Syn přijel se žralokem na patě. Na botě, kterou nosil 1 měsíc.
Koupených u Vietnamců . Vím, říká se, že ti Vietnamci mají nekvalitní
zboží, ale také vím, že naše jediná místní nevietnamská prodejna obuvi má ve
svém sortimentu kromě kožených poctivých, ale velmi drahých bot také
ty vietnamské , ovšem za dvojnásobnou cenou. A také vím, že syn neumí boty
nazouvat. Zásadně je nerozešněrovává, leze do nich násilně a krabatí opatky, jazyky
jsou zmuchlané ve špičce, vnitřní stélka po týdnu chybí atd…
Kupuji mu proto boty u
Vietnamců, za jedno roční období zdolá dvoje.
Dnes byl výjimečně dobře
naladěn, a tak jsme absolvovali velkou anabázi po místních obchůdcích. Prošli
jsme čtyři a nic. Problém je také ve velikosti. Má číslo 46. Vybere si model a
oni mají nanejvýš 45.
V poslední prodejně už
nás doprovázela i maminka, kterou jsme potkali na náměstí a ona si tohle divadlo
nemohla nechat ujít. Obdivovala jsem tiše syna, nesnášejícího nákupy, zkoušení
a naši starostlivou společnost. Byl v pohodě, snad i proto, že mi bylo už
jedno, co koupíme, jen aby to byly boty, a vůbec jsem se do toho nepletla …
Malý veselý Vietnamec měl
z naší návštěvy evidentně radost, přinesli jsme rozptýlení do jeho prázdné
prodejny. Byl tak milý, že se syn dokonce podvolil zkusit znovu i vel. 45.
Samozřejmě mu byly malé. Prodavač se tak upřímně té situaci smál, že jsme se
trošku bezdůvodně nakonec řehtali všichni. Odešli jsme s nízkými botaskami.
Riskli jsme to. Třeba už nikdy nenasněží.
A ještě ten hodný člověk
… Už nejméně 3 týdny řešíme rozbitý zip i synovy bundy. Nechce se mi do té
opravy. Musela bych starý vypárat a nový všít v ruce. Babička by záměnu
provedla jednodušeji. Poškozený by jen odstřihla a na to torzo našila jiný.
Takže jsem stále o tom jenom mluvila, ale nic se nedělo.
Dnes jsem
ale měla bojovnou náladu a tak jsem syna navlékla do té bundy a v galantérce
zakoupila zip. Tvářila jsem se pěkně kysele co mě čeká … a prodavačka mi nabídla, že ví o někom kdo mi zip všije. HURÁ! V jednom místním krámku seděla mladá dívka nebo
paní a potvrdila mi tu informaci. Dokonce mi nabídla, kdybych měla zip
odpáraný, že mi ho všije do odpoledne! To jsem neměla, ale ona stejně synovi
bundu odebrala, a že si mám po druhé hodině přijít. Přišla jsem si. Ta příjemná
a ochotná osůbka se mi omlouvala, že udělala v jednom místě neznatelný zábybek,
já bych si toho prosím vůbec nevšimla. A víte kolik si za tu práci řekla??? Ne,
tomu neuvěříte … 60,- Kč … Hned v pondělí tam půjdu s kytkou.
Hodní lidé opravdu existují.
Zuzi
|
