O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...
Kontakty
| Napište nám |
| Poradna Kudlanky |
| Právní poradna |
Hubnutí s Kudlankou
Související články
- ZA ROMANTIKOU NA YUKON - 1.
- ZA ROMANTIKOU NA YUKON - 2.
- ZA ROMANTIKOU NA YUKON - 3.
- ZA ROMANTIKOU NA YUKON - 4.
- ZA ROMANTIKOU NA YUKON - 5.
- ZA ROMANTIKOU NA YUKON - 6.
- ZA ROMANTIKOU NA YUKON - 7.
- ZA ROMANTIKOU NA YUKON - 9.
- ZA ROMANTIKOU NA YUKON - 10.
- ZA ROMANTIKOU NA YUKON - 11.
- ZA ROMANTIKOU NA YUKON - 12.
- ZA ROMANTIKOU NA YUKON - 13.
- ZA ROMANTIKOU NA YUKON - 14.
- ZA ROMANTIKOU NA YUKON - 15.
- ZA ROMANTIKOU NA YUKON - 16.
- ZA ROMANTIKOU NA YUKON - 18.
- ZA ROMANTIKOU NA YUKON - 19.
- ZA ROMANTIKOU NA YUKON - 20.
- ZA ROMANTIKOU NA YUKON - 21.
- VÁNOČNÍ VZPOMÍNKY YUKONSKÉ ALENKY
Význam jmen
Soutěže
Setkání
Přihlášení
Anketa
| ZA ROMANTIKOU NA YUKON - 17. |
|
|
|
| Středa, 19 srpen 2020 | ||||
Strana 2 z 2 Mustafa vztyčil přístřešek na ochranu proti horkému slunci a Kerim posbíral suché kousky dřeva na oheň. Připravili velice sladký mátový čaj, ke kterému jsme měli od Zohry na cestu několik kousků ještě sladší baklavy. Bylo poledne, slunce pálilo, ale nezdálo se, že by to v nejmenším vadilo našim průvodcům. Přinesli si modlicí koberečky, ponořili ruce do písku a začali se modlit (normálně se oplachují vodou, ale v poušti musí stačit písek).  Dívala jsem se na ně a připadalo mi to velice romantické. Velbloudi, poušť, modlící se beduini... Mustafa rozhodl, že pojedeme dál. Záda nepřestala ještě bolet a připomněla jsem si refrén té písničky, co mi zněla už ráno v hlavě "Morituri té salutat" (na smrt jdoucí tě zdraví), ale nedalo se nic dělat. Kerim mi pošeptal, že už nepojedeme daleko a já se na něj vděčně usmála. Sahara mi připadala jako obrovské pískoviště pro dospělé, ale už mne to pískoviště přestávalo bavit. Jeli jsme dál a naše dlouhé stíny nás provázely po teď už od slunce do ruda zbarvených tichých dunách. Západ slunce byl opravdu úžasný z velbloudího hřbetu, ale ještě úžasnější bylo, že po chvíli Kerim ukázal na místo kousek před náma: "támhle budeme tábořit na noc.." Mustafa udělal oheň a dal se do vaření. Kerim si přisedl k nám, chvíli jsme anglicko-francouzsky hovořili a jen tak mimochodem se zeptal Alaina, jestli jsem jeho žena? Alain řekl, že ne.... Kerim pak šel pomáhat otci přinést a postavit stany. K večeři byl velice dobrý kuskus se skopovým masem a opět mátový čaj. Jedlo se pochopitelně rukama. Na poušti přichází tma velice rychle... po večeři nám Mustafa vykládal o berberském způsobu života. Jejich hlavní zdravotní kúrou je česnek a olivový olej, který léčí všechno od bolestí hlavy až po zkažený žaludek. Vyprávěl o tradicích, o náboženství ... Alain se zase musel ujmout svoji překladatelské činnosti. Mustafa na něj pak pohlédl: "Myslím, že vzhledem k tomu, že nejste manželé, byste neměli spát v jednom stanu. Naše víra to neschvaluje..." Oba jsme si ho velice vážili a tak jsme nepronesli jedinou namitku... Nakonec ale Alain byl jediný, kdo tam spal. Já jsem od jakživa toužila spát na Sahaře pod hvězdama a oba beduíni se uložili kousek ode mne. Byla ta nejjasnější noční obloha, jakou jsem kdy viděla. Seděla jsem na velbloudí dece a pozorovala hvězdy. Kerim přišel ke mně, beze slova jsem mu uvolnila kus deky. "Nezlobíš se na otce, že takhle rozhodl?" Ujistila jsem ho že ne, že to chápu. "Víš, otec je velice moudrý a u nás všichni posluchaji jeho rozhodnutí. Je také bohatý — má přes padesát velbloudů a tří pomocniky.." "A proč tedy s námi neposlal někoho z nich?" "Od první chvíle se mu líbíš a mojí matce taky, proto se rozhodl jet sám." Pak mi povídal, jak se řekne která hvězda v jeho jazyce. Poušť byla neuvěřitelně tichá, jen občas mezi dunami štěkla pouštní liška... Zničehonic mne políbil do vlasů. Odsunula jsem se od něj kousek stranou a on se mi začal velice omlouvat.. Řekla jsem jen, že jsem už unavená a chci spát. K ránu se udělala hrozná zima. Uslyšela jsem Kerimovy tiché kroky.. Jemně na mne položil další deku, která vážila asi tunu a dal mi pusu na čelo. Dělala jsem že spím, ale byla jsem z toho roztřesena a začala jsem se obávat, co z toho bude. Ráno byla ta vrchní pokrývka celá mokrá rosou. Kerim se vrátil od velbloudů a nesl kotlík plný mléka. "Pij," podal mi hrníček. "Hrnek velbloudího mléka ti dá sílu na půl dne!" Ve stanu se začal hýbat Alain. Doufala jsem že mu v noci nebyla zima. Mustafa už měl připravenou snídani. A tak začal náš druhý den v poušti... Alena, Yukon |
||||
| < Předch. | Další > |
|---|
