O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...
Kontakty
| Napište nám |
| Poradna Kudlanky |
| Právní poradna |
Hubnutí s Kudlankou
Související články
- ZA ROMANTIKOU NA YUKON - 1.
- ZA ROMANTIKOU NA YUKON - 2.
- ZA ROMANTIKOU NA YUKON - 3.
- ZA ROMANTIKOU NA YUKON - 4.
- ZA ROMANTIKOU NA YUKON - 5.
- ZA ROMANTIKOU NA YUKON - 6.
- ZA ROMANTIKOU NA YUKON - 7.
- ZA ROMANTIKOU NA YUKON - 9.
- ZA ROMANTIKOU NA YUKON - 10.
- ZA ROMANTIKOU NA YUKON - 11.
- ZA ROMANTIKOU NA YUKON - 12.
- ZA ROMANTIKOU NA YUKON - 13.
- ZA ROMANTIKOU NA YUKON - 14.
- ZA ROMANTIKOU NA YUKON - 15.
- ZA ROMANTIKOU NA YUKON - 16.
- ZA ROMANTIKOU NA YUKON - 17.
- ZA ROMANTIKOU NA YUKON - 18.
- ZA ROMANTIKOU NA YUKON - 19.
- ZA ROMANTIKOU NA YUKON - 21.
- VÁNOČNÍ VZPOMÍNKY YUKONSKÉ ALENKY
Význam jmen
Soutěže
Setkání
Přihlášení
Anketa
| ZA ROMANTIKOU NA YUKON - 20. |
|
|
|
| Neděle, 20 září 2020 | |||||
Strana 1 z 3  "Kam teď jedem?" zeptala jsem se, když se mi podařilo urovnat aspoň trochu myšlenky. "Do Matmaty. Už jsi o ní slyšela?" "Ne. Měla bych?" "Viděla jsi Star wars? Ty tam byly filmovány. Viděl jsem je na jaře v kině." "Ne, neviděla," odpověděla jsem. "Škoda, bylo by to pro tebe zajímavější. Co je s tebou dneska mon su?" (Panebože, ti Francouzi... Jak bych si přála, aby mi neříkal: "moje zelí"!! Ale vždycky mi to spravilo náladu, ta představa hlávky zelí, sedící vedle něj v autě!)Odpověděla jsem tou nejběžnější výmluvou: "Bolí mne trochu hlava.... Jak daleko je to do Matmaty?" "Asi hodinu cesty, za chvíli jsme tam", sáhl mi ustaraně na čelo."Nechces prášek?" Hodinka se protáhla. Cesta byla trošku horší, než Alain předpokladal..  "Hele, co je to před nama? To je celé stádo ovcí!" Byly tam úplně samy, snad si zašly na výlet, ale totálně nám uzavřely cestu. Alain zmáčkl klakson, ale ať houkal jak chtěl, ovce šly pomaličku a neuhnuly ani o píď, naprosto si jisty svým právem cesty. Tak jsme se vlekli za nima ovcím pochodem, nic jiného nám nezbývalo. Najednou jsme uviděli na silnici ručně malovanou ceduli: "LOS TRIGLODYTES". Krajina před námi se podivně měnila, jako bychom se ve snu přenesli do jiné dimenze. Všechno kolem začlo vypadat najednou nějak neskutečné, drsné a naprosto statické, třeba i ty ovce se nám jenom zdaji.... Na holém kameni rostlo několik palem, kolem nás byly kousky zelené trávy, nepochopitelné misto!  "Alaine, co jsou tryglodyte? Nepletou si to s trilobitama?" Mela jsem na mysli malé zkamenělé třetihorní brouky. "Ne nepletou. Tryglodyté jsou lidi, kteří žijí pod zemí. Já jsem o tom slyšel, ale ještě jsem to taky neviděl. Bude to určitě zajímavé, nemyslíš? Počkej, sjedeme z cesty a necháme ty ovce projít, to je strašný", změnil debatu, vzali jsm první odbočku a uhnuli do nějaké maličké vesnice. "Je ti už lip?"., ptal se ustaraně. "Bude ti lip v autě, anebo zvládneš jít se projít?" |
|||||
| < Předch. | Další > |
|---|
