"Podívej Alaine, podívej se támhle! vidíš to auto, co tam jede?" Ala-in se podíval, ale auto neviděl, ale za chvíli uviděl zase on fontánku s vodou, kterou jsem neviděla já... Připadalo mi, že jsme se oba zbláznili, ale já opravdu to auto viděla... než se mi vytratilo v řídkém horkém vzduchu...

"Alaine!", najednou jsem vykřikla, "jedeš do jezera!"

Bylo to opravdu v nejvyšší čas a tentokrát to nebyla fata morgána. Ještě pár metrů a byli bychom zapadli. Docela jsme se vylekali, protože tady fakt nebylo vidět kam jet, všude jenom zaschlá sůl; kdyby byla zima, tak bych se podivila, že na Sahaře mají sníh, přesně tak to kolem všude vypadalo.

Nejhezčí bylo jezero Sallow, ale ne pro krásu soli (i když ta sůl je jednou z významných industrií Tunisu), ale viděli jsme tam růžové plameňáky.

A pak jsme narazili na osadu Zarzis, kde byl jeden resort, který nám sliboval bazén a saunu a disko. My jsme neodolali a rozhodli se, že zůstaneme přes noc. Vypadalo to opravdu úžasně, umělé jeskyně, postavený v prehistorické architektuře, které prý kdysi obývali původní majitelé.

Nádherné tradiční berberské vzory, opět ta jasně modrá barva kombinovaná s bílou - vzdušné velké pokoje s postelí obrovskou jako letiště, neodmyslitelná terasa, ze které se dalo po několika schůdkách sejít dolů do zahrady.

Byla úžasná hlavně v noci, jsou z ní vidět vodopády a bazén, který nás lákal nejvíc a taky jsme si hned šli v něm zaplavat. Seznámili jsme se tam s několika mladými Němci, byli na dovolené s cestovní kanceláří, a ti tady také zrovna trávili odpočinkový den. Ti už měli Douz a Saharu za sebou a získali jsme od nich pár velice potřebných informací.

Jelikož přímo u bazénu byla taky restaurace, navečeřeli jsme se všichni přímo tam, ještě si šli chvilku zaplavat a domluvili se na disco večer. Sami, už jenom s Alainem, jsme se šli projít do zahrady. Plánovali jsme, co budeme dělat v Douz, kam dojedeme zítra. Pak jsme se vrátili do pokoje, jenže miláček objevil televizi, hned ji pustil a neštěstí bylo na světě – hrál se zrovna fotbal, a to ať hraje kdokoliv, Alain je neodtržitelnej.

Já jsem se chvilku zlobila, ale pak jsem to vzdala a šla zaťukat na pokoj těch německých kluků, jestli půjdou na disko... Alain na chvilku vzhlédl od televize, jenom aby mi řekl, že přijde hned, jakmile to skončí. Docela mne to mrzelo, doufala jsem, že půjde se mnou, nikdy jsme na disku spolu nebyli. Za chvilku se objevili Hans a Gunter a šli jsme přes obrovský dvůr, plný jasmínu a magnólií, po ztemnělé cestičce, až k místnosti diska. Bylo to disko, kde opravdu nebylo slyšet jediné slovo, hudba duněla až k bolesti hlavy, střídavé barvy pálily do očí... najednou jsem zalitovala, že jsem sem vůbec šla.

Navíc tam nebyla ani jediná žena, jenom samí muži, a ti tančili mezi sebou... ne, nebyl to homosexuální klub, ale Arabky na disko pochopitelně nechodí, a bylo tu jen málo a jen určitý typ dobrodružných Evropanek, které by obětovaly dovolenou a peníze za cestu na Saharu — a ty tu zrovna nebyly. Bylo to opravdu nepříjemné, jak se na mne všichni dívali, zvlášť upřeně se na mne díval vysoký a statný Arab s knírkem — až mne to znervóznělo.

Šla jsem několikrát tančit s Gunterem i s Hansem (s oběma dohromady), a Alain pořád nikde. Obávala jsem se, že po fotbale usnul. V poslední době jsem byla zvyklá mít ho pořád vedle sebe a tak mi opravdu chyběl. S Gunterem a Hansem jsem se domlouvala teď pro změnu německy, když tam Alain nebyl, jinak jsme zůstávali u angličtiny, které rozuměl i on.

Asi po hodině jsem na ně zařvala, že se půjdu podívat po Alanovi — jinak než řvát se tam nedalo.. Hans zakýval hlavou, že rozumí, a já jsem vyklouzla ven s jistotou, že se tam už nevrátím. Šla jsem pomalu po té kytičkové cestičce, když jsem za sebou najednou uslyšela rychlé kroky. Otočila jsem se, protože jsem myslela že za mnou jde Hans a strnula. Těsně za mnou stál ten Arab, který mne sledoval celou dobu v disku.

Přitáhl si mne...  a sevřel mne kolem pasu…

Alena, Yukon

Komentáře (0)

Zobrazit/Skrýt komentáře

Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.

Powered by Azrul's Jom Comment

>>Předchozí - Následující