Dalším skřítkem nepřítelem je lžičkovník malý. To je potvůrka, která úspěšně likviduje nebo schovává malé lžičky, kávové, čajové, nerezové, umělohmotné, je jedno, jaké. Prostě všechny malé lžičky. Když má dobrou náladu a jen je schovává, tak to nevadí, většinou se najdou a postupem času už byly všechny jeho skrýše (za stříní, pod skříní, za topením, pod kobercem, za postelí, mezi matracemi, za sedačkou, za ledničkou, za hrnci v lince, v šuplíku psacího stolu u syna atd.) objeveny a nové nestačil vymyslet.

     Horší je, když se dopálí a nechá je zmizet.

     Dlouho jsem si myslela, že za to můžou děti. Že třeba když dojí jogurt, tak vyhodí krabičku i se lžičkou do koše a ten potom vynesou do popelnice a lžičky zmizí tam. Ale není to tak. Může za to skřítek - zvaný lžičkovník. Těch je několik typů, každá domácnost má svého jedinečného, někdo má nožovníka, jiný zase vidličkovníka, vařečkovníka, ale ten lžičkovník malý je asi nejrozšířenější.

     Nejzajímavější na tom všem je, že se asi odstěhoval s dcerou na internát. Co jsme nakoupili lžiček, že bychom si mohli otevřít půjčovnu... a pak - shodou okolností - začala dcera studovat v jiném městě a je přes týden pryč; tou stejnou dobou to  lžičkovníka u nás přestalo bavit a odjel nejspíš s ní.

     Najednou je lžiček pořád dost, pořád stejně a nějak se ani neschovávají. A nebo že by za to mohla myčka? Že by nám skřítka lžičkovatého vystěhovala? Asi se mu u nás přestalo líbit. No co, já to přežiju. Ale co on?

Tak co, kudlanky a kudlánci,

jací skřítci a skřetové žijí u vás? 

Pavla Vodoměrka

Komentáře (54)

Zobrazit/Skrýt komentáře no od předvčírka mám pocit, : Inka že si u nás dali sraz asi všichni co existují, nějak se nám tu v rámci velikonočního úklidu udělal nepředstavitelnej a nezvládnutelnej bordel. Asi to bude i tím, že se tu dělá všechno najednou, kutí, natírá, stěhuje, vaří, bydlí, žije se psem a kočkou.... Když byl synek malý tak 3 roky říkal mi: "až půjdeš do špajzu buď potichounku, máme tam trpaslíčky. A víš proč tam jsou?" Měla jsem oči na vrch hlavy: "fakt jo? no to teda nevím." "Oni tam bydlí a chodí papat tu dobrounkou jahodovou marmeládu" Dělala jsem domácí marmelády. Dceři zase když byly dva roky tak měla neviditelnoi Karkulku, stále jí všude vodila sebou za ruku, muselo se na ní čekat, až dopapaá, dorazí, dospinká,než si natáhne červené šatičky, čepek, ponožtičky, botičky.....nikdo jí neviděl jen dcerka ano.....a my to museli respektovat. Jinak já tu mám skřítky zahradníčky, stále pracují s mým nářadíčkem, konvičkou, květináčkama .... stále to je někde pohozené a já to do prkýnka když moc spěchám nikdy nemůžu najít Jinak doma nevím musela bych se zeptat manžela duben 09, 2009 06:39 Vodoměrko : Iris to je hezký článek. A inspirativní. Musím jít do práce, ale celou dobu budu stejně myslet na ty skřety - kromě těch zmíněných mám podezření na další...Pavlo ahoj odpoledne Inko - zcela vážně, děti skřítky vídají, na to jsou odborné studie. Jenom s tou dobrou marmeládkou - že měl ten Tvůj malý synek ještě červené fousy kolem pusinky, když mluvil o trpaslíčkovi, viď? Je to moc milá představa. duben 09, 2009 06:56 Dávám : mia Vodoměrce za vtipný a nápaditý článek velkou jedničku-opravdu hezké čtení. U nás žije skřítek kapesníkožrout,je velmi houževnatý a veškeré nákupy kapesníků ho nechávají v naprostém klidu,s vervou se pouští do další a další práce.Dále máme záludného