stohovatelné, a na to nápisy: Dům, Barák (to jsou dvě odlišné věci), Firma, Obec, Noviny, Psi, Doma a Ostatní. A do toho házím, ukládám, z nich lovím, následně zpracovávám a zase vkládám zpět. Občas vyhodím. Nemůžu skrývat, proč byly pořízeny, když se pro ně vžil název Blbečci - Hoď to do blbečka, Najdeš to v červeným blbečkovi, atd. 7 blbečků funguje skvěle, ale ten osmej alias Ostatní si ze mě dělá srandu. Sežere na co přijde a odmítá to vydat. Všechno, co nemůže jít do těch 7, jde do něj. Jednou jsem hledala mobil, mívám ve zvyku doma v určitých chvílích vypínat zvonění, takže po zvuku ho nenajdu. Nakonec byl v osmým blbečkovi. Nácvik naštěstí zafungoval, nevím jak by dopadl, kdybycho ho předhodila Psům. duben 08, 2009 18:37 Lose evropský, : bb ale jestli nejsi vegetarián, tak se ošidíš, lepší by bylo říkat lékař mi zakázal smažený vepřový řízek, z masa mohu bohužel pouze filet mignon, kachní prsa na víně a marinovaného lososa :-) Fakt je, že občas jsem v pokušení říct, že mi mléčná čokoláda nedělá dobře. Zatím poctivě přiznávám, že mi nechutná, sklízím útrpné pohledy a na všechny svátky, narozeniny, mikuláše, valentýny atd. nesmysle dostávám kila mléčně čoko výrobků různých značek. Jakoby se rozhodli, že mě to prostě naučej a basta, že to chce jen vytrvat, správnou techniku a kápnout na tu pravou značku. Tak mám v příborníku u pizza talířů zašité z letoška už 3 krabice, nechám je trochu uležet a pak je pošlu dál. duben 08, 2009 18:45 bb : Iris s tou čokoládou je to přesné, mám to taky tak. I s alkoholem - to není abstinentská póza, nemám na něj metabolismus.A je strašně těžké to lidem vysvětlit. Leda se vymluvit na řízení. A s těmi krabicemi jsi mě moc pobavila. Jo - hledaný vypnutý mobil-debil, to je kapitolka. A klíče a brejle....škoda psát Jo a Danielko - varnou konvici jsem po použití nepoložila na plyn, protože ho nemám, ale na rozpálenou sklokeramickou varnou desku ano. Buď v pohodě duben 08, 2009 18:53 Ariano, : Ivule to jsi dopadla ještě dobře,když jsi ten kastrůlek jen hodila do dřezu,já na ty šlehající plameny(co vyšlehly,když přišla segra a já se s ní zakecala mezi dveřma...)vylila hrneček vody...plámeny se zvětšily až ke stropu,na kuchyňské lince úplně nahoře zapálily klasy ve váze...očadily měsíc starou linku ,já jako srna vyskočila nahoru a hořící obilí hodila na lino...v tu chvíli jsem měla doma 4 děti,z toho 2 novorozeňata....linka šla umýt,lino nebylo ani malinko připálené,kastrůlek putoval do popelnice a ani jedno z dětí se nepřiotrávilo..až dodatečně jsem se roztřásla při představě,jak to mohlo dopadnout. A k tomu sporáku:Tchýně uvařila brambory,vypnula el. sporák a přiklopila ho plechovým víkem .Na to víko pak postavila plastový friťák.Než se nahřál na smažení řízků,odteklo mu dno... A podle sousedovic syna za ztracené věci může skřítek Zašupšák,který u nich bydlí.Takže žádná skleroza a záhadné mizící seznamy... duben 08, 2009 20:01 Ivule : Iris tak Zašupšák? Ten je jenom u nich, nebo dokáže působit i u nás doma? Protože to by se mi příjemně ulevilo Stařecká demence je horší varianta, jakýkoliv skřítek je prima vysvětlení. Znáte ještě někdo nějaké? duben 08, 2009 20:38 Ivule, : Ariana však to mi všechno došlo až poté, co jsem kastrůlek hodila do dřezu a pustila na něj vodu. Naštěstí se to hned uhasilo. V ten moment prostě člověk nepřemýšlí, jedná snad podle instinktu či co. Mně už se jednou stalo, to už je ale hodně dávno, že mi vzplála přívodní šňůra k remosce, a pak ještě pekáček s rybou, kterou jsem chtěla zapéct pod grilem v