 Nevím, jestli jste se někdy pokoušeli
opravit nějaký domácí přístroj. Není to úplně snadné. Pokaždé, když nějaký
rozeberete, vyhřezne na vás z jeho útrob blemcající chumel svinstva a vaším
úkolem je roztřídit přístrojové vnitřnosti na ty, co je potřeba zahodit, a na
ty, co je potřeba vrátit na původní místo. Krom toho vždycky vznikne ještě
neplánovaná třetí hromádka součástek, které v přístroji byly a teď už se do něj
nevejdou a přístroj funguje i bez nich. Já už z různých přístrojů nasbíral
takových součástek několik náručí; myslím, že by z nich šlo postavit
zbrusu nové zařízení. Těžko ale říct, co by dělalo – trochu se bojím, že by po
zapnutí vybuchlo nebo začalo vybírat daně nebo tak něco.
K opravě domácích přístrojů
je samozřejmě třeba mít vhodné nářadí. Kvalitní nástroje, to jsou pilíře, na
nichž stojí veškeré chlapáctví nás všech, co se věnujeme drobnému domácímu
kutilství. Jsou to: sekundové lepidlo a kladivo. Sekundové lepidlo je zázračným
prostředkem ke spravení úplně všeho. Dokáže připevnit cokoli k čemukoli,
zejména různé, až doposud nesouvisející části lidského těla. V mžiku jím
například přilepíte rouru od vysavače ke stehennímu svalu, který je už ostatně
(také díky sekundovému lepidlu) spolu s vaším ušním lalůčkem součástí
podlahy v kumbále. No a veškeré ostatní problémy, s nimiž se my
muži během svých životů setkáváme, dokáže vyřešit přiměřeně velké kladivo. 
Myslím tím zejména problémy
psychického charakteru. Takový psychický problém u nás doma nastal
například, když mi zaboha nešlo zadělat kryt od vysavače, a to navzdory
tomu, že uvnitř bylo méně součástek než dřív. Zhruba dvě vteřiny před tím, než
jsem celý brunátný začal s kladivovou psychoterapií, mě vyrušila moje žena
a vyprávěla mi o svém bratru, kterému kladivo pomohlo od frustrací,
způsobených nefungujícím počítačem. Doléčil se pak ještě tiskárnou. (Mně
k řešení zásadních životních krizí většinou stačí docela maličké,
maximálně středně velké kladívko, kdežto jiní potřebují k vyřešení svých
psychických problémů třináctikilový perlík, vilu na Seychelách, silikonovou
blondýnu a lamborghini.)
Rád bych při této
příležitosti poděkoval své ženě za to, že náš vysavač dosud funguje. Hned po
její příhodě s bratrem totiž do sebe jeho díly zničehonic krásně docvakly.
I mně přitom docvaklo, že mužnost nás kutilů nemůže stát jen na dvou
pilířích – kladivu a sekundovém lepidle. Byla by totiž zatraceně vratká.
Našemu chlapáctví dodává potřebnou stabilitu až třetí pilíř: trpělivost našich
žen, jež se zdá být nekonečná. Tedy dokud se jim nerozbije vysavač.
Jan Flaška
autor je dílenský povaleč
|
