O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...
Kontakty
| Napište nám |
| Poradna Kudlanky |
| Právní poradna |
Hubnutí s Kudlankou
Související články
- ZA ROMANTIKOU NA YUKON - 1.
- ZA ROMANTIKOU NA YUKON - 2.
- ZA ROMANTIKOU NA YUKON - 3.
- ZA ROMANTIKOU NA YUKON - 4.
- ZA ROMANTIKOU NA YUKON - 5.
- ZA ROMANTIKOU NA YUKON - 6.
- ZA ROMANTIKOU NA YUKON - 7.
- ZA ROMANTIKOU NA YUKON - 9.
- ZA ROMANTIKOU NA YUKON - 10.
- ZA ROMANTIKOU NA YUKON - 11.
- ZA ROMANTIKOU NA YUKON - 12.
- ZA ROMANTIKOU NA YUKON - 13.
- ZA ROMANTIKOU NA YUKON - 14.
- ZA ROMANTIKOU NA YUKON - 15.
- ZA ROMANTIKOU NA YUKON - 16.
- ZA ROMANTIKOU NA YUKON - 17.
- ZA ROMANTIKOU NA YUKON - 18.
- ZA ROMANTIKOU NA YUKON - 19.
- ZA ROMANTIKOU NA YUKON - 21.
- VÁNOČNÍ VZPOMÍNKY YUKONSKÉ ALENKY
Význam jmen
Soutěže
Setkání
Přihlášení
Anketa
| ZA ROMANTIKOU NA YUKON - 20. |
|
|
|
| Neděle, 20 září 2020 | |||||
Strana 3 z 3 Nevím, jak se Alainovi podařilo jídelnu objevit.. Tam jsme zjistili, že kromě nás jsou tu i jiní hosté, tedy vlastně jeden host. U stolu, kam nás číšník posadil, už seděl nejakej kluk, na první pohled hipík s vlasy daleko delšími než ty Alainovy. Požádali jsme o jídelní lístek, ale číšník nám jen oznámil, že je kuskus. Ach jo....no hlad jsme už měli, tak co se dalo dělat, jít hledat jinou restauraci se nám nechtělo..... Hipík se k nám naklonil a anglicky nám sdělil, že za poslední čtyři dny nic jiného na jídelníčku nebylo, ale on má kuskus rád, tak je mu to jedno. A jídlo je tu levnější než jinde. Pak se představil, že se jmenuje Marius a je z Rotterdamu. Už mu šlo na nervy deštivé počasí doma, tak se vydal sem. Teď už by se raději odsud pohnul pryč, ale nemá jak. Přijel sem stopem, plánoval tady zůstat pár dní a přesunout se dolů do Ksaru. Tam se chce tak týden courat kolem. "My jsme právě přijeli a zůstaneme do zitřka.." řekl Alain a představil nás. "Perfektní" nadchnul se Marius. "Když vám budu všechno ukazovat, tak to bude jako bych se na všechno díval znovu vašima očima, provedu vás chcete? Za ty čtyři dny jsem už tady prolezl všechno! No, stejně půjdete po večeři ještě do baru...?" "No, nevim...." zaváhal Alain a podíval se na mne, viděla jsem, že se mu tam moc nechce.. Jak jsem ho už znala za těch pár měsíců společného života! "Do baru tady prostě jít musíte", přemlouval nás Marius. "Proč bydlíte v tomhle hotelu, jsou tu lepší a pohodlnější ... a dokonce mají i větší výběr jídel, než jen kuskus?" "Protože tady byly filmovány .Star wars!" odpověděl Alain. "No jasně a ten bar je tím pověstnej. To je důvod, proč jsem tady i já," vysvětlil Marius. Takže to dopadlo tak, že oba kluci se domluvili, že jsou fanoušci na Star wars a do baru mne doslova odvlekli, za stálého barvitého líčení o Lukovi Skywalkrovi....jehoz něžné nožky prej šlapaly po těchhle kamenech. No prostě....jak vždycky říkám: "Ať si hrajou, hlavně že nepláčou.."...  "Na dveřích baru bylo napsáno velkými písmeny MOS EISLEY CANTINA "To je ta kantina z Hvězdných válek!" vykřikl Alain a když jsme vešli dovnitř, uviděli jsme úžasný barevně malovaný strop a po stěnách spoustu obrázků z filmů a různé karty a pohlednice od lidí z celého světa.  Vypadalo to trošku jako vinný sklep v Brně "U královny Elišky", se svými klenutými stropy a výklenky čistě vybílenými vápnem.... Kupodivu tady bylo daleko víc lidí, Marius řekl, že sem chodí ze všech hotelů v okolí, ale málokdo tady spi..Zůstali jsme sedět u baru. Marius byl velice příjemný kluk, vlastně mi hodně připomínal Sjaaka, i když nebyl tak hubený. A byl taky z Holandska. Bavilo ho toulat se po světě, vždycky jenom chvíli doma pracoval, aby vydělal na další cestování a zase jel.... velice ekonomicky, pochopitelně. Nespal v hotelu, ale venku ve stanu, sem chodil jenom jíst, protože tady bylo nejlevnější jídlo ve městě. Částečně jsem sledovala konverzaci, ale v duchu jsem myslela na celej ten dnešní den. Bezděčně jsem se dotkla rukou medailonků od Karima. Mám o Karimovi říct Alainovi? Je to špatné, když neřeknu? Zbytečně, a pro nic za nic, bych Alainovi ublížila a vlastně o nic nešlo. Karim byl jenom sen, pomíjející neskutečný krásný sen. Alain... vzpomínala jsem si na všechno, co pro mne udělal, na něhu, s jakou se ke mně choval. Na tuhle cestu bych se taky nikdy nedostala, nebýt jeho. Bylo mi příjemné, že se bavili o něčem, co mne tak málo zajímalo. Nevyžadovalo to moji účast a já si mohla utřídit myšlenky. O Francii je zbytečné teď mluvit, rozhodli jsme se přece, že to necháme až po návratu. Nebudu kazit tuhle cestu, na špatné zprávy je vždycky dost času... Ucítila jsem Alainovu ruku kolem pasu: "Půjdeme?" zeptal se. Domluvili jsme se s Mariusem, že se sejdeme ráno kolem osmé u snídaně. V životě bych nenašla náš pokoj, ale Alain naštěstí měl lepší smysl pro orientaci než já. Vlekl mne za ruku za sebou po slabě osvětlené kamenné chodbě. V pokoji jsme nechali rozsvíceno. Hned, jak jsme zavřeli dveře, mně Alain vzal do náruče a tiše se zeptal: "Uz jsi se někdy milovala v jeskyni?" Alena,
Yukon |
|||||
| < Předch. | Další > |
|---|