troubě. Nějak ty ohnivé a světelné efekty (když praskají žárovky) přitahuji. Už mi chybí do sbírky jen samovznícení duben 08, 2009 22:32 to nie je demencia : Sipik Dani, my sme proste roztrzite. ( aj ked varnu kanvicu som este na plyn nedala ). Ale mam taky pocit, ze sa aj Ty podobne ako ja vsade stratis, nie? Najskor som to pripisovala mojej neschopnosti orientovat sa, ale potom som zistila, ze ked mam mapu, alebo som v metre, tak som najvacsia frajerka, takze to je asi tou roztrzitostou a tym, ze si niektore nepodstatne veci nevsimame. Aaale, predsa nemozes byt spickova vo vsetkom, to sa neda. duben 08, 2009 22:44 no, : skaz ,já si z toho udělala docela absolutní výhodu na stařeckou demenci to hrát nemůžu - to bych se nemohla bavit a žít - musela bych se potlačovat,což já nerada,ale na sklerozu - hmmmmm... na tu se dá vymluvit úúúplně všecno - hlavně to,co se mi moc nechce - takový to - "fakt jsme o tom mluvili? Teda já o tom nevím - asi mám fakt tu sklerozu - prosím příště mi to radši připomeň.znáš mě " No - to většinou stačí Ovšem Dani - seznamy si též píšu - též je nechávám doma,myslím,že to není ani skleroza - prostě - máme spostu jných aktivit - zaplať pánbůh - by řekla moje máma. duben 08, 2009 22:49 Kafe a vubec vareni je riskantni zalezitost : Alena PapaHagen protoze hned vedlejsi pokoj je computrovej a tak si "odbehavam" neco precist ci doplnit recept atd. No a jak tu uz nekdo spomenul, po 5 minutach(cili pulhodine, hodine) se vzpamatuju a pak uz jenom cistim, pripadne vyhazuju, hrnce. Ale uz se vam stalo, ze jste se nekde ve spolecnosti nasli s kazdou botou jinou? Mne se to stalo uz parkrat a tak si me rodina na spolecnych vychazkach hlida. Teda hlavne dcera, kterou vidina matky v nekonvencnim obuti spolocensky znemoznuje. Nebo hledani bryli, ktere mate na hlave? No a penezenku mam zasadne kriklave cervenou, to pamaha pri mem, uz chronickem, hledani. A tak bych mohla pokracovat bohuzel prilis dlouho. Daji se koupit takova malinka zarizeni, jako pager, ktera si clovek naprogramuje a pak pri zmacknuti tlacitka vam dana vec odpovida piskanim. Manzel mi vyhrozuje, ze to dostanu ke svatku... duben 08, 2009 22:53 Hm, : Vodoměrka ani já jsem varnou konvici na plyn ještě nedala... tak nevím, jestli v tom nebude hrát hlavní roli to, že mám elektrickou varnou desku... Nicméně stařecká demence vypadá takto: člověk s brýlemi na čele a klíčema v levé ruce zuřivě prohledává šuplík pravou rukou a hledá brýle a klíče... potom najde ibalgin a přestane s hledáním, bo má pocit, že našel to, co vlastně hledal a na brýle a klíče si vzpomene až v okamžiku, kdy mu v levé ruce přebývá cosi, co mu brání vzít z police skleničku na vodu a na čele zase zavazí druhé cosi, když si tam chce prsknout studenej obklad, protože ho od samýho rána bolí hlava jako čert... duben 08, 2009 22:56 Já mám sklerózu snad už od dětství , : Rozmarýna čím jsem starší, tím je horší. V dětsví jsem byla poslána do obchodu, měla jsem mimo jiné koupit salám a někdy při daším nákupu otci cigarety. Všechno jsem v pořádku koupila, akorát ten salám jsme doma nemohli najít, protože jsem ho uklidila do odpadkového koše. Příště zase otec marně hledal Startky a obvinil mě, že jsem mu je zapomněla koupit. Až mamka začala dělat večeři, tak je našla v lednici. Pravidelně se mi stává, že když vařím, tak ujdu od sporáku tři kroky k lednici nebo ke špajzu, otevřu lednici nebo špajz a čumím do nich jak pako a marně vzpomínám, pro co jsem tam šla. Samozřejmě si nevzpomenu, proto se vrátím k vaření a teprve u něj zjistím, pro