skřeta klíčového,zvláště manžel vzteky šílí,když není čím na noc zamknout dveře.Už jsem podnikla řadu kroků jak mu znesnadnit život tak se malinko ukáznil.Pak je zde drobný skřítek mobilek,brýláček-vždycky mi přemístí brýle jinam než jsem je položila.No zvláštní kapitolu tvoří skřítek rukavicový veškeré nákupy gumových rukavic /dcera mi je kupuje v Ikee vyhovují mi zatím nejvíc/ přijímá s nadšením a přemístuje je po koupelně,garáži,toaletě,na okenní parapet zvenčí.Já hodně zahradničím takže spotřeba rukavic je vysoká. Tak hezký den. duben 09, 2009 07:00 dobré obrázky :-) : Sipik Aj my mame skriatkov, takych malickych ponozkovych, ale nehnevame sa na nich, pouzivaju ponozky ako spacak, no a co im ma byt zima?? Ale ako som sa docitala, mame aj tych lyzickovych, hm, tak to uz tu je nejako husto duben 09, 2009 07:02 když jsem : Wendy Dvořanda ještě bydlela s rodiči, byl u nás skřítek lžičkovník velký. Vždy když jsem šla udělat návštěvě kafe, nebyla ani jedna lžička. Od té doby co bydlím s manželem jinde, díky bohu musím říct že skřítek zůstal u našich Ze sady máme stále všech 12 ks od všeho. duben 09, 2009 07:18 Wendy Dvořando, : Vodoměrka vidíš, to mě nenapadlo... já pořád, že odešel s dcerou, protože jinak je u nás asi pro něj nuda, ale my jsme se taky stěhovali, takže on zůstal v tom našem starém bytě... jo, to bude vono... a teď se s ním trápí ty kočky, co tam bydlí... asi jim pro něho pošlu pár lžiček, když jich teď máme pořád dost duben 09, 2009 07:54 lzickovnika mame taky : mura1 zatimco ostatnich priboru mame uz 20 let porad ty 2 puvodni sady, u lzicek tocime uz patou. a taky mi kradou zahradni nuzky. obcas si jen pujcuji a casem vraci, takze prubezny stav je 0 - 2 (momentalne 2, zrovna oboje vratili naraz). zato vypichovatko plevele zmizelo tyden po zakoupeni a uz dva roky po nem ani vidu ani slechu. tak nepleju duben 09, 2009 09:27 U nás doma je taky přeskřítkováno. : mamča Ale zatímco "ponožkovník" je celkem málo aktivní, "lžičkovník" je úplný úderník. Zato máme pračku, která dokáže zhltnout zapomenutou minci, a chuděra se s ní málem udáví. Tuhle levnou pračku jsem zdědila po svém tatínkovi, samozřejmě bez návodu. Byla skoro nová, tak jsem jí přijala s láskou do své domácnosti. Když se poprvé "zadusila", odkrytovala jsem jí, a hledala filtr. No, nenašla. Protože jsem se domnívala, že jsem asi něco přehlédla, dala jsem hledání filtru na starost svým chlapcům, kteří jí rozebrali na anionty a kationty, leč filtr nenašli. Povolala jsem proto pana opraváře, který mi objasnil, že dnes se vyrábějí levné pračky bez filtru, a z odpadového potrubí - husího krku odborně vyjmul zašprajcovaný desetník - nejdražší v mém životě. Oprava vč. cesty a DPH, stála 760,- Kč. duben 09, 2009 12:47 Jo, když jsme u té pračky, : mamča nevíte, jak se jmenuje ten hajzlík-skřet, co vyčaruje papírový kapesník nejlépe v černém prádle, ačkoliv jsem před vložením do pračky všechny kapsy prohledala ? duben 09, 2009 12:50 Tak to vím naprosto přesně, : Vodoměrka to je Žmolkovníček papírový, a je to jen nevinný skřítek, do velikosti skřeta mu chybí vyměnit kapesníčky za papírové utěrky... A víš, že jsme ho docela dobře vymýtili? Aspoň u nás už se skoro neobjevuje, zatímco ještě před pár lety byl na denním pořádku... pardon, na pracím pořádku duben 09, 2009 12:53 Ale zato si nemůžu vybavit, : Vodoměrka jak se jmenuje ta potvůrka, co vzpříčí většinou vařečku