O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...
Kontakty
Napište nám |
Poradna Kudlanky |
Právní poradna |
Související články
Přihlášení
Anketa
ZÁBAVA JE KDYŽ - MÁTE DCERU ... |
![]() |
![]() |
![]() |
Úterý, 26 leden 2021 | ||||||
Strana 2 z 2
A proč píšu „skoro sirotek“? Protože k osobnímu styku mezi členy této rodiny docházelo vždy jen sporadicky, v podstatě náhodou. Za to, že mu Lenka uvařila „nedělní jídlo“ jí celý blažený otapetoval obývací pokoj. Za čerstvě upečený drobenkový koláč se švestkama se téměř rozbrečel. Tohle velké dítě, odchované fast foody, pizzou, hamburgery, bagetami všeho druhu, restauracemi (byť velmi kvalitními), zažilo něco nebývalého. Hráli si na domov: "on-tatínek" pracoval, "ona-maminka" vařila a chválila. Pokoj byl po několika hodinách bílý, Lenka spokojená a Martin se cítil jako v ráji. Po obědě a následné minisiestě mu řekla, že čeká návštěvu a poslala ho do háje. Po pravdě řečeno, na to, aby se probojoval do její ložnice, už neměl.
Lenka se po kompletním odstěhování doma ukazovala jen sporadicky. Po několika týdnech, kdy ostentativně dávala najevo svou dospělost tím, že pendlovala z práce do svého příjemného kutlochu, pak firemním autem na rande, zpět, a ráno do práce; po zmíněných několika týdnech se však začala „občas“ stavovat doma. Tu pro nějaký zapomenutý svetr, tu přinesla coca colu a kafe, tu se stavila jen tak, na kafíčko před tréninkem.
Když přišla se špinavým prádlem, přinesla bez říkání prášek. Postupně však začala jezdit frekventovaněji. Občas potřebovala poradit se srdečními problémy, protože „mužský jsou fuj“ a „mami, polituj a poraď“. Po pravdě řečeno, v té době jí zrovna nic moc „v láskování“
nevycházelo.
Na obzoru se sice po nějaké době vyskytoval jeden švarný širokoplecí policista, mj. dokonce člen protiteroristického komanda. Prostě a jasně takový černý myslivec Viktorky z Babiččina údolí. Má dcera byla fascinována jak správňáckou uniformou, tak posilovnou dokonale vypracovaným tělem a neskutečně milým klukovským úsměvem. Současně však vadla pod dojmem z jeho řečí. Chudák holka, neuvědomovala si, že kluk, trávící život v posilovně a na cvičišti, nemůže současně ležet v učených knihách i mít se k ní jak hrdina z mexické telenovely. V některých chvílích na to milý úsměv prostě nestačil. Na pražskou workholičku (a navrch dálkově studující práva) jaksi neměl.
Pro mne byla ze začátku nesmírná zábava sledovat, jak si mé dítě láme hlavu, co tím či oním proboha myslel –
Konečně jednoho dne přišla a jen mezi řečí sdělila: "Poslala jsem ho o dům dál. Byl to ňouma. Ale tak krááááááásnej ňouma..." Po dalších čtrnácti dnech se rozhodla, že ji to tam ale vůůůůbec nebaví, že se přeci jen vrátí domu, „prý, aby mi nebylo samotné - jen s Robertem - smutno“.
A znovu jsme inzerovaly. Tentokrát jsme zase prodávaly ono vybavení bytečku my... Věřili byste, že jsme ale vůbec neprodělaly? Holt - kdo umí - ten umí ...
Moji milí, tak tohle bylo cca před dvaceti léty… d@niela
|
< Předch. | Další > |
---|