7.  Klausjagen

To je moc krásná tradice. Je to takové švýcarské slavení námi známého Mikuláše, ovšem opět jinak.

Klausjagen je tradice typická pro Küssnacht am Rigi (kanton Schwyz) a na tento průvod se sjíždí až půl milionu diváků.

Průvod se skládá ze sedláků, kteří bičem odhánějí zlé duchy. Nesmí chybět čarodějnice, které hodným dětem dávají jablíčka, či ořechy.

Po tom, co je vzduch "čistý," přijde ta opravdová podívaná.

Až na 1.500 účastníků procházejí ulicemi s "Iffelen" na hlavách.

Iffelen jsou "čepice" z kartonu a hedvábného barevného papíru. Vypadají, jako kostelní okýnko a uprostřed je žárovka, která celou tu parádu osvětluje.

Dědí se z generace na generaci a nejstarší dochovaná "Iffele" je z 15. století.

Po této světélkující show vchází do průvodu "Samichlaus" za doprovodu oslíků a "Schmutzli." (Obdoba čerta).

Zajímavostí je, že švýcarský Mikuláš nechodí s andělem!

Tento průvod pak zakončují stovky sedláků s obrovskými zvony (Trychler), které také mají odhánět zlé duchy.

Několikrát jsem se této podívané zúčastnila (bydlím hned vedle ve vesnici) a je to zážitek na celý život.

8.  Talerschwingen

Jodlování, tolik typické pro Švýcarsko, má také několik podob.

Kupříkladu v kantonu Appenzell patří k jodlování tzv. Talerschwingen.

Talerschwingen nebo Talerrollen je hra, která má své místo ve švýcarské lidové hudbě. V Talerschwingenu se do hliněné kónické misky na mléko hází pětifrank (Fünfliber), přičemž Fünfliber musí být vyražen před rokem 1968 (nebo v roce 1969) (stříbrná mince), aby dosáhl požadovaného zvuku. Hráč se snaží, aby pětikoruna lehkými otáčivými pohyby levé ruky projela po okraji misky, ale aby mince nespadla na dno misky. Zvuk vydávaný miskou a rotující mincí odpovídá třecímu diofonu.

Zajímavostí je, že kroje z Appenzell jsou podobné maďarským krojům a v lidové hudbě si našel místo i cimbál. Údajně pozůstatek od kočovných maďarských cigánů, ale tuto informaci jsem nijak neověřovala.

 9.  Schwingen

Nejznámější švýcarská tradice ever!

Řadí se mezi švýcarské zápasnické sporty, kdy dva chlápci v košili s Protěží a ve srandovních kalhotách mlátí s sebou o zem.

Kdy tato tradice přesně vznikla, není známo, ale počátek se datuje už od 13. století.

Údajně se při četných alpských a hospodských slavnostech sedláci, mlékaři a pastevci tahali o kus kalhotového sukna, ovci nebo jiné naturálie, přičemž sláva vítězství měla mnohem větší váhu než hmotná hodnota ceny.

Od 19. století je to oficiální zápasnický sport.