Ano, i já mám dárky, třeba i mizivé až záporné hodnoty, ale jsou od milého člověka, proto je nikdy nevyhodím.
Naopak mám několik dárků cenných, ale od člověka mě nemilého, takže na nich utírám 2x do roka prach, a je mi líto je vyhodit, protože jsou cenné.
Zastávám názor, že dárky mají kolovat, akorát si člověk musí pamatovat co od koho dostal, aby mu omylem dárek nevrátil.
Dostanu-li růžový zlacený hrneček, který neodpovídá mému vkusu, ale vím, že kamarádka Irena podobné hrnky sbírá, při první příležitosti "nevítaný" hrneček putuje k Ireně, která z něj má nezřízenou radost.
A tak je to se vším. Najít pro věci ty správné lidi, které daná věc potěší.

Hrnky, hrnečky samy o sobě, jsou věc nádherná i příšerná současně. Pokud je člověk ženská a už trošku v letech, určitě už má zásobičku nejrůznějších hrnečků. Protože je to takový nejběžnější dárek.
Mám jich plno a už jsem jich taky plno rozdala, neboli poslala na další cestu do světa (a rozšířila počet hrnků jiné ženské)

Putovní dárek? to je moc hezké téma.
Ale já mám zas jako ten nejmilovanější dárek kytky... Napíšu!

Ten hrníček nahoře je moc hezký.

Tak já to mám nastavené asi tak, že sám, jako darovač, mám velkou radost z toho, když se darované osobě můj dárek líbí. Když se tzv. trefím. A musím říci, že celý život se strefuji do velikosti svetrů pro manželku. Už má i zakázáno kupovat svetry.
Ale na druhé straně, mám velkou radost z dárků praktických. Já vím, že takové ponožky, košile, spoďáry, pantofle, jsou nutné, ale jsou to dárky momentálně nepotřebné. Také mám radost z tekutých dárků, to dá rozum.
Velkou radost mi vždy udělá má mladší dcera, která má čich na praktické dárky. No uznejte sami. Od Ježíška (už vlastně měsíc předem, při jejím příjezdu) jsem dostal nádhernou LED čelovku. Co ta lampa všechno umí... Má tři různé polohy svítivosti, z nichž na nejmenší svítivost vydrží až 45 hodin v kuse. Má i výstražné červené blikačky nebo zapnutí či rozsvícení čelovky pouhým mávnutím rukou před ní. A důležité – má moderní LiPol baterku. K ní jsem si udělal stabilizovaný 5V nabíječ, abych to nemusel strkat do USB v počítači a večer si vesele svítím po okolních stráních, když se dívám na večerní toulačky našeho kocoura. Takové světlo mi žádná baterka nikdy neposkytla.
Dříve jsem od dcery dostal doslova bichli. Také nádhera. Encyklopedii techniky. Má jen jedinou vadu, že se nedá číst v posteli v leže, protože děsně tlačí na břicho, takže při listování musí ležet na stole. Ale je v ní snad úplně všechno, co jsem chtěl vědět. A tak bych mohl pokračovat a pokračovat. Třeba redukcemi k foťáku či k nabíjení různých mobilů nebo malým citlivým SCAN rádiem jen do ruky, které si beru na procházky. Pro mne je tedy dárkem praktická věc, nikoli postradatelná krásná blbost.

Já jako praktická Panna jsem si na dárky nikdy nepotrpěla a i v manželství jsem to "zatrhla" tehdy, kdy jsem dostala pod stromeček knížku, která byla v knihovně a měla jsem ji přečtenou. Tím pádem jsem kupovala a balila pod stromeček užitečné dárky já pro nás všechny. A zůstalo mi to dodnes, dárky nedávám a i proto nedostávám, ale svým způsobem jsem spokojená. Jen teď nevím, jestli tato poznámka patří do kategorie - Dárek, co mne tak moc potěšil. Nejsem já nakonec dědeček skrblík?

Tak nějak si nepamatuji na žádný dárek, ze kterého bych si kecla na zadek. Ale mám docela dost praktických dárků, které přežily své dárce a znovu a znovu oživí vzpomínku na ně.
Snad jeden, to mi bylo deset a dostala jsem k narozkám maňáska opičky. Hračky jako dárky jsem moc nedostávala a tak jsem maňáska tahala všude sebou. Také do školy a do družiny a když jsme pak s družinou šli do kina Slavie v Nitranské ulici, měla jsem jí u sebe. Nitranská ulice na Vinohradech bylo teritorium cikáňat a tak mi tam maňáska ukradli. Já se tam kvůli tomu strašně porvala, sice zvítězila, ale dostala jsem poznámku a máma mně jí nakonec proto stejně zabavila. Ve skříni tak bez úhony přežila celá léta a nakonec jí měla mezi svými hračkami moje dcera.
Putovní dárky končí u mne různě, něco se hodí, něco recykluji, něco jde dál a to tak dlouho, než to najde svého správného obdarovaného.