nebo jiné nářadí v šuplíku, aby nešel otevřít... duben 09, 2009 12:54 Vodoměrko : Iris myslím, že Zášprcník - nebo Zášprajcník? duben 09, 2009 13:10 Vodoměrka : Tak Žmolkovníček papírový ? : mamča Tak něžný jméno si ten hajzlík nezaslouží. U nás nefrčí papírové utěrky, ale všichni mí chlapi mají z neznámého důvodu trauma, že by se někdy někde mohli vyskytnout BEZ toaletního papíru. Proto každý nosí v zadní kapse kalhot poskládanou roličku. Tam o ní vím, a včas před praním vyhodím. Ale oni ten hajzlpapír ukrývají občas i v jiných kapsách. Jak to mám, já nebohá, zjistit, když nehodlám být stíhačkou a šacovat jim kapsy ? I když mládencům kladu na srdce, aby si předtím, než odhodí prádlo do koše, vyprázdnili VŠECHNY kapsy ! Nedávno jsem vyprala studentskou magnetickou kartu dočista dočista. Překvapivě i vypraná fungovala na vstup i na obědy. duben 09, 2009 13:14 Vodoměrka : Ta šuplíková brzda : mamča se jmenuje Zašprajcník zlomyslný. duben 09, 2009 13:15 Mamčo, : Vodoměrka já zase asi před třemi týdny vyprala synovu bundu i se sluchátkama k mobilu... no, ani sám nevěděl, že je tam má, jen je prý docela dlouho nemohl najít... a při žehlení jsem narazila žehličkou na něco v kapse a ony to byly sluchátka... a nevěřili jsme tomu, ale fungují... takže chválím Persil sensitiv, že je opravdu jemný a hodný, že vypere dokonale i sluchátka... Tak zášprajcník zlomyslný... hmmm... no, doufám jen, že se k nám nenastěhuje zpátky... duben 09, 2009 13:21 jo,jo : whatewa lzickovnik je klasika.Ted mame jenom jednu kavovou lzicku,s tou zamicham caj vsem a okamzite umyju a ulozim zpatky.A je to! duben 09, 2009 13:49 Jujda, whatewičko, : Vodoměrka přijeď k nám na kafe a já ti ho zamíchám krásnou lžičkou a daruji ti ji domů do vitrínky, aby se zase neztratila jako ty ostatní a až ti lžičkovník odnese i tu poslední, aby bylo na co hledět, že jako dřív bývalo do kafe místo prstu duben 09, 2009 13:52 whatewa : mamča Doporučuju poslední lžičku na rukojeti provrtat, a přivázat na řetízek jen tak dlouhý, aby dosáhl do dřezu. Každý si zamíchá a hned umeje. duben 09, 2009 14:17 Pěkné skřítky máte a máme:))) : Eva my máme v práci několik veeeelmi roztržitých akademiků, kteří, když doučili, tak si strčili klíče od učebny do kapsy a oddusali naprosto neznámo kam. Čímž pádem mohla být další výuka, i třeba 2 dny, pouze na chodbě Tak se šéf jednou naštval a nechal jim ke všem klíčům od učeben udělat "přívěsky" z plexiskla o rozměrech zhruba 8X100 cm. Vypadáme, jako blázni, studenti se řehtají ukrutně, nicméně účel to splnilo bezvadně, neb takové klíče už nikdo do kapsy ani omylem nestrčí duben 09, 2009 16:07 Evi : Iris zatímco všude jinde jsou skřítci neviditelní a můžeme se jen dohadovat, jakou mají podobu, Ty máš to štěstí, že potkáváš živé skřítky - akademiky. Co jiného dělali s těmi klíči, než že urputně škodili podvratným skřítkovským způsobem a tvářili se promyšleně roztržitě. Ale vyzráli jste na ně, na loupežníky. Možná by to chtělo ty obrovské plexisklové přívěsky navěsit i na naše drobné předměty typu klíče od sklepa, brýle na čtení, propisovačka, kávové lžičky apod.Já bych to tedy potřebovala, je úžasné, co člověk dokáže bezmyšlenkovitě udělat za blboviny. Ale pak bych možná mezi těmi velkými štítky nenašla sama sebe , jsem schopna všeho. Ahoj duben 09, 2009 16:43 hahaha,diky mamco : whatewa dobry typ) Vodomerko,jenomze ja nemam vitrinku!!!!Mozna si ji