O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...
Kontakty
| Napište nám |
| Poradna Kudlanky |
| Právní poradna |
Hubnutí s Kudlankou
Související články
Význam jmen
Soutěže
Setkání
Přihlášení
Anketa
| FALEŠNÁ ZUBISKA |
|
|
|
| Středa, 14 červen 2023 | |||||||
 Většina lidí časem dospěje (nebo snad doroste?) do doby, kdy vzdá snahu udržet si původní chrup, a vymění ošoupané tesáky za krásné a úhledné zoubky od stomatologa. Není to vždy jednoduchý proces a ne vždy se to povede na poprvé. Ale když už pak "tam vlezou a tam si dobře sedí", jakoby člověk dostal pár krásných let navíc. Minimálně je to super na úsměvy. Teď je situace díky pokroku o hodně lepší, ale vzpomínám na zážitky mého táty...
Můj táta byl umělec. Restaurátor starodávných intarzií, vynikající fládrista, pochopitelně uměl i malířinu a lakýrničinu. No, a protože nejásal po válce správným směrem, tak směl oficiálně dělat jen ta dvě poslední povolání. Ano, oficiálně. Neoficiálně si ho přehazovali tehdejší potentáti, aby jim dával do pucu to, co se jim zadřelo za nehty. Jenže i když tedy dělal tu uměleckou práci, plat dostával jako nejobyčejnější lakýra. Naštěstí táta byl bonviván. Jeho nikdo nerozhodil, on byl spokojený i tak, on si život užíval. Když to ještě šlo a směli, tak chodili s mámou tančit. Oni totiž byli svého času i mistři ve společenském tanci, závodili po Evropě, a byli tehdejší celebrity. Ale to také brzy skončilo, máma pak šlapala na šicím stroji a šila trenýrky. To si dodnes pamatuju, jak to drrrrrčelo… Za jedny měla něco kolem tří korun. Mně tohle všechno uniklo, stejně jako plno kamarádek, které se svými rodiči odjely na prázdniny, ze kterých se do Československa už nikdy nevrátily. Ale zpátky k tátovi – tohle všechno bylo jen k přiblížení situace. Táta tedy každé pondělí ráno ještě za kuropění odjížděl někam do Zakopané Lhoty, kde v hlubokém lese, v zastrčené hájovně, něco natíral, maloval. Zaměstnávaly ho totiž Lesy, kindopindorán. V sobotu k večeru se vracel, po večeři se oblékl a odešel kamsi tančit. Ale to taky blíže rozebírat nebudu, zůstanu v té jedné hájovně, ve které pracoval už druhý týden. S hajným si přišli do noty, chodili spolu večer do vsi, táta v hospodě ukazoval mladíkům a mladicím, jak se to správně vytáčí, a pak spolu v závěsu stoupali k hájovně. Jednou takhle prý si uprostřed cesty potřeboval ulevit, a – nechápu proč, před onou činností si vyjmul z pusy své krásné a zcela nové falešné zuby. Položil je na čerstvě seříznutý pařez… On si je běžně vyndaval před spaním, nevím, třeba si tam chtěl ustlat… A tam je taky zapomněl. Když mi po létech tohle líčil, snažila jsem si představit ty dva holomky, tedy tátu a hajnýho, jak druhý den od časného rána prohledávají kopec, plný čerstvých pařezů. Měli kliku, žádná srna ani nic jiného je nesebrala, opravdu je nakonec našli. Ale to nebylo vše, jak se říká, tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu… Za pár dnů, když se zas oba v pořádku dokodrcali nahoru do hájovny, stalo se něco horšího. Zubiska si tatínek dával na židli vedle postele. Druhý den ráno, když si navlékal pantofle, tak si na ně sednul. Mámě pak ukazoval, jak se mu do zadku zakously. Jenže, tehdy to nedopadlo dobře, protože když pak nás doma po návratu zdravil, divně šišlal. Zuby se mu rozlomily, nevím, čím to tehdy slepil, ale tenkrát to byl asi výjimečný víkend, protože zůstal v neděli doma…
Taky máte nějaké zážitky (horory) na tohle téma? d@niela
|
|||||||
| < Předch. | Další > |
|---|
