Po dalším čase, když i ten nejmenší dospěl do věku
mladého muže, odešel také do svého života. Jen nechal u otce svou milovanou
kočičku, protože neměl možnosti ji vzít s sebou. A tím to všechno začalo...
V takových situacích je lidem smutno. Otec zůstal v domě sám, jen ta malá synkova kočka byla posledním zbytkem velké rodiny. A tehdy se zrodil velký plán. Plán na něco, o čem se později psalo v celém světě, co se dostalo i do té veleznámé Guinnessovy knihy...
![](http://obrazky.kudlanka.cz/domecky.jpg)
Craig, jak se křestním jménem otec jmenuje, je
neuvěřitelně šikovný. Mimo svou práci se začal věnovat jedinému pamětníku na
rodinný život - té malé číče, která mezitím přivedla na svět houf nádherných
koťat. Ne že by se jen staral, aby měla co jíst a pít, ale vzal to "z
gruntu" - začal vyřezávat a sestavovat malé kočičí město, takové překrásné
domečky, ve kterých kočky bydlely.
Velice brzy tam začali chodit lidé, obdivovali tu
úžasnou kočičí rodinku, která se neuvěřitelně rozrůstala. Protože - měl-li
někdo nějakou číčinku, pro kterou už neměl místo, přinesl ji Craigovi a
požádal, zda by ji tam nemohl nechat...
Bylo tam postupem času cca sedm set koček,
dobrovolníci tam chodili pomáhat, později se přidal i veterinář.
Byl to kouzelný život, Craig se už svým kočkám věnoval
celý svůj čas.
Ale roky běží, Craig stárnul, a přestával svůj
obrovský kočičí ranč zvládat, takže se rozhodl ho ukončit a kočičky se postupně rozešly
do světa, do nových domovů.
Craig už má doma jen pár těch nejmilovanějších, které
úzkostlivě opatruje …
d@niela