O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...
Kontakty
Napište nám |
Poradna Kudlanky |
Právní poradna |
Související články
Přihlášení
Anketa
ZPOVĚĎ OBYČEJNÉ ŽENY |
![]() |
![]() |
![]() |
Pondělí, 27 červen 2022 | ||||||
Strana 2 z 2
Přibližně v té době začala mít Lenka zdravotní problémy. Absolvovala několik vyšetření, jejichž výsledkem bylo doporučení doktorů, že pokud chce mít dítě, měla by tak učinit co nejdřív, protože s postupujícím časem bude prudce stoupat riziko potratu. Holka z toho byla v šoku, a jak si předtím po mateřství ani nevzdychla, tak najednou obrátila o sto osmdesát stupňů. „No jo, dceruško, ale to by sis napřed musela najít nějakého pořádného chlapa, abyste na tu rodinu byli dva,“ snažila jsem se jí krotit. Sama jsem věděla, jak těžké je být samoživitelkou a bylo mi jasné, že by to měla ještě složitější, protože já se do téhle situace dostala, až když už jí bylo dvanáct. Samozřejmě, že jako mladá žena měla za sebou několik vztahů, ale žádný z nich nikam nevedl a v době svého rozhodnutí mít dítě byla sama.
„Chlapa? Však se podívej na sebe, jak jsi s chlapama dopadla, mami,“ oponovala mi. A pak dodala poněkud cynicky: „Než tohle, tak si radši najdu nějaký kvalitní genetický materiál, párkrát se s ním vyspím a až budu v tom, tak to skončím.“ Tak se nakonec i stalo, a jediné, k čemu se mi ji podařilo přemluvit, bylo, že to tomu klukovi pověděla hned zkraje narovinu, aby si nedělal naděje na víc než na tu postel. A ve finále jsem byla překvapená, kolik se k takové formě otcovství bez možnosti budoucích kontaktů s dítětem a bez povinnosti platit alimenty našlo nadšených zájemců. Teď je Lenka v šestém měsíci rizikového těhotenství, do práce samozřejmě už nechodí a zjišťuje, jak jí letí výdaje nahoru ještě dřív, než se to miminko narodí. Na jedné straně se na něj strašně těší, ale na druhé straně se bojí, jak to všechno utáhne.
Jak už jsem říkala na začátku, cítím na téhle situaci svůj podíl viny a jsem její máma, tak se jí snažím nějak pomáhat. Samozřejmě, že nejen penězi, ale i ty zde hrají důležitou roli a já to mám po finanční stránce složité a vím, že až dítko přijde na svět, bude to ještě těžší. Oficiální prací si moc nevydělám, soud stanovili limit, vše nad něj mi seberou. Tak dělám vedle toho i načerno a masíruju, kdysi jsem si na to udělala kurz. Říkejte si o mně, co chcete, ale zákazníků je málo, tak dělám i masáže erotické, na ty se chytí víc chlapů.
Ale abyste si nemysleli, do postele s nimi nelezu. Teda až na Jakuba, je to takový napůl zákazník a napůl kamarád, vždycky si na něj vyhradím víc času, zapracuji na jeho bolavých zádech, pak si to spolu rozdáme, potom si dáme kafe a pokecáme o všem možném. Je rozvedený, měl náročnou potvoru, která z něj tak dlouho cucala peníze, až mu nakonec utekla s nějakým bohatším týpkem. Samozřejmě, že ani jeden z nás nechceme víc než to masírování, trochu sexu a chvilku povídání.
Vždycky, když ode mě Jakub odchází, tak položí peníze na stůl, pokud může, dá mi víc, než na čem jsme domluvení a prohlásí: „Víš, Mirko, takhle mě to přijde levnějc než vztah a rád se k tobě vracím, protože je mi u tebe hezky a nemáme spolu žádný spory, jako jsem míval s bejvalkou.“ Vypadne, zaklapne za sebou dveře a já se musím smát. Má pravdu, hošan jeden. A já mám zas na chvilku na nájem, na jídlo a na to, abych trochu vypomohla Lence, když je dnes všechno tak drahé. Však ona ví, čím si přivydělávám, jenom bych hrozně nerada, kdyby přišla na to, že nejde jen o klasické masírování.
(podle reálného osudu)
JAN PRAŽÁK, psáno pro blog idnes.cz
|
< Předch. | Další > |
---|