O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

ŽIVOT JE KRÁSNÁ VĚC! PDF Tisk E-mail
Pondělí, 07 červenec 2008

Není to dávno, co vysílala ČT1 pořad „Trapasy", tři celkem povedené povídky, které byly prokládány historkami herců, přítomnými ve studiu. Někdo z nich tam vzpomněl zubaře a návštěvy s ordinací spojené. A to mi připomnělo taky jeden můj "velice osobní" zážitek, spojený se zubařem, o který se s vámi ráda podělím.

 

 

 

 

 

     Bylo mi něco kolem třicítky, bydlela jsem v malém posádkovém městě v západních Čechách a byla jsem členkou autoklubu. Tehdy se na našem terénu Svatého Petra jezdilo mistrovství Československa v motokrosu ve stopětadvacítkách. Pro motoristické i nemotoristické obyvatele to byla vždy sláva, závody přenášela i televize. My - ženské osazenstvo autoklubu - jsme zajišťovaly pohoštění pro pořadatele, závodníky a hosty. Lékařský dozor zajišťovala  poliklinika a vojenský útvar - každý z nich tam měl svoji sanitku a službu konajícího lékaře.

 

     V tom roce lékařský dozor vyšel na vojenského zubaře. Bylo o něm známo, že je to opravdu zubařská kapacita (kdekdo se k němu chtěl dostat) a navíc vyhlášený proutník. A tak se v klubovně po ukončení závodů sešli u stolu můj manžel a  onen zubař (nebudu jmenovat, zkrátka zubař). A jak tak klábosili a mámili na mě panáky, tak se dohodli, že mému muži spraví zuby a kdy má za ním do kasáren přijít. Tím se manžel stal „prominentním pacientem" a já samozřejmě chtěla taky.

 

     Takže když mě začal bolet zub, požádala jsem pana doktora, jestli bych k němu nemohla také přijít. Velice ochotně souhlasil, vysvětlil mi, že na bráně už budu nahlášena, jen mám říct jméno a služba mě odvede k němu do ordinace. S sebou mám ale určitě vzít láhev rumu - na dotaz „k čemu?" mi bylo řečeno, že na vyplachování úst. Když mě služba dovedla před ordinaci, stálo tam několik vojáků, kteří si mě pořádně přeměřili pohledem, nasadili čepice a odkráčeli neznámo kam; já pak zbyla na chodbě sama.  To už mi bylo jasné, co se musí asi v ordinaci dít, když přijde na ošetření dáma, ale nebylo mi jasné, kde a jak.

 

     Když jsem vešla oznámila jsem doktorovi, že ostatní odešli a ptala se proč? a dostalo se mi vynikající odpovědi - vysvětlení, že na zubařském křesle je to nejlepší a určitě jsem to tam ještě nedělala...

 

     Opravdu nedělala - a byla jsem snad jediná pacientka, které se pan doktor šťoural jenom v zubech, i když je pravda, že udržet si ho od těla, mi dalo strašnou fušku. Když se občas po létech potkáme, tak mě už z dálky zdraví - „nazdar bestie" . Ví sice o mně, že jsem nebyla žádná světice, ale rozhodně jsem nehodlala být jeho trofej.

 

 

Zdenka

 

 

 

Komentáře (5)add feed
moc hezká příhoda : Káťa
Nojo, páni doktoři jsou taky lidi.
Prý je to taky zajímavé v márnici :-)))
červenec 07, 2008 14:51
No jo, páni doktoři jsou taky lidi. : strejda
A někteří i kanci nejapní. smilies/grin.gif
Znal jsem také jednoho zubaře. Už zemřel, kanec jeden. Tehdy koupil chalupu ve Šluknovském výběžku a tak nás tam se ženou zval. Provázel nás "těmahle rukama" zrenovovanou chalupou od střechy až po vinný sklípek. A co je tohle, povídám? A ukázal jsem na několik miniaturních igelitových sáčků s ženskými jmény na jakési nástěnce. To jsou trofeje. Odpověděl. Když viděl, že nechápu, odepnul jeden z asi 30ti sáčků a podal mi ho do ruky. Dívám se na něho stále tázavě a když žena odešla s jeho ženou z místnosti, řekl mi, že je to porost dámských mezinožek a že to tu má na památku. Neptal jsem se ho ze které doby a co na to jeho žena...
Někdo holt sbírá známky...
červenec 08, 2008 00:43
Naše babička říkala: Čím větší vzdělanec, tím větší prasák." : wendy
Ona se nemýlívala, ale myslím si, že doktoři a vzdělanci vůbec jsou prostě taky jen lidi.Možná to myslela tak, že právě oni by ale měli jít tím dobrým příkladem.
Jinak souhlasím s pisatelkou Zdenkou - posloužit někomu jako trofej neboli zářez do pažby, tak to tedy rozhodně ne. Svatý nejsme nikdo, ale pokud by to nebyl Rösner nebo Gere, taky bych to radši oplakala...no jednoho už jsem tedy oplakala doopravdy, letos v květnu už to byly dva roky co zemřel. A takovejch luder lítá po světě dál. No nic.
A ten pozdrav Zdenko, tak toho bych si docela považovala, a i pan doktor si jistě považuje tebe.
červenec 08, 2008 07:48
Jó na zubní bylo vždy veselo : carie
Vzpomínám na jednoho pana dentistu, jeho manželka od něj dostala k vánocům náušnice. Místo vděku začala nadávat: "která kur.a dostala náhrdelník a prsten?" Viděla celou soupravu ve výloze klenotnictví a dentista slabost pro baby měl. O jednom doktorovi mi zas sestřička vyprávěla, že byl za mlada tak krásnej, že mu všechny nosily rodidla na tácku. Hezký, ne?
červenec 08, 2008 20:37
No jo vzdelanci tahnou : Sunshine
Třebas profesor Biologie toho ví o ženském těle tolik že mám sto chutí jít studovat medinu...
červenec 10, 2008 06:51
Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.


busy
 
< Předch.   Další >
[CNW:Counter]