O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...
Kontakty
| Napište nám |
| Poradna Kudlanky |
| Právní poradna |
Hubnutí s Kudlankou
Související články
Význam jmen
Soutěže
Setkání
Přihlášení
Anketa
| NOČNÍ DRAMA V HOTELU NA JAMAJCE |
|
|
|
| Středa, 27 leden 2021 | |||
 Než vám
povím další dramatický příběh z mého cestování po Jamajce, podělím se o několik
zajímavostí. Možná víte, možná nevíte, že Jamajka se stala nezávislou v roce
1962, ale přesto je nadále konstituční monarchií, byť nezávislou na Velké
Británii. Takže se toho v podstatě moc nezměnilo. Pořád jim šéfuje královna
Alžběta II. Původními obyvateli byli indiáni Aravakové, ale díky anglickým
kolonistům a otroctví byli skoro vyhubeni, proto si UK na pomoc přivezla
africké otroky, jejichž potomci jsou současní obyvatelé Jamajky.
Protože většina otroků po osvobození převzala příjmení po svých vlastnících, tak se spousta Jamajčanů pyšní zvučnými anglickými jmény, jako Smith, Campbel, nebo Brown. Za povšimnutí stojí i to, že díky znovu nabyté hrdosti se Jamajčané nepředstavují křestním jménem, nýbrž vždy příjmením. Asi, aby si dodali na důležitosti.
Majoritními vlastníky průmyslových a výrobních podniků jsou stále Angličané, takže se pro místní obyvatele toho moc nezměnilo. Nadále pracují pro potomky svých otrokářů a to za průměrný měsíční plat 300 – 400 USD. Není divu, že tak mají Evropany, potažmo Američany, za chodící bankomat a nemotivuje je to k práci. A ještě jedna zajímavost: svoje příbuzné pochovávají u sebe na zahradě a na hřbitovech převládají veselé barvy, jako růžová, modrá nebo červená.
A teď k samotnému příběhu:
Jak už jsem v předchozím vyprávění předeslala, moje spolucestující byla poněkud narušená. Než se mnou přestala úplně komunikovat a dělat mi dětinské naschvály (ze mně neznámého důvodu), vyrazily jsme spolu na pláž. Slečna byla co do výšky - to do šířky, a ani já jsem za ní nezaostávala, neboť se mohu pyšnit mírami 90-100-200.
Jelikož se Jamajčané řídí heslem „big girl, big love,“ byly jsme na pláži za hvězdy, byť bychom mohly z dálky připomínat uvízlé kytovce. Narušené slečně tímpádem vstouplo sebevědomí, neboť se jí takové pozornosti nedostalo za celý život, a i já mohu skromně říci, že jsem byla naposledy takto obletována v domově důchodců, kam jsem docházela jako dobrovolník; ale tam většina obyvatel trpěla šedým zákalem.
Narušenou slečnu v záchvatu bohorovnosti a náhle nabytého sebevědomí nenapadlo nic chytřejšího, než sdělit místním rozpáleným plážovým seladonům, ve kterém hotelu bydlíme. Neskutečně hloupé pochybení cestujícího začátečníka. Jelikož jsem tušila, že by mohly nastat problémy, svěřila jsem se se svými obavami vrchnímu konstáblovi, pro případ, že by musel rychle zasáhnout.
Když jsme si dostatečně užily karibského slunce a opatřily si popáleniny druhého stupně, vyrazily jsme zpátky do hotelu na večeři a ošetřit si rány. Po večeři jsme obě usnuly jako zabité. Ale tím tato noc neměla skončit. Okolo půlnoci se nám někdo začínal dobývat do pokoje, a dle naléhavosti a množství hlasů nám bylo jasné, že jich je více než dva, a nepřišli pouze na přátelskou návštěvu. Okolo půlnoci se nám někdo začínal dobývat do pokoje, a dle naléhavosti a množství hlasů nám bylo jasné, že jich je více než dva, a nepřišli pouze na přátelskou návštěvu.
Vystrašené jsme horečně přemýšlely, co dělat, a mně hlavou proběhl scénář, jak se stávám hrdinkou kriminalistických análů, kde palcový titulek hlásá, kterak dvě Česko-Slovenky byly hromadně znásilněny partou Jamajčanů a moc se jim to líbilo.
Neznaje linku na místní polici, ani žádná jiná nouzová čísla, jsem vymýšlela nouzový plán pro případ záchrany. Mezitím dobývání do našeho pokoje bylo stále naléhavější a dramatičtější.
Vilní a značně nabuzení mladíci, evidentně pod vlivem návykových látek, se snažili rozebrat zámek dveří od pokoje a my už pomalu propadaly panice.
Tu jsme z venku uslyšely výhružné hlasy od jiných mužů a padlo i několik drsných výhružek. Za několik málo minut bylo ticho a já pevně doufala, že to není jen ticho před takzvanou bouří.
Po chvíli
někdo zaklepal na dveře a ptal se, zda jsme v pořádku. Byl to vrchní konstábl
policie Hugh se svým parťákem, který nás přišel zachránit, neboť mou obavu bral
vážně a vzal si na starost naši bezpečnost. Po zbytek moji dovolené mě už vilní seladoni nechali na pokoji, neboť se Hugh o to postaral. Pozvala jsem ho na místní pivo Stripe a poděkovala mu za záchranu.
Co bylo s narušenou slečnou, o to jsem se nezajímala, neboť jsme se do této situace dostaly hlavně díky ní.
Jo, a s Hughem jsme doteď zůstali přáteli.
|
|||
| < Předch. | Další > |
|---|