co jsem šla do lednice nebo do špajzu. Nedávno jsem si dala vařit vajíčko. Měla jsem totální ztrátu čichu kvůli zánětu nosních dutin. Odešla jsem do obýváku žehlit, obývák je dost daleko od kuchyně. Že se vyvařila voda a pálí se vejce i hrnec, jsem zjistila, až jsem měla pocit, že na žehlení špatně vidím a v obýváku se válí šedý kouř. Hrnec byl totálně zničený, smalt odprýkaný, vajíčko pečené ve skořápce. Tak jsem hrnec vzala a šlahla jsem s ním do koše. Na lidi jsem vždy měla paměť, poslední tři roky jsem úplně v mínusu, nepoznávám lidi, které znám x let. Trapas. Protože se blíží "stáří" (50 let) a stařecká demence se blíží, zlikviduji plynový sporák a pořídím si indukci, už ji mám objednanou. Přece jen je to bezpečnější. Možná bych byla schopná pustit plyn a nezapálit ho. duben 08, 2009 23:22 šmarjá holky, : Iris to všechno mám, začínám si vzpomínat. A já doufala v nějakého skřítka. Zvláště Vodoměrka se přesně trefuje - ty to myslíš jako legrační nadsázku, ale u mně to tak občas je.Akorát, že kdybych místo Ibalginu našla třeba daňové přiznání, sednu a začnu ho klidně vyplňovat, pokud ovšem bude někde poblíž tužka a druhé brýle. A Vodoměrko, konvice se dá klidně odložit na rozpálenou varnou desku - tedy né, když červeně září, ale když ji vypneš a ona ještě pálí - je to hnusná zrada, asi kdo to má poznat? Rozmarýnko, s těmi lidmi to ani už není legrace, nesmírně mi to ztěžuje pracovní výkonnost, se jmény a lidmi pracuji. Kolegyni stačí říct - ten....nebo ta... - a ví přesně, co jsme s tím člověkem po pracovní stránce měli před púl rokem do činění, já musím do databáze PC i kvůli lidem, kteří odešli před hodinkou. A tady končí sranda, protože dříve jsem to tak neměla, a mám co dělat, aby to nebylo tak moc poznat. Je to nové asi 2 roky a fakt mě to trápí!! duben 08, 2009 23:46 Iris, : Vodoměrka no já to poznám tak, že mi tam svítí kontrolka teploty u plotýnek... dokud je teplá, tak svítí malé červené světýlko u té konkrétní plotýnky, tak už to samo o sobě varuje, že bacha, něco se děje... takže vím, že varnou konvici tam stavět nemám, ale není to tak dávno, co mi děti odložily plastový odkapávač na ještě pořád horkou plotýnku elektrického sporáku... no spodní tác krásně kopíroval tvar plotýnky, než to začalo smrdět, potom to skoro odteklo, teda při zvednutí ten kus zůstal na plotýnce, od něj se natáhly provázky jako sýr na špagetách a po zchládnutí se to dalo sloupnout... naštěstí žádné škody na zdraví a na duši nebyly, jen jsem dlouho oplakávala svůj oblíbený odkapávač... Kecám, jak jinak, konečně jsem měla pořádný důvod jít si koupit nový a hezčí... duben 09, 2009 00:00 Jejda, to byl krásný komentář : Vodoměrka v OO:OO hodin... takže tímto se pro dnešek loučím a zítra zase na kudle... dobrou noc! duben 09, 2009 00:01 Vodoměrko : Iris s tím časem to je fakt trefa A plotýnku máš asi nějakou novější, vůbec nevím, že taková funkce u těchhle spotřebičů existuje.Jsem šťastná, že mám žehličku, která po určité době sama inteligentně vypne.Vypíná velmi často!! duben 09, 2009 00:19 jéje, vy jste mi udělaly radost... : d@niela No, a tak si říkám - jo, konečně jsem ve správné společnosti :-))) Dnes večer jsem měla docela fuj nepříjemný zážitek, takže tohle počtení na dobrou noc mi úplně spravilo náladu... duben 09, 2009 01:16 Milé holky, já se, v tuto nekřesťanskou hodinu, smála, : Eva až jsem plakala. Ne Vám, ale stylu, se kterým to píšete, a pak jsem se tuze přesně v mnoha situacích , skoro ve všech, viděla sama Já mám poslední tak 2 roky největší problémy s