 Tak – zase mám pro vás jednu „lahůdku“; doufám, že tohle, co vám píšu, jste ještě nevěděli. Rok starých Egypťanů se dělil na tři roční období po čtyřech měsících, které získaly své názvy podle náboženských svátků typických pro ten či onen měsíc a z nichž každý čítal třicet dní, zbylých pět kalendářních dnů bylo věnováno svátkům rozličných božstev. Ve starších středověkých kalendářích můžeme někdy najít u některého dne zkratku D, Dies či Di.Eg., což znamená, že jde o takzvané Dies egyptiaci, egyptiacus, aeger, mali.
Tyto dny bylo obecně
pokládány za nebezpečné a nešťastné. Jednalo se o označení dnů, kdy
nebylo záhodno pracovat, obchodovat či cestovat. Někdy byl v kalendáři napsán i
verš varující před tímto dnem.
V některých kalendářích byla
dokonce označena i konkrétní nešťastná hodina onoho dne. Není jistý původ
názvu, možné je, že výpočet pocházel od egyptských astrologů.
Stejně tak způsob určení
nešťastného dne je dodnes neznámý.
Někdy se uvádí, že prapůvod byl
v deseti ranách egyptských.
Nešťastné dny
byly nejdříve jen tři v roce a až později jejich počet rostl, až se ustálil do
dvou v každém měsíci; bylo jich tedy i čtyřiadvacet za rok, někdy i více. Asi
jak se svět zrovna vyvíjel …
Níže je zobrazen příklad
rozložení pro dva nešťastné dny v každém měsíci;
čísla zobrazují dny v daném
měsíci, kdy byl onen nešťastný den:
Leden 1, 25
Únor 4, 26
Březen 1, 28
Duben 10, 20
Květen 3, 25
Červen 10, 16
Červenec 13, 22
Srpen 1, 30
Září 3, 21
Říjen 3, 22
Listopad 5, 28
Prosinec 7,
22
Nešťastné dny se dokonce někdy
objevovaly i v kalendářích církevních institucí. Vyskytovalo se také
několik variant rozložení nešťastných dnů v roce. Nejdříve byly jen tři v roce,
později i více. Inu, jak mizerný se ten svět tehdy lidem zdál, tolik si stanovili mizerných dnů... Ten výše uvedený obrázek je jedna z egyptských ran - to všechno vůkol přepadli komáři. Mj. mám pocit, že sotva se začne stmívat, tak se tahle "rána" znovu objeví. d@niela
|
