|
 VĚCI, TI MLČENLIVÍ SOUDRUZI... mají tendenci se sami od sebe přemísťovat. Vždycky je něco popadne, a už se úprkem přesouvají na nějaké úplně absurdní místo. Tam se pečlivě schovají a pak už se jen baví, když vidí človíčka, zoufale pobíhajícího po bytě, kterému se z hrdla lidnou výkřiky beznaděje typu: "Peněženku, neviděli jste někde moji peněženku?" (obdoba: "Klíče, neviděli jste někde moje klíče?)
Jakžtakž snadná domluva je s mobilem - ten se sice občas někam zatrpkle zašantročí, ale alespoň k tomu hledání vždy zazpívá písničku. Ostatní soudruzi jsou bohužel skutečně mlčenliví, ani je nenapadne napovídat "přihořívá, přihořívá, hoří..." Celý minulý týden jsem se snažila vystopovat svůj občanský průkaz, marně. Dokonce jsem kvůli tomu strávila hodinu na policejní stanici v Brně, protože mě chytnul revizor a já se neměla čím legitimovat (no, pravda, tomu spíš vadilo, že jsem jela bez lístku, než to, že jsem neměla občanku... ale to už je jiná historka). Když už jsem se smířila s faktem, že se moje doklady nejspíše hodily nějakému cizinci z východu, který celý život touží po tom, aby mohl v naší krásné republice přebývat, tak jsem ji našla. Tam, kde jsem začla hledat - tam, kam ji obvykle dávám. Ještě kurióznější ztrátu jsem zaznamenala v listopadu - šla jsem spát, měla jsem rovnátka, vzbudila jsem se, neměla jsem rovnátka. Hledala Sandrejka, hledala maminka, hledal tatínek, hledal bratr,... Medvěd-Medvídek nehledal, zato vymýšlel různé absurdní teorie o tom, že jsem je asi spolkla, apod. K tomu se nakonec přiklonili i zbývající členové mojí smečky - tím spíš, že se důkladně hledalo a nenašlo se, takže se jiné vysvětlení ani nenabídlo. Za 2000,- Kč jsem si tedy nechala vyrobit aparátek nový. Jako bonus mi paní doktorka poskytla cenný komentář na téma "že když dokáží rovnátka neztratit malé děti, tak přeci v mém úctyhodném věku...". Nu, a předevčírem jsem je našla - v posteli - tam, kde jsme začli hledat, tam, kde by se čekalo, že budou... Tak mám teď dvoje, heč, to se mám. Teď můžu klidně jedny spolknout :-) A tuhle znáte? 
Na zubní prohlídce školní
zjistilo se,
že moje špičáky dolní
nejsou v ose.
Povídá pan doktor Hnátek:
milá Běto,
dáme ti na zuby drátek,
srovnáme to.
Já mám rovnátka,
rovnátka od Hnátka,
já mám rovnátka
vyndavací.
Tím se v podstatě
daj zuby do latě,
tím se v podstatě
krása vrací.
Kdo se mi směje je kretén
a taky cvok
a bude příšerně spleten
hned příští rok.
Nosím svá rovnátka všude
nasazená,
jednoho dne ze mě bude
krásná žena.
Já mám rovnátka,
rovnátka od Hnátka,
já mám rovnátka
vyndavací.
Tím se v podstatě
daj zuby do latě,
tím se v podstatě
krása vrací. Sandra P.S. To jsem zvědavá, zda uhodnete autora :-)))
|
)
