Milá Danielo, zdravím při úterním ránu a připojuji něco k těm hrnečkům. Mám jich mraky, v servisech i jednotlivě, hlavně proto, že jsem likvidovala nedávno celou domácnost po rodičích. Při tom jsem zjistila, že hrnečků mám na několik životů dopředu :-)).
Nejvzácnější mám soupravu dvou překrásně zdobených hrnečků s podšálky s konvicí, které byly původně součástí servisu. Ten si po osiření mé prababičky její sestry rozdělily a rozebraly, jako památku na jejich maminku. A od těch dob, už pátou! generaci, je dědíme po přeslici. K těm mám mimořádný citový vztah, používám je jen výjimečně, ale používám, když si chci připomenout kontinuitu žen v našem rodě. ![](http://obrazky.kudlanka.cz/hrn3.jpg)
Hrneček, který se mnou žije v nejtěsnějším a nejdelším kontaktu, je ten ranní, do kterého si vařím kávu, abych se probrala k životu; je to takový celkem nenápadný, s nápisem Eva, ale je fakt, že z jiného si to kafe po ránu patřičně neužiji. Ale už začíná být po těch létech docela ometený - leč nemůžu se donutit jej nahradit, vyměnit za jiný. A v práci si výhradně dělám kafe do hrnečku pucláčku z růžového porcelánu, který jsem kdysi od milé osoby dostala, často na ni tímpádem při kafi vzpomenu. Má pro mne i úžasně příjemný tvar. A pak mám ještě oblíbený hrneček na bylinky, s takovým porcelánovým sítkem uvnitř, který mne provází, když s něčím chořím, nebo dělám očistné kůry. Ostatní používám jen příležitostně a v krajní nouzi. Takže by mi stačily vlastně pro život asi ty čtyři, případně pět, ale mám jich tak snad 150 :-))) Přeji vám všem příjemný sluníčkový den,
Eva
|