No, není to zrovna vzájemná láska nebeská, ale poslední dobou se mi po něm často zasteskne, hlavně, nemám-li ho poblíž. Je to navíc závislost jednostranná, protože nejlepší situace je, když je mi absolutně a doslovně "u ...", tedy on u tý mý. Ten domác mi doposud věrně slouží; rozhodně nedělá to, co občas prováděl jeho předchůdce, který mi mé dary vrátil párkrát zpět, někdy i s haldou fuj vody vůkol. Však toho jsem striktně poslala ke všem čertům, tedy do sběrného dvora, kam se podobní nezvedenci odvážejí.

Můj současný bílý kamarád bere ochotně a zdvořile vše. Však jsem si ho pečlivě vybírala, pročetla spoustu recenzí, a byla až donedávna velmi spokojena. Stalo se však, že jsem "tak nějak a trochu" narazila a rozpraskla jeho sloní nožku. Funguje, stojí, ale dole má flastr z šedé lepenky. Vím, že ted další bude zajisté o dost dražší, jednak doba, druhak na něj bude kladen - jak bych to řekla - větší a těžší nárok.

Mj. přítelkyně a přátelé, vzpomínáte na doby našeho raného mládí? Teď se ptám tedy těch, co už lecos pamatují  (můj syn říká, že jsem z časů, kdy kamenné uhlí teprve nasazovalo na květ). Myslím na ty předchozí a otrlé varianty těch současných, kteří nepohrdli ani fest tiskovinami.

Babička moje milovaná říkávala, že je především nutno dodržovat časový rituál: "Choď každý ráno, jak Rudý právo".Tiskovina to byla obrovská, do ní se sbalilo všechno, podpalovala kamna, a hlavně byla v oné komůrce z ní halda natrhaných kousků, které bylo nutno pěkně zmačkat, řádně promnout a zjemnit, aby růžolící tvář, která jimi bude následně očištěna, neutrpěla odření.

Nebáli jste se jako malí, že z té přehluboké, navíc hučící, jámy na vás něco vyleze?

Ale zpět k tématu:

Také se vám občas, při nějaké veleakční situaci, po jakémkoli, děsně zasteskne?

Hlavně někde na ulici, na úřadě, během nějakého vyřizování, kdekoli mezi lidmi...

JAK ŘEŠÍTE TUHLE PREKÉRNÍ SITUACI?

A ještě otázka "přímo na tělo" - stalo se, že jste situaci řešili opožděně?

d@niela

Komentáře (7)

Zobrazit/Skrýt komentáře ... : mamča Je po čtvrté odpolední, to v naší přátelské společnosti bylo povoleno mluviti o howně :-). Ne, zatím jsem to vždycky stihla, žádná fekální katastrofa se nekonala. Ale s láskou vzpomínám na toaletní mísu s "odpočívadlem", zvlášť, když naši starší kategorii pacientů lékaři neustále vyzývají, abychom si průběžně kontrolovali vykonanou stolici. (barvu, konzistenci, tloušťku...apod.), Jak ? když vše hbitě mizí v kanalizaci ? :-) Když jsem ještě bydlela v Karlíně, v cca 300 let starém domě, měli jsme záchodovou mísu litinovou, uvnitř smaltovanou, pochopitelně s "odpočívadlem". Splachovací nádržka byla u stropu, v míse v místě, kde vystřikoval splachovací gejzír vody, bylo na smaltu modrými písmeny napsáno TAJFUN. Od splachovadla vedl řetízek, na jehož konci byla porcelánová rukojeť, a na té bylo (opět modrými písmeny) napsáno TÁHNI. Dneska jsou ty záchody bez návodu a bez fantazie. prosinec 07, 2022 15:37 ... : andrea Katastrofu absolutně nezapomenutelnou jsem zažila ve třinácti. Byli jsme s našima ve Starých splavech na prázdninách. Ten večer jsme šli na večeři do blízké restaurace. Stalo se, že jsem potřebovala jít na WC, ale v té restauraci jsem se nějak zamotala a tu místnost nenašla. Zato jsem se najednou ocitla před zadním východem. To už byla situace víc než akutní a já vletěla do blízkého lesíka. Jenže jsem měla lacláče - a nepovedlo se mi včas to všechno rozepnout... Tak jsem zůstala nakonec přikrčená a brečící schovaná za keřem. Tam mne po chvíli našla mamka, když na mne volala. Ukonejšila mne, že to se stane každému, poslala mne do jezera, ať se svléknu a si to vymáchnu, a mezitím mi přinesla čisté oblečení. Ale věřte mi, já snad od té doby ještě takové totální zoufalství a hrůzu nezažila! Nojo, bylo mi jen těch třináct. prosinec 07, 2022 22:42 ... : Josef Kouba O hajzlech bych mohl psát, ale je to jiné téma. Jeden mě bez důkazu pomlouvá a druhý kdysi ukradl mé ženě kožešinovou čepici. Oba jsou z jedné p....e, kde se slunce neukáže mnoho měsíců. Ale k záchodům. Mě dostal do kolen příběh, jež napsala Halina Pawlowská. Jen připomenu: Mladík jde poprvé navštívit rodiče snoubenky, je nervózní, zvoní a nutně musí na velkou. Po otevření s omluvou vběhl na záchod. Bohužel není toaletní papír. Použije nouzově své trenky a ucpe jimi záchod... V jiném případě to z nouze chlap udělal v bazénu a kraulem mizí z místa a to hovno jej pronásledovalo . Já se přiznám, že bez bidetu se neobejdu. Při cestování a návštěvách, kde toto zařízení má bohužel jen málokdo, používám plastovou lahev s vodou a plastovou rukavici. Jak to lidé dělali před 100 lety je mě záhadou, V Rusku prý používají jeden hadr všichni. prosinec 08, 2022 02:28 ... : mamča Josef Kouba : Jak nám káže zpívající právník Ivo Jahelka : "Jsi-li každý správným Čechem, né papírem, ale mechem" Anebo z filmu S tebou mě baví svět : větvičkou - v tomto případě smrkovou... prosinec 08, 2022 06:56 ... : AnickaM Josefe, souhlas s tebou, myslim ten bidet. Moje toaleta je opravdu dobry sluzebniK, ma regulovane splachovani a poradny svunk. Jinak tady mam zmapovane mesto, stve me, ze spousta obchodu zachody nema a na zamestnanecky te nepusti, i kdyz ze zakona by meli. Jak ma chudak zenska nakupovat, kdyz se ji chce curat? Piju doporucovane mnozstvi tekutin, ale ty taky musi ven. Ovsem a nevim proc, miluju nasi kadibudku na zahradce, ta me pritahuje hned, jak tam dojedu. prosinec 08, 2022 08:39 ... : Josef Kouba Táta se v Praze u příbuzných učil krejčím. Ročník 1918. Vyprávěl jak chlap vyskočil s tramvaje a na chodníku vykonal svou potřebu. Dnes se vyskočit nedá. prosinec 08, 2022 09:39 ... : Josef Jo, Pepane. A taky byly v tramvajích vpředu i vzadu v motoráku nádoby s pískem. Moc dobří pomocníci, nejen při náledí. prosinec 08, 2022 13:13

Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.

Powered by Azrul's Jom Comment