 Pročítala jsem si vaše příběhy, smutné i veselé, tak bych ráda také něco napsala. Stalo se to letos v létě. Žiji na Floridě, v místech, kde je to samá bažina, skoro za barákem má svoje brouzdaliště jeden aligátor - a tak potom není divu, že v parných měsících se to tu hemží všelijakými muškami a ovády. V domech ani nemluvě. Jaká ochrana proti těmto vetřelcům? Používat spreje či nějaká ta elektrická odhánědla, když mám doma papouška, se mi zdálo riskantní.
No co jiného mne
napadlo - ted se za to kopu do hlavy - pořídit si klasickou, všem známou,
mucholapku. V klidu jsem ji
pověsila do kuchyně a říkala si, že snad to bude mít nějaký ten účinek. A
mělo. Snad každého asi už napadlo, co se událo. V té době moje Pepina byla
ještě bojavá, nesedala mi na rameno, ani moc nelítala. Ale asi se nějak čas
překlenul a chtěla vyzkoušet, jaké to je klovat mě do uší, či prohrabovat se mi ve
vlasech. Tak začala s nenápadnými nálety. 
To se jí taky stalo osudné. Zrovinka
jsem něco vařila v kuchyni a pustila kohoutek s vodou, mj. její velice
oblíbený zvuk, který ji připomíná oblíbenou koupel. Tak tedy vyrazila. Párkrát
kolem mne proletěla a najednou jsem uslyšela šílený řev. V první chvíli jsem si
myslela, že ji můj přítel přicvakl mezi dveře, protože se akorát vrátil domů.
Tak jsem začala křičet zas já, co blázní. Když tu moje oči spočinuly na oné osudné
mucholapce. Byla na ní chycená naše Pepina. Propadla jsem panice, rychle jsem
mucholapku strhla a snažila jsem se jí sundat. Bála jsem se, aby se ještě více
nezamotala, švihala sebou jako divá. Ani se jí nedivím. Jak asi vypadaly moje
prsty, si každý dokáže představit. Jako kdyby prošly malým sekáčkem. Teď jsem
ani nepoznala kdo krvácí, jestli jenom já, nebo i Pepina. Zápasila jsem vlastně
jak s mucholapkou, tak i s ní.
Po usilovném boji, kdy to asi vypadalo takto -
odlepena znovu přilepena - se mi ji podařilo vyprostit. Chudinka přišla o
polovinu brk z ocasu, křídel a peří kolem krku,ale to již minimálně. Co bylo
horší, jak se zbavit lepidla? Zkoušeli jsem vodou, ale to nepomáhalo a Pepina
byla stále v šoku, tak jsme ji nechtěli ještě více nervovat. Pak mne napadlo
vzít žíňku a teplou mýdlovou vodu a pomalinku ji "drhnout", lepidlo
začalo jakoby gumovatět a šlo zvolna strhávat. Párkrát ještě proběhla sprška a
důkladné vysušení, ale dílo se povedlo. Pepina byla sice notně opelichaná, ale zbavená 99%
lepidla. Nějaký ten kousek tělíčka byl slepen, ale už jsem ji nechtěla dál
trápit.
Teď jsem se jen
obávala, jak to na ni zapůsobí, jestli začne být zlá a kousavá, začne-li se nás
opět bát atd. Přešel jeden den a noc, a jako by se nic nestalo, jen s létáním to
měla chudinka horší. Stále si neuvědomovala, že nějaká ta důležitá brka chybí,
tak to byli samé krkolomné pády... Ale jinak byla OK, ještě jakoby více přilnula.
Pro mne to byl otřesný zážitek, který nepřeji nikomu. Hned jsem koupila
klasickou plácačku a mouchy vybíjím ručně.
Nebo že bych je naučila
Pepinu lovit?
Třeba by z ní byl dobrý
chytač much.
:)))
OLINA
|