hesly: v internetbankingu, na kartách, ve všech firemních i jiných nějak chráněných systémech, když už si to poznamenám někde vedle, tak mne to často nutí to po čase změnit (kvůli bezpečnosti), tak měním, někam odděleně zapisuji, ztrácím ty zápisky, a pak si to občas píšu na jeden papír a už vůbec najednou nevím, které heslo platí aktuálně a pro co No, občas musím vyzkoušet i pár oblíbených kombinací, často i improvizovat, než se tam dostanu Zatím vždycky ano, ale to stáří bude teda se mnou něco duben 09, 2009 03:57 Jo, ta sklerosa. : NČ Blbý je, když má jeden třeba dámskou návštěvu a než se vona vrátí ze sprchy, tak zapomenu, co jsem jí to vlastně chtěl :-( Anebo jindy zase jinej sklerosovej trapák: Už je po situaci, sedíme v županech u sklínky, a pak zase dojde k situaci. Vona je překvapená, že už zase. Nojo, a v tom momentě si uvědomim, že už dneska situace byla. Hrozná věc - ta sklerosa! duben 09, 2009 06:22 No, bacha Iris : NČ abys tu žehličkovou inteligenci nepřecenila! Nebyla bys zdaleka první, která si na vlastní kůži vyzkouší pravdivost či nepravdivost lidový moudrosti: Lepší vyhořet než se stěhovat. O vysoký nespolehlivosti vypínacích tepelnejch pojistek v žehličkách a rychlovarnejch konvích maj hasiči celkem spolehlivý statistický údaje, který je řaděj na přední (myslim dokonce, že na první) místo příčin požárů v domácnostech. duben 09, 2009 06:32 NČ : Iris ..zase mi bereš iluze..teda s těma žehličkama, ne se sprchou No dám si bacha. duben 09, 2009 06:44 co se týká soupisů nákupů, : Inka tak to má manžel propracované: ve špajzíku máme malý bloček s tužkou a jakmile nám něco dojde, tak to tam hned napíšem, já se tomu děsně řehtala, ale je to moc praktické, pokud to chce koupit, tak mi to pošle smskou v češtině na mobil, já chodím po obchdě a postupně nakoupené věci si z smsky umazávám. Jinak mám stále někde nějaké seznamy, na to co musím udělat, zařídit, koupit...ale co se mi osvědčilo nejvíce, že si je dělám v mobilu v konceptech, po týdnu to reviduju..., mobil mám totiž téměř vždy u sebe... Já si zase moc dobře pamatuju obličeje lidí, ale dlouhý čas k nim dohledávám jména... No a co se týká zapomnětlivosti tak včera například jsem si nakoupila mrak skalniček a jiných keříčků a keřů, zastavila jsem se u dcery a ta mi též něco vyrýpla.... doma jsem to pak před polednem celá orosená vydavala a sázela, zalévala atd... a v tom horku jsem si samozřejmě nechala stáhnutá okénka na která jsem zapomněla, k večeru pak přišel průtrž mračen a tu mám teď v autě, upozornil mě na to manžel když dorazil po dešti domu, a ani se mi tam teď nechce jak budu mít mokrej zadek ze sedaček. duben 09, 2009 06:55 No Iris, fakt to tak je, speciálně s těma konvicema. : NČ Nikdy(!!!) nenechávej konev ve stojanu, teda samože, pokud máš šňůru stojanu trvale zapíchnutou do zdi. Vždycky ji měj vedle stojanu a jen pro tu chvíli vaření ji na něj prdni. Po uvaření a zalití kafe odstav konev zase vedle stojanu! Např. moje máma se tomuhle mýmu naléhavýmu varování vychechtávala asi 10 let. Pak jednou ráno mi volala, že v noci u ní hořelo. Měla ale lehounkej spánek, tak ji divnej šramot a smrad vytáhl z postele dřív než kouř a voheň. Odnesl to jen ohořelej spodek kuchyňskejch skříněk. A bacha, ta konev byla hodně drahá, značková, žádnej čínskej šmejd za 3 stovky bych jí nekoupil! duben 09, 2009 07:04 No vidis Evo, : Alena P. Hagen ja ted zapomnela Kudlanci heslo a nejak si me to nepamatovalo - ale nastesti mam jedno "univerzalni" a to fungovalo...to mam stesti. A pro Irisku: Ja si koupila