Žil s námi několik let i po Stuartově smrti, takže samozřejmě museli přijít další zvířecí kamarádi, od křečků přes morčata a myši až po potkany, které Sim obzvlášť milovala a sedávali jí na ramenou.

Nikdy, opakuju NIKDY! na sobě nedávejte znát, že taková zvířátka úplně nemilujete.

Dítko vás s nimi bude chtít skamarádit, a když vezmete potkana do ruky, samou láskou vám omotá dlouhým holým ocasem zápěstí.

Fujtajxl!

Mohla jsem jim to zakázat, i Honzíkovi později dvě myšky, které po vzoru své velké sestry míval na ramenou, když cvičil na flétnu a pak klarinet.

Jasně, že jsem mohla.

Ale oni moc dobře oba věděli, že Honza bude na jejich straně.

Že děti a zvířata k sobě prostě patří.

A že je to učí zodpovědnosti a starostlivosti o druhé.

A vlastně vůbec nebylo špatné, že když už naše děti ten vysavač měly v rukách kvůli pilinám u klece, tak postupně luxovaly čím dál častěji a větší plochy bytu, tedy dělaly mou druhou nejvíc nenáviděnou práci.

Tou první je žehlení.

Luxování jsem po nastěhování do nového domu odbourala nepřítomností koberců.

Žehlit musím stále.

Přemýšlím, jestli juniorovi nepořídit třeba fretku nebo činčilu a nenakecat mu, že denně musí mít v pelíšku vyžehlenou peřinku a polštářek.

A když už tu žehličku bude mít v ruce…

Ba ne, to už by mi nesežral. Ale ty zatracené košile by přestat nosit mohl.

„Nemilovník domácí fauny“

KYTTKA

Komentáře (4)

Zobrazit/Skrýt komentáře ... : mamča Na žehlení si pořiď kočku. Košík s voňavým prádlem na žehlení je kočičí nejoblíbenější místo. A jak to tak zahřívá... Akorát ty košile by asi nezvládla. listopad 23, 2020 07:02 ... : d@niela meli jsme několik akvárií, morče, as pét psů, králíky, které jsme pásli n zahradě v ohrádce, slepici a pět kuřat. Ale drůbež nám jednou někdo v noci ukradl. Taky nám jednou v zimě vletěl do bytu papouch. Naštěstí se ještě ten den přihlásil majitel. Ale uklízeli jsme jeho "eé" asi tejden... listopad 23, 2020 10:51 ... : mamča Já jsem dlouho vzdorovala chovu domácího zvířectva v paneláku, řka, že tři prasátka (synkové) jsou na jednu domácnost víc než dost. Až jednou jsme našli na silnici kotě s rozbitou hlavičkou. Řádně jsme ho ošetřili, a kočička už u nás zůstala. Každý víkend s námi kočovala na chatu, kde se měnila na kočku venkovskou, a v neděli zase domů do Prahy, kde se zase stala kočkou domácí. Od těch dob se u nás vystřídalo povícero kočičích členů domácnosti, ke kterým jsme většinou přišli jak slepý k houslím. Dva kocoury si u nás "na prázdniny" uložil nejstarší syn. "Prázdniny" už trvají 6 let. Současný stav je 4 kočky původní plus jedna kočka zděděná po zemřelé sousedce, která se s našimi kočkami nemíní skamarádit. Teď když na zimu budu stěhovat kočky z chaty do domu, najedeme zase na systém přetlakových komor, kdy kočka venkovní nesmí dovnitř a kočky domácí nesmí ven. Pokud nám někdo z tlupy A unikne na území kočky B, bude z toho pěkná mela a chlupy budou lítat na všechny strany. Naštěstí má kočka venkovní (B) k dispozici celé patro ve stodole, kde je uložené seno, a pelíšek ve sklepě, kudy vedou trubky topení. Ale ona by pochopitelně radši bydlela v posteli, zatímco tlupa A by měla ráda rozběh venku a neváží si pobytu u topení. listopad 23, 2020 12:17 ... : doktor Jojojo,když byly děti malé měli jsme akvárko,andulky ( ochočené ) a roztomilé chundelaté bíle morče.Děti opustily hnízdo a my s manželkou si již žádného mazlíka nepořídili. listopad 23, 2020 12:29

Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.

Powered by Azrul's Jom Comment

>>Předchozí - Následující