Týden před mezinárodním mistrovstvím ve skocích na lyžích bylo v areálu Svatý Petr ve Špindlerově Mlýně sněhu poskrovnu. Správce stadionu nám, třem zaměstnancům změnil denní pracovní dobu na noční. Obsluhovali jsme zařízení na výrobu sněhu, jež pracovalo pouze když teplota klesla hluboko pod nulu. Ve světle silných reflektorů se snášel na rozjezdovou i dopadovou plochu skokanského můstku sníh. Po dvou hodinách jsem byl vystřídán.

Vykročil jsem směrem, odkud nářek přicházel, baterkou posvítil na nízkou budovu šaten pro závodníky, a rozhodl se je prohledat. Otevíral jsem jedny dveře za druhými a kuželem světla pozorně propátral každou místnost.

U posledních dveří jsem zaváhal, byl to suchý záchod. Používal se již jen mimořádně. Nářek se ale ozýval odtud.

Pomalu jsem otevíral dveře a posvítil dovnitř.

K mému překvapení byl prostor prázdný, ale srdcervoucí kňučení pocházelo z hloubi toalety.

Vstoupil jsem dovnitř a srdce mi bušilo hrůznou představou. Dal jsem dřevěné víko stranou a posvítil dolů.

Zde, hluboko na směsi papírů a lidských výkalů se v rohu krčil malý bílý pejsek. V návalu hořkosti a zhnusení jsem se sesunul podél stěny do dřepu.

Já jsem se před tím malým pejskem za lidi strašně styděl...

Když jsem se konečně vzpamatoval a zhodnotil situaci, bylo jasné, že sám třesoucí se zvířátko z té hrozné díry nemohu vytáhnout.

Nechal jsem rozsvícenou baterku vedle otvoru, aby ten malý dole věděl, že jej neopouštím.

Netrvalo dlouho a tísnil jsem se dvěma parťáky v malém prostoru.

Jediná možnost, jak pejskovi pomoci, byla do záchodu vlézt.

Postavou nejmenší, svlékl jsem teplé oblečení a pomalu, až do podpaží jsem zvolna vlezl do otvoru. Pak mě chlapi uchopili za ruce a spouštěli dolů.

Konečně jsem se protáhl otvorem a dosáhl dna. Podali mi rukavice a já jim v zápětí podal pejska.

„Přijdem pro tebe, vydrž."

A já slyšel už jen rychle se vzdalující kroky.

Nesli pejska do tepla služební místnosti.

Čekal jsem v té smrduté díře a snažil si představit člověka, který dokázal být tak krutý. Přál jsem si, aby v lidských výkalech stál místo mě, a sebe naopak v duchu viděl, jak s uspokojením zatloukám víko a nechávám dotyčného krutého člověka v této studené a páchnou jámě.

Mé vysvobození bylo obtížnější, ale nakonec se až na nějaké odřeniny podařilo.

Správce stadionu pejska adoptoval, a ten ještě mnoho let rozdával všem lidem v okolí radost svým skotačením.

všechny vás moc zdraví

Pepa Kouba

Komentáře (11)

Zobrazit/Skrýt komentáře ... : Josef Kouba S rozhodnutí magistrátu, měl každý kdo měl trvalé bydliště v Praze, platit od roku 1973 každoročně 1000 Kčs. za pejska. V té době tato částka reprezentovala 20 litrových lahví rumu. Proto se děli podobné krutosti. srpen 22, 2022 01:25 ... : mamča Pepíku, je vidět, že máš srdce na pravém místě. Pánbůh Tě za to má jistě rád, a dopřává Ti dlouhý život ve zdraví. srpen 22, 2022 07:10 ... : Josef Kouba mamča, To co jsem udělal, by udělal každý. Možná by silnější figury museli rozbourat záchod. Já tou dírou prolezl s odřenýma ušima. Ale do sta let i diky zdraví zde nechci být. Nebude veselo. Bohužel. srpen 22, 2022 08:03 ... : mamča Josef Kouba : Každá doba má svoje. Přežijeme i tuto. Nač se bát dopředu. Hlavně aby nás současní politici(političky) nezatáhli/y do války, a aby naše děti a vnoučata žily v míru. srpen 22, 2022 08:37 ... : *deeres* To se blbě čte, že někdo může být takový dobytek. Není sám, na netu je spousta ukázek krutosti vůči psům i jiným zvířatům. srpen 22, 2022 09:46 ... : Lenka1 Díky, Pepo. Za záchranu. A vědomí toho, že to možná s náma lidma ještě není tak špatný. Co bych já osobně provedla s tím, kdo to udělal, napsat nemůžu. Daniela by mi to nepustila. Normálně agresivní nejsem, ale mám svoje hranice. A za nima je to potom s těma, kdo je překročí, hodně špatný. P.S. Podle fotky to vpadá na štěndo čuvače? Nebo je ta fotka jen ilustrativní? srpen 22, 2022 12:10 ... : *deeres* Letos 16.8. byla uzákoněna povinnost přihlášení psa do centrální evidence. Pořízení zápisu, jak jinak, zaplatí chovatel. Na jednu stranu to je dobře, na druhou stranu vaše soukromé údaje budou přístupné v další databázi, prý pouze pro veterináře? Až někoho napadne, že je psů moc a stavy by se měly redukovat, aby neznečišťovali planetu, tak budou vědět, kam jít. Jo, jsem paranoidní a není se co divit. srpen 22, 2022 14:18 ... : mamča *deeres* : Nejsi paranoidní. To zase bude různě uvázaných psů u vrat útulků, a nedej pánbůh, v lese. Čipování a registraci by měl hradit stát, když to po majitelích vyžaduje jako povinnost. Vždyť tím vlastně získá i přehled kolik, kde, a jakých psů je, a vybírat z nich tučné poplatky. Nikdo už nedomýšlí, jak se babička z odlehlé vesničky dostane s Voříškem k veterináři. Leda by to zajišťovala obec, současně s očkováním proti vzteklině. To objíždí veterináři vesnice a očkování (aspoň u nás) hradí obec. O zneužití databáze bych se nebála. Tenhle stát už o nás ví i jaké máme číslo bot a jak často chodíme na WC. Takže informace o psech už je nic, proti tomu, co "už na nás mají". srpen 22, 2022 15:39 ... : AnickaM Tentokrat stoprocentne souhlas s Lenkou. Nasi fenu Elinku jsem si vzala z utulku a tech kocicek co jsem zachranila. A ty mrchy, co ublizuji zviratum domacim, nebo chovnym, bych naflakala bicem. srpen 22, 2022 15:48 ... : Bara Nejsmutnejsi na tom je, ze tihle lide si poridi pejska, je to jejich "pritel" a pak kdyz jedou na dovolenou tak ho privazi nekde u stromu nebo v budce na autobusy a klidne odejdou. srpen 22, 2022 18:23 ... : Jiri Bilina Stejne jako v pripade lidi trpi psi a dalsi zvirata nejvic ve valce. V soucasne dobe je rada organizaci, ktera pomaha psum i dalsim zviratum v rozbombardovanych mestech a vesnicich na Ukrajine. Hlavne s veterinarni pomoci a jidlem, ale i s hledanim puvodnich, nebo i novych majitelu. Pokud ma nekdo zajem, mohu jednu z nich doporucit. Mikin srpen 24, 2022 17:22

Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.

Powered by Azrul's Jom Comment