zehlicku nejenom 'samovypinaci' ale i jako ze Star Treku. Meni totiz barvy podle teploty a sou to fakt barvy jedovate, neprehlednutelne. A tak neni prakticky nijak mozne zehlicku zapomenout zapnutou, to by totiz musel clovek byt fakt slepej. Musim se pochlubit - od ty doby co jsem si tu hruzne vypadajici zehlicku zakoupila nemela jsem v praci minule predmdlobni stavy pri myslence na horici barak. duben 09, 2009 07:10 ... : mia Také jsem šíleně roztržitá-lístky na nákup už nepíši,poněvadž než najdu tužku zapomenu,co jsem chtěla napsat.Při vaření jdu do sklepa pro vajíčka,cibuli,okurky a přinesu krabicové mléko.Už se mi stalo,že jsem při návštěvě neteře u ní zapomněla kabelku,sedám do auta,startuji a nebýt duchaplnosti neteře tak jsem na ni ani nevzdechla.U sestry pravidelně něco zapomenu-jednou darovaný časopis,jindy sazeničku kytky,darovanou domácí zabíjačku,...Fakt mi tohle neskutečně štve. Naprosto odlišná situace je s pamětí.Tu mám prý neskutečnou.Pamatuji si veškeré datumy narození příbuzných,jejich dětí,datumy narození původních sousedů,datumy svateb,datumy narození veškerých spoluzaměstnanců z doby před téměř třiceti lety,telefooní čísla,co která spolužačka měla na sobě třeba v prvním ročníku na střední škole.Nedávno jsem překvapila kamarádku,když jsem jí řekla,co měla její maminka na sobě v r.1979 při předávání maturitních vysvědčení,jaké měla dupačky její dcera při mé návštěvě před 3O lety.No ale je otázka k čemu mi to je.Spíš se na mě obracejí druzí když si nemohou vzpomenout. duben 09, 2009 07:46 jo tak roztržitá :-))) : NČ dost dobrej eufémismus :-) Asi tak, jako: Všichni blili, jen pan starosta zvracel. duben 09, 2009 08:02 NČ : kolemjdoucí doporučuji Antisklerotický papírek duben 09, 2009 08:08 bb : kolemjdoucí nebyl by nějaký odkaz na Blbečky? Alespoň kde to prodávají. Zaujalo mě to. Děkuji. duben 09, 2009 08:09 Kolemjdoucí, dík za tip : NČ ale papírek už jsem zkusil. Jenže jsem si z roztržitosti nemohl vzpomenout, kam jsem si ho strčil. duben 09, 2009 08:17 Nč : mia Pepíku,Ty mě dovedeš rozesmát. Ale jinak si neumíš představit jak mi to s..e a i se stydím,že každou chvíli někde něco zapomenu.Blbý je to třeba s lékama,beru jich poměrně dost a musím si připravit vždycky "fet" na týden,abych měla kontrolu jestli jsem nezapomněla si vzít-přepočtu zbytek a mám jistotu.Vždycky jsem si myslela,že stárnout znamená jen šedivět,hele ono ne ještě hůř člověk vidí,slyší,...No ale abychom byli optimisté když vyleze ta tvoje ze sprchy atd.tak je dobrý,že si vzpomeneš,že už "to" bylo.Jsou takový co si už ani nevzpomenou kdy vůbec naposled něco bylo,protože to už je dávno,že si opravdu ale opravdu nepamatujou.Takže proti těm máš výhodu duben 09, 2009 08:20 mio, : Rozmarýna já taky beru dost léků, ale nepřipravuji si je na celý týden. Vždycky si je dávkuji přímo z krabiček do pusy. Dneska jsem si ráno vzala večerní léky a zjistila jsem to až v práci. Takže ranní si asi vezmu večer. duben 09, 2009 10:21 tak jsem to přečetla.... : alena puntíkovaná a který vy vlastně jste..... duben 09, 2009 11:18 Mio i Rozmarýno, : NČ pouvažovaly jste někdy, jestli všechny ty srágory opravdu musíte do sebe cpát. Možná by stálo za zkoušku, nějak ty dávky alespoň zmenšit. Třeba místo celýho prášku si dát polovinu. Sem kdysi při žalud. vředech do sebe cpal ranisan podle předpisu doktora, byl jsem celej malátnej, furt vospalej. Tak jsem je začal půlit a ty půlky brát jen v nejnutnějšim případě, doktor jen chrochtal, jak jeho dávky účinkujou (jasněže jsem mu nic neřek) dělám to doteď, prášky oučinkujou a vedlejší příznaky jsou fuč. duben 09, 2009 11:22 NČ, : Rozmarýna to víš, že jsem o tom uvažovala, dokonce jsem to zkusila a těžce se mi to nevyplatilo. duben 09, 2009 11:46 Nojo, tak to se omlouvám, : NČ nechtěl jsem navádět k sebepoškozování. To jen, že nenávidim jakoukoliv chemii cpanou do člověka. Raději přírodní materiály (Slívovoce, Moravský muškát suchý, Kozel, Plzeň, prorostlej bůček, pečený koleno, atd). duben 09, 2009 12:02 Aleno : Iris ty jsi číslo duben 09, 2009 12:06 Jo, Nýče, : Vodoměrka takové koleno, hořčice s křenem a beraní rohy, to nemá chybu... a zapít to plzeňským plnotučným... joj, už se těším, až vyrazíme na kolech a ve Lhotě si na to koleno zajdem... duben 09, 2009 12:36 NČ, : Rozmarýna prorostlý bůček je zcela jistě lepší hydrocortison duben 09, 2009 12:56 Chtěla jsem napsat : Rozmarýna že prorostlý bůček je zcela jistě lepší než hydrocortison duben 09, 2009 12:57 A možná i tak, že : NČ prorostlý bůček je zcela jistě nejlepší hydrocortison :-) Sice nevím, co to je, ten hydrocortison, ale zato zase vim, že biomasa se vyrábí z mrkve. duben 09, 2009 13:02 Hydrocortison je : Iris hormon, přirozený glukokortikoid (hormon kůry nadledvin), užívaný jako lék. Mezi četné vedlejší příznaky patří také někdy centrální obezita...takže je lepší tloustnout po bůčku, pokud to jde duben 09, 2009 13:16 Nč : mia Pepíku už jsem před 9 lety zkusila nebrat na tlak,výsledek byl tlak 200/100 a kolaps a od tý doby už se to se mnou vleče,mám i autoimunitní onemocnění,beru jen minimum ale i to je 11 prášků denně.Ale jsou horší věci.ahoj duben 09, 2009 13:21 Ježišmarjá, : NČ no, přiznám se, že už z názvu jsem tušil, že to bude pěknej sajrajt. To je takovýto, po čom chlapum rostou kozy a ženskejm fousy, žejo! Ať žije bůůůůůůček! duben 09, 2009 13:22 Mio, fakt promiń : NČ nebylo mym záměrem se dotknout ani zlehčovat. Myslel jsem jen pokus snížení, přitom rozhodně pečlivě sledovanej! Určitě ne uplný vysazení. Co třeba na tlak česnek? duben 09, 2009 13:31 Nč : mia Vůbec se neomlouvej to je v pohodě co jinak barvíš vejce,tady už "křístají" koledníčci,zítra je vyfotím a budou fota do obecní kroniky.Dáváme jim vajíčka i nákou tu korunku do kasičky a těm co říkají básničku,bývají to většinou ti nejmladší,tak těm dávám ještě maličkost navíc třeba čokoládové vajíčko a nějakou sladkost.Ted si jdu já dát nanukový dort a hurá sázet cibulky kytek.Dej kozlíka ahoj kamaráde duben 09, 2009 13:43 Mio, nebarvim : NČ Vajíčka já raději smažený nebo míchaný než natvrdo, a vejce zásadně nebarvim :-( Nějakou ale pomlázku naplíct musim aby byl hned v pondělí poránu pořádnej cirgus! Přeju všem bezva Svátky! duben 09, 2009 13:55 NČ, : Rozmarýna a nejlepší je topit ve speciálím kotli čerstvě vytaženou karotkou ze záhonu. duben 09, 2009 14:27 NČ, : Rozmarýna zatím mi vousy nenarostly a protože vím o tloustnutí, jako vedlejším účinku, tak si na to dávám velký pozor a jím dietně. Bohužel řídnutí kostí jsem se nevyhnula, takže se cpu i lékama proti řídnutí kostí. duben 09, 2009 14:29 Rozmarýnko : Iris správně to děláš, hlídej se - a není to pohlavní hormon, takže s těmi vousy to je jen legrace na place, ale to ty víš jistě sama. Někdy je holt jako lék i dlouhodobě nezbytný a dobře fungující Hezké svátky a ahoj duben 09, 2009 15:45 Iris, : Rozmarýna taky přeji hezké svátky a ahoj NČ - přeji veselé velikonoce a hodně toho přírodního materiálu - hlavně prorostlého bůčku duben 09, 2009 23:44

Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.

Powered by Azrul's Jom Comment