vystavim nad krb,misto rodinneho fota... duben 09, 2009 18:03 Vylezla jsem z peří : wendy abych zkontrolovala Kudlanku- a tohle mě zaujalo. Ponožkovníka máme rovněž. Manžel i já máme igelitový pytlík tzv. nepárných ponožek, občas je spolu vyměňujeme. Ale stejně zůstanou nějaké nepárne. Už bych nima mohla chodit na trh. Lžičkovníka nemáme a šuple se vzpříčí jen mou blbostí, když tam toho narvu moc a rychle. Ale zato vlastníme skřítka Rychlošustka. Než se člověk otočí, vezme mi zpod ruky nějakou věc a já ji pak nenajdu. TEĎ jsem ji měla v ruce - a najednou NENÍ. Znáte ? duben 09, 2009 19:27 Wendy : Iris samozřejmě, že ho znám.Je neobyčejně záludný a potměšilý. A dělá to zejména když někam spěcháš,cestuješ, chystáš věci dohromady - a najednou prostě není to, o čem stoprocentně víš, žes to přinesla na hromadu. Není a basta. A pak je na úplně blbém místě, člověka by samozřejmě ani nenapadlo něco tak hloupě uklidit, to je samozřejmě práce toho skřeta, není pochyb. Proč bych já dávala navigaci před složitou cestou do koše s prádlem, ne? A mobil do kredence mezi hrníčky, takový nesmysl!! To na sobě nemůžu nechat. Jo a na ty nepárové ponožky - snad uděláme nějakou burzu, co říkáš, je to skoro škoda. Wendy, už máš kostým? Ahoj duben 09, 2009 20:04 O záchodovém skřetovi : KITI bude strašidelný příběh: Kdysi můj ještě hodně malý synek vídal po nocích v chodbě u dveří WC svítící oči nějakého strašlivého ducha či skřeta a tak se bál chodit na záchod. Chuděra malá to vyřešil tak, že vylezl na stůl, otevřel si okno na lodžii (které šlo otevřít celkem obtížně), přelezl přes zamčená jízdní kola (ano, ta se už tehdy kradla i z balkónů) a čůral dolů skrz zábradlí. Vzhledem k tomu, že musel ve tmě potichu překonávat různé nástrahy a bydleli jsme ve 4. patře,uznávám,že tam s ním asi chodil čůrat i anděl strážný. Ostatních skřítků se nebojím, máme je všechny a občas doma řešíme i případy spadající pod Akta X, ale tím dnes na noc nechci nikoho strašit, co kdyby pak šel raději na balkón. duben 09, 2009 20:44 doporucila bych puvabnou knizku pro deti i rodice : Polarka od pani Vitezslavy Klimtove ze ktere mam pocit jsou i tyhle puvabne obrazky "Lexikon ohrožených druhů strašidel-lesních, lučních a domácích" Milovaly ji nejen deti ale i ja duben 09, 2009 21:07 kiti : Iris už jsem to tady psala, že malé děti je fakt vidí, ovšem celkem se s nimi kamarádí, Tvůj prcek se jich bál a to mi připadá fakt strašidelné...brr.Tak možná tam třeba svítila kontrolka od bojleru s odrazem ve skle nebo tak něco. Ale stejně, když chudinka musel čůrat z balkonu, to musel být děs pro takového malého koblížka... duben 09, 2009 21:23 K té nádherné sbírce : Ariana předchozích skřítků bych ještě zařadila skřítka Propisovníka záhadného, díky kterému mizí píšící propisky a zůstávají jen nepíšící, zejména tehdy, kdy si potřebujete zapsat telefonní číslo nebo něco jinak naléhavého. Pak domácí skřítky Jehlovníky a Špendlíkovníky, neboť díky nim mi zmizely už desítky jehel a špendlíků a v práci skřítka Svorkovníka nevychovaného, který se patrně živí kancelářskými svorkami. duben 09, 2009 21:52 Milá Iris, to je právě na dětech to krásné, : Eva ten jejich živý kontakt s imaginárním světem. Mně naprosto fascinují a moc pozorně je poslouchám a absolutně si nikdy nemyslím, že jsou divné, mají bujnou fantazii, nebo bych se nad ně povyšovala a něco jim veledůležitě mentorovala A pomáhá to i mně, to jejich vidění světa. Protože jako dospělí tuto schopnost většinou podstatně ztrácíme, dobrovolně i nedobrovolně. A je zajímavé, že ty děti mne spolehlivě identifikují, jako neškodného člověka, takže se dozvím podstatně více, než, mnohdy, okolí. Ale já to mám snadný , protože mně se nějak úplně nezaslouženě podařilo si ten kontakt s imaginárním světem zachovat, až do svého pokročilého věku Jako pro "tržní ekonomiku přes mrtvoly" nic moc , ale jinak dobrý Přeji Ti děvče, moc krásné Velikonočky! duben 09, 2009 22:25 No, někdy je ten imaginární svět tak reálný, až zamrazí... : Vodoměrka když už jsme tu nakousli to dětské vidění a vnímání, musím přisypat svou trošku do mlýna... je to spíš ze šuplíku mezi nebem a zemí... když měl můj Tomík asi tak dva roky pryč, přecházeli jsme velkou křižovatku a najednou se objevila sanitka, houkala a blikala, ještě nikdy ji předtím tak zblízka neviděl, tak mu povídám, koukej, to je sanitka, vidíš, jak jí blikají světýlka a jak houká? A on mi klidně odpověděl: Já vím, tou jsem jel. Nedalo mi to a zeptala jsem se, kdy jel tou sanitkou, protože sanitkou jsme s ním nikdy nikam nejeli. A jeho odpověď mě málem porazila. Řekl: Tou jsem jel, když jsem umřel. duben 09, 2009 22:47 Pavlí, ono se to jen oficiálně nazývá imaginární svět, : Eva jenomže reálný je zřejmě podstatně více, než ten, který si osvojíme ke vnímání, jako dospělí. Už dáááávno jsem nabyla přesvědčení, že prostě děti mají otevřených o mnoho více informačních kanálů, ze kterých úplně přirozeně čerpají pro život podstatné informace. To, co se stalo Tomíkovi, je vysoce pravděpodobně fakt jen pravda, neměl vůbec proč si to vymýšlet a řekl Ti to ve věku, kdy si to prostě ještě pamatoval, jeho duše. Opakovaně jsem mluvila s dětmi, kteří v bdělém stavu, nebo ve snu mluvily s příbuznými, které nikdy nemohly za života potkat, prostě proto, že se narodily o dost později, než oni zemřeli. A vyřizovaly těm zde pobývajícím a mnohdy vysoce nadřazeným dospělým, různé vzkazy, jakoby se nechumelilo A žádné praštěné a nebezpečné seance nepotřebovaly, všechno je to úplně běžně dostupné. Jenom je fakt, že docela dost, drtivá většina dětí to přestane ventilovat veřejně, nebo to skutečně potlačí, protože se nedokáží vyrovnat s debilními reakcemi svého okolí na svá sdělení. Naše veliká škoda. To by bylo na dlouho...dobrou noc, musím dneska už konečně spát duben 09, 2009 23:35 Takže tvůj potomek Pavli je reinkarnovaný : wendy dobrý. To je fakt meni nebem a zemí a to proto, protože to neumínme vysvětlit. Buď to popíráme, nebo se tomu smějeme, nebo se to snažíme vyvětlit. Každý podle své nátury. Iris, kostým dorazil. Ve veliké krabici a je boží, jako ze zámku. Rokoko. Uáá, to bude bomba. duben 10, 2009 18:09 Milá Wendy : Iris mám z těch šatů radost, konečně dobrá zpráva, Tobě už je možná líp, viď? Myslím, že ses zmínila o nemoci.Tak jestli jsi už lepší, je to taky moc dobrá zpráva. Já jsem z toho sluníčka a kytiček a svátečků kolem depresivní, už aby se šlo zase do práce. Zatahuju závěsy, abych to venku neviděla..Snad se jednou budu zase na svátky a volné dny těšit. Ale Wendy v kostýmu bych viděla ráda, jsi u mě fakt hvězda, udělalas opravdu to, o čem já léta jen mluvím a sním. Ať Ti to sluší holka moje. A ty svátky si užij co nejkrásněji se svou krásnou rodinou Jo a reinkarnovaný jsme možná všichni, tyhle věci si připouštím, i když na vysvětlění tajemství naší existence si netroufám... Wendy ahoj duben 10, 2009 18:26 Kdyby tomu nebránily objektivní potíže, : wendy chytla bych tě pod křídlo a vyrazily bychom někam na výlet...no, uvidíš, za rok bude líp ! duben 10, 2009 19:36 Wendy : Iris jakoby se stalo, pod Tvým křídlem se i na dálku cítím být... Díky a ještě jednou - hezké svátky duben 10, 2009 19:56 Reinkarnovanej Tomík???? : Eva To bych se nikdy neodvážila tvrdit. Jen vím, že ve vědomí a podvědomí člověka je mnoho velmi detailních informací, které vůbec s jeho současným životem nemají reálnou vazbu. Souvislost snad často ano, ale reálnou vazbu ne. duben 10, 2009 23:33 Evi : Iris jak si tohle vysvětluješ, je to asi na delší psaní, možná spíš na pokec. Myslíš, že je to řekněme paměť předků dejme tomu až na buněčné úrovni nebo tak něco? Teorie o reinkarnacích je jedna z berliček, kterými my lidé chceme vysvětlit tyhle jevy, já to neobhajuji ani nezavrhuji, na to jsem moc pokorná před přírodní moudrostí, možná před vis maior, Bohem... Myslíš, že tyhle nevysvětlitelné jevy jsou záležitost čistě podvědomí jedince? Jsi evidentně v těhle věcech profík, nebo možná jen dál, zabýváš se tím hlouběji než já, já pouze intuitivně a ze čtení všeho možného k tématu. Ale fascinuje mě to všechno..Tedy pokud se neplácám v bahně sebelítosti. Ahoj duben 11, 2009 00:16 tak je to jasný : Lenka Velgosová my máme doma skřítky taky a navíc ještě jednoho,ale nevím jak se jmenuje.Je to ten co provádí všechny ty věci,které ZARUČENĚ nikdo z rodiny neudělal Tak třeba zásadně v koupelně po sprchování nevytře podlahu,po čištění zubů neumyje umyvadlo,nechává prázdné obaly od potravin v lednici,spíži Ze zásady háže špinavé prádlo vedle koše a ne do něj a tak bych mohla pokračovat.e vážně pilnej a žádné práce se nebojí duben 13, 2009 14:27 Lenko : Iris to víš, jasně že jo, takové věci nikdo doma přece nedělá. To jsou skřeti, nikdo jiný. Holka, ten co nechává vyžrané prázdné obaly od všeho naaranžované tak, aby člověk měl pocit, že jsou plné - tak ten mi úplně vypadl.Ten u nás řádí strašně!! Jak se tak asi může jmenovat? Je to nějaký druh dojemníka - člověk má dojem, že si bere čokoládu a ono je tam prdlajs...Dojemníků musí být celá velká skupina, pak jsou různé poddruhy určitě - jenom to moc dobře neznám Nebo spíše Aranžovník falešný nebo Sežrálek nenápadný? Já ti holka nevím, musím si doplnit vědomosti... Ahoj duben 13, 2009 19:49 Jé, Leni, : Vodoměrka tak toho s těmi prázdnými obaly máme taky, na toho jsem málem zapomněla, protože nejvíc se pohybuje v pokoji malého Toma, takže já s ním přijdu do styku sem tam, když tam nakouknu a donutím synátora po tom skřítkovi nezbedném uklidit... ten náš nechává nejvíc ležet prázdné obaly na psaím stole a na okenním parapetu a sem tam si klidně střihne i prázdnou krabici od mléka v lednici... potvůrka jedna... a taky ještě odnáší špinavé nádobí z myčky zpět do dětského pokoje, protože mladej to prý fakt už dávno odnesl a kouknu a skřet to vrátil zase zpátky... duben 13, 2009 20:34 vodoměrko : Iris ..máš pravdu, ten vraceč už dávno uklizených věcí existuje, můžu o něm podat svědectví Je tohle téma mě baví, já už se bála, že jsme jen normální bordeláři... duben 13, 2009 21:14 Jasně, Iris, : Vodoměrka houby bordeláři, skřítkové za to můžou, potvory jedny neviditelné... skřítkové... duben 13, 2009 22:00 Koukám, to by stálo za "Velký atlas skřítků-domácníčků".... : d@niela Máte-li někdo nějaký hezký obrázek, případně když mi něco o tom "vašem" napíšete, uděláme další díl... Co vy na to? ........................... duben 13, 2009 23:39 Ahoj Danielko : Iris tohle téma je velmi vděčné a milé. Rozvíjí fantazii, pošťuchuje smysl pro humor,odlehčí vystresované mysli a pohladí některými nechutnostmi otrávené srdce.... Osvěží a pobaví. Jenom sem lidi přestali chodit kvůli svátkům a Aleně s Helgou Já jsem určitě pro pokračování, obrázky a další díl.Pa duben 14, 2009 16:56 Milá Irisko, mám sem v úmyslu nadále chodit, : Eva máme tu i spolu nakousnuté jedno tuuuuze zajímavé téma, ne? Tak bych malinko počkala, až se to vzdálí a pak.... A jak se Ti dnes vede, děvče? duben 14, 2009 17:54 Holky, : Vodoměrka objevila jsem dalšího skřítka... a to povaleče internetového, variantu kudlakozus, který způsobuje to, že naláká lidi zpátky na kudlanku a nutí je psát reakce a komentáře a nutí vracet se k nakousnutému tématu... neznáte ho taky některá? duben 14, 2009 18:46 Milá Evo : Iris Ráda Tě vidím, opravdu, teď si mi zase malinko rozsvítil svět, když jsem Tě tu našla. Svoje pocity Evi, které nejsou kdovíjaké hodím na Sušicko.Tam spolu také máme ono téma, ke kterému se stále v duchu vracím a chci to i vyjádřit písemně. Jinak tady u skřítků, 11.dubna v 00:16 jsem Ti napsala otázečku, kterou jsem reagovala na Tvůj příspěvek ve 23:33....pak jsme odsud všichni zmizeli za Alenou a Helgou. Pořád ještě by mě ale zajímal Tvůj názor, bylo to takové převážně veselé téma, ovšem u těch dětských vizí a pocitů znovunarození to pro mne zvážnělo.. S velkou úlevou si píšu s někým, kdo se mi jeví jako spolehlivý, dobrý a lidsky hodnotný partner k pohovoru, třeba je jen virtuální (zatím) Moc a moc Tě zdravím a třeba i na Sušicku ahoj. duben 14, 2009 18:54 Vodoměrko : Iris ale tenhle skřítek je veskrze dobromyslný a užitečný, nemyslíš? Zvláště když nás nutí vytahovat příjemná a léčivá témata. Tedy ta varianta kudlakozus, jiné varianty se živí naším časem neužitečně!! duben 14, 2009 19:57 Iris, : Vodoměrka to ano, dobromyslný a užitečný, ale krade... je to zlodějíček, pozor na něj... krade čas.. duben 14, 2009 20:22 no jo skřeti jedni : Violet a nájem nám za pobyt u nás taky neplatí Hele a znáte Lenoucha obecného?Ten vás napadne v době,když máte nejvíc neodkladné práce a je schopný se vás držet i několik dní-velmi nebezpečný druh duben 18, 2009 16:50 jsem se zapomněla podepsat t víte kdo jsem. : Violet já to poprvé popletla,takže Lenka Velgosová a teˇuž jen jako Violet,děkuji vám za pochopení,to já ne to skřítek blbísek úplně mě zblbnul duben 18, 2009 16:52 Jejda, tak kromě lenoucha ještě skřítek blbísek... : Vodoměrka takže beru na vědomí, Lenka malenka je skřítek Violet... Ještě mi tu chybí mávající smajlík duben 19, 2009 12:48 ... : Vodoměrka Hm, tak to byl taky blbísek obecný... Violet není skřítek, hluboce se omlouvám... duben 19, 2009 12:48 jo jo Pavluško : Violet ale já jsem spíš skřet než skřítek I ten ksicht mám jak oni duben 20, 2009 00:13 Jo, tak : Juzek to já mám doma Zášupšáka. To je vám ale pěkná mrcha. Furt mi něco schovává a já to ne a ne najít. Naposledy mobil. Stopro vím, že jsem ho domů donesla, ale on mi jej šlohl a nechce vrátit. A ještě je u nás ten Japonec Se samo. Ten je taky děsnej..... červenec 19, 2009 04:46

Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.

Powered by Azrul's Jom Comment

>>Předchozí